Č. 10205.

Pojištění nemocenské. — Řízení správní: Za platnosti nemoc. zák. z r. 1883 nebyla osp příslušná rozhodovati spor dvou nemocenských pokladen o pojistnou příslušnost; učinila-li tak přec, není rozhodnutí zemského úřadu, vydané za platnosti zák. č. 125/27 o podaném odvolání, konečné, ale podléhá dalšímu odvolání k ministerstvu.
(Nález ze dne 6. prosince 1932 č. 3869/31.) Věc: Společenstevní nemocenská pojišťovna živnostenských pomocníků v Ch. proti zemskému úřadu v Praze o nemocenské pojištění.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud odpírá stěžující si pojišťovně příslušnost k nemocenskému pojištění osob, zaměstnaných u členů společenstev v nově přičleněných obvodech, zrušuje se pro vadnost řízení.
Důvody: Osp v Chomutově rozhodla výměrem z 9. května 1927 ve sporu nemocenské pokladny živn. pomocníků při spojených společenstvech v Ch. a okr. nemoc, pokladny v Ch. o pojistnou příslušnost pomocných pracovníků zaměstnaných u členů živn. společenstev, vyřizujíc podání jmenované společenstevní pokladny ze 16. července a 16. října 1924, že tato společenstevní pokladna jest toliko příslušná k pojištění členů následujících společenstev a to pouze potud, pokud sídlo živn. závodů leží v obcích — — — — pro pomocníky členů živn. společenstev pekařů, řezníků a uzenářů, krejčí, kovodělníků, obuvníků, truhlářů, obchodního grémia, kolektivních společenstev řemeslných, jakož i různých živností vesměs v Ch.; v obcích pro pomocníky členů společenstva hostinských; konečně ve všech obcích politického okresu Ch.-ského pro pomocníky členů společenstva malířů a společenstva holičů; k pojištění všech ostatních živn. pomocníků uznala pak za příslušnou okresní nemocenskou pojišťovnu v Ch.
Odvolání nemocenské pokladny živn. pomocných pracovníků při spojených společenstvech v Ch. z tohoto výměru nevyhověl zemský úřad v Praze nař. rozhodnutím. Odůvodněno jest rozhodnutí to v podstatě takto: Pokud jde o nová společenstva, zřízená počínajíc rokem 1921, vylučuje rozšíření příslušnosti společenstevní pokladny na pomocníky členů těchto nových společenstev čl. 4. zák. č. 689/20. Pokud pak jde o rozšíření působnosti stávajících společenstev na širší obvod, provedené rozhodnutím zsp-é na základě § 111 a) živn. ř., reklamuje stěžující si pokladna neprávem příslušnost k pojišťování pomocníků zaměstnaných u členů v nově přičleněných obvodech, ježto podle § 2 odst. 2 stanov stěžující si pokladny je její teritoriální působnost pevně vytčena, a rozšířením teritoriální působnosti společenstvev nenastalo ještě automatické rozšíření působnosti společenstevní pokladny, ke které by bylo třeba předchozí změny stanov korekturou teritoriálního obvodu u jednotlivých společenstev uvedených v seznamu, tvořícím integrující součást dosud platných stanov, schválených výnosem býv. místodržitelství v Praze z 23. března 1911. Připojeno právní poučení, že rozhodnutí to je konečné.
Stížnost společenstevní nemocenské pojišťovny živn. pomocníků v Ch. navrhuje, aby nař. rozhodnutí bylo zrušeno pro nezákonnost, pokud jím bylo vysloveno, že stanovami této pojišťovny (pokladny) přesně vymezenou místní působnost nemohlo pozměniti rozšíření obvodu stávajících společenstev.
Zkoumaje otázku své vlastní příslušnosti, uvažoval nss také, je-li rozhodnutí, stížností napadené, konečné ve smyslu § 5 zák. o ss.
Osp v Chomutově rozhodla výměrem shora citovaným, jak výslovně ve výměru uvádí, ve sporu nemocenské pokladny živn. pomocníků spojených společenstev v Ch. a okr. nemocenské pokladny v Ch. o pojistnou příslušnost. Otázka pojistné příslušnosti byla vznesena na spor, jak výměr osp-é ve shodě se správními spisy praví, podáním nemocenské pokladny živn. pomocníků při spojených společenstvech v Ch. ze 16. července a 16. října 1924, tedy za platnosti nemoc. zák. z 30. března 1888 č. 33 ř. z., kterýžto zákon byl zbaven platnosti teprve §em 282 odst. 1 zák. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří z 9. října 1924 č. 221 Sb. s omezením, obsaženým v odstavci 2. téhož paragrafu, že totiž zrušených předpisů jest i nadále použiti při rozhodování podání, stížností a sporů, které byly podány nebo zahájeny přede dnem, kdy nabyla účinnosti ustanovení tohoto zák., tedy přede dnem 1. července 1926 (§ 148 zák. č. 148/25).
Bylo tedy na rozhodování tohoto sporu použiti kompetenčních předpisů cit. nemoc, zákona z r. 1888, a to § 66, jenž stanoví, že spory mezi pokladnami rozhoduje politický úřad 2. stolice. Z toho se ovšem podává, že rozhodovati v tomto sporu mezi pokladnami byl v prvé stolici příslušný zemský úřad politický a nikoliv osp.
Nss nemohl v okolnosti, že rozhodl v první stolici úřad nepříslušný, spatřovati takovou podstatnou vadu řízení nebo nezákonnost, ke které by musil z moci úřední přihlížeti, když úřad příslušný, t. j. zemský úřad v Praze, učinil později spornou otázku předmětem své kognice, takže nelze shledati, že by neoprávněné předchozí zasáhnutí osp-é do postupu instančního mělo na postavení stěžující si strany, pokud se týče na konečný výsledek sporu straně škodlivý vliv. Rozhodnutí zemského úřadu třeba proto považovati za rozhodnutí příslušného úřadu 1. stolice. Z rozhodnutí takového jest podle § 70 nemoc. zák. i podle čl. 8 odst. 1 zák. o organisaci politické správy přípustný další opravný prostředek k příslušnému min. Pak nebyl další opravný prostředek z rozhodnutí zem. úřadu vyloučen a byla by vlastně stížnost k nss podle § 5 zák. o ss nepřípustná. Leč st-lka byla nesprávným právním poučením zem. úřadu, že rozhodnutí je konečné, svedena k tomu, že podala přímo stížnost k nss a zmeškala následkem toho podati včas řádné odvolání instanční, tak i žádost o navrácení v předešlý stav podle § 84 odst. 1 bodu 3 vl. nař. č. 8/28. Ježto však toto nař. výslovně stanoví, že nesprávné právní poučení nemůže býti straně na újmu, dlužno v nesprávném právním poučení spatřovati podstatnou vadu řízení.

Citace:

Č. 10205. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 735-737.