Dodatek I.:

Zásadní usnesení
nejvyššího správního soudu. (Věty vesměs úředně formulovány.)
XXIII. Úřednictvo: Rozhodnutím presidia vrchního soudu zemského o žádosti soudního sluhy za propůjčení místa úřednického dle zákona ze dne 27. června 1919 č. 372 sb. z. a n. není věc ve správním řízení pořadem instančním vyřízena.
(Usnesení ze dne 7. ledna 1920 č. 6.)
XXIV. Zabírání bytů: Výpověď z bytu daná nájemníku dle § 14 zák. o zabír. bytů jest prohlášením strany a nepřipouští se proti ní stížnost k nejvyššímu správnímu soudu (§ 2 zák. o správ. soudě).
(Usnesení ze dne 19. ledna 1920 č. 375.)
XXV. Zabírání bytů: Straně nepřísluší právní nárok, před nejvyšším správním soudem stihatelný, aby se jí přidělil byt dle nař. ze dne 22. ledna 1919 č. 38 sb. z. a n.
(Usnesení ze dne 21. ledna 1920 č. 348.)
XXVI. Právo volební do obcí: Organisacím voličských stran nepřísluší právo stížnosti na nejvyšší správní soud v řízení o sestavení voličských seznamů.
(Usnesení ze dne 26. ledna 1920 č. 480.)
XXVII. Zabírání bytů: Obec provádějíc opatření dle zákonných předpisů o zabírání bytů není legitimována ke stížnosti na nejvyšší správní soud do rozhodnutí úřadu II. stolice, kterým bylo zrušeno rozhodnutí jí vydané.
(Usnesení ze dne 3. února 1920 č. 563.)
XXVIII. Administrativní řízení: Rozhodnutí dle § 4 nař. zem. polit. správce v Praze ze dne 19. března 1919 č. 162 sb. z. a n. podléhá řádnému pořadu instančnímu k ministerstvu vnitra.
(Usnesení ze dne 4. února 1920 č. 1789.)
XXIX. Řízení před nejv. správ. soudem: Advokát, zastupující cizince při ústním jednání před nejvyšším správním soudem, podléhá po stránce jazykové stejným obmezením jako strana sama.
(Usnesení ze dne 11. února 1920 č. 1042.)
XXX. Úřednictvo: Výrok kvalifikační komise dle §§ 18 a 20 služ. pragm. ze dne 25. ledna 1914 č. 15 ř. z. není rozhodnutím úřadu v právnětechnickém smyslu, jak je má na zřeteli § 2 zák. o správ. s., nýbrž pouze odborným dobrozdáním, které stranou před nejvyšším správním soudem samostatně potíráno býti nemůže.
(Usnesení ze dne 13. února 1920 č. 809.)
XXXI. Administrativní řízení: Rozhodnutí vydané předsedou zemské školní rady podle § 9 zák. ze dne 3. dubna 1919 č. 189 sb. z. a n. nejsou konečná a není tedy stížnost proti nim k nejvyššímu správnímu soudu podaná přípustná.
(Usnesení ze dne 21. února 1920 č. 1396.)
XXXII. Řízení před nejvyšším správním soudem: Nálezy rozhodčích soudů úrazových pojišťoven dělnických nejsou rozhodnutími neb opatřeními úřadů správních po rozumu § 2 zákona o správ. s.
(Usnesení ze dne 10. března 1920 č. 464.)
XXXIII. Administrativní řízení: Pořad instanční není vyčerpán rozhodnutím vydaným dle § 7 zák. ze dne 3. dubna 1919 č. 189 sb. z. a n. zemskou školní radou ve shodě s politickým úřadem zemským, ježto možno se z rozhodnutí toho odvolati k ministerstvu vyučování, které rozhoduje ve shodě s ministerstvem vnitra.
(Usnesení ze dne 19. března 1920 č. 2129.)
XXXIV. Řízení před nejvyšším správním soudem: Stížnost na nejvyšší správní soud ve věci, ve které důvod příslušnosti v I. stolici nevzešel v soudním okresu menšinovém (§ 2 zák. z 29. února 1920 č. 122 sb. z. a n.), lze podati jedině v jazyku československém (buď česky nebo slovensky). Byla-li stížnost taková podána v jazyku jiném, zakládá to formelní vadu, pro kterou stížnost může býti vrácena k opravě.
(Usnesení ze dne 26. března 1920 č. 1991.)
XXXV. Řízení před nejvyšším správním soudem: Byl-li nedopatřením vydán nález dle § 28 zák. o správ. s., aniž se strana vzdala ústního líčení, musí k žádosti stěžovatele nařízeno býti ústní líčení. K cíli tomu budiž dle § 46 jedn. ř. za příčinou nařízení líčení vyžádáno vyhotovení nálezu a pak líčení ustanoveno.
(Usnesení ze dne 9. dubna 1920 č. 2734.)
XXXVI. Řízení před nejvyšším správním soudem: Z důvodu, že uchazeč, ač vyhovoval podmínkám konkursu, na vypsané místo jmenován nebyl, nýbrž že místo uděleno bylo žadateli nevyhovujícímu podmínkám konkursním, nelze si k nejvyššímu správnímu soudu stěžovati.
(Usnesení ze dne 26. dubna 1920 č. 1691.) XXXVII. Zabírání bytů: Výrok nájemního úřadu, že se nebude exekučně vymáhati vyslovené zabrání bytu, není rozhodnutím úřadu, nýbrž prohlášením strany, totiž vymáhajícího věřitele.
(Usnesení ze dne 3. května 1920 č. 3105.)
XXXVIII. Řízení před nejvyšším správním soudem: V řízení o stížnosti do zamítnutí námitek proti volbě do obecního zastupitelstva neb obecní rady není zapotřebí přivzíti zvolené členy těchto sborů jako zúčastněné strany, když v řízení administrativním jako procesní strany nevystoupily.
(Usnesení ze dne 11. května 1920 č. 2724.)
XXXIX. Řízení před nejvyšším správním soudem: Projev ministerstva národní obrany o povinnosti státu k náhradě škod způsobených na nemovitostech válečnými úkony ve smyslu § 19 zák. ze dne 26. prosince 1912 čís. 236 ř. z. není rozhodnutím, k jehož přezkoumání by byl nejvyšší správní soud dle § 2 čís. 6 zák. ze dne 2. listopadu 1918 čís. 3 sb. z. a n. příslušným.
(Usnesení ze dne 31. května 1920 č. 4614.)
XL. Řízení před nejvyšším správním soudem: Válečný poškozenec nemůže odvozovati ze zákonů ze dne 28. října 1918 č. 11 sb. z. a n. a 28. března 1918 č. 119 ř. z., jakož i z min. nař. ze dne 29. března 1919 č. 120 ř. z. nárok před nejvyšším správním soudem stihatelný na to, aby se mu poskytla státní podpora.
(Usnesení ze dne 4. června 1920 č. 5187 a z 11. října 1920 č. 5187.1)
XLI. Regály: Stížnost do výpovědi z tabákové trafiky (nař. min. fin. ze dne 10. června 1911 č. 43889, věstn. č. 103) není přípustná, poněvadž tu jde o pouhý projev strany (§ 2 zák. o správ. s.).
(Usnesení ze dne 30. června 1920 č. 3861.)
XLII. Mimořádná opatření: Návrh čsl. komise pro hospodaření s ovocem a zeleninou při ministerstvu pro zásobování lidu učiněný čsl. cukerní komisi, aby předepsala diferenční obnosy dle 4. odst. § 11 vlád. nař. z 2. ledna 1920 č. 23 sb. z. a n. není opatřením ani rozhodnutím před nejvýš, správ, soudem naříkatelným.
(Usnesení ze dne 6. září 1920 č. 7310.)
XLIII. Obecní volby: Městská rada neb obec není oprávněna podati stížnost do rozhodnutí, kterým byla zrušena volba do obecní (městské) rady.
(Usnesení ze dne 30. září 1920 č. 9082.)
XLIV. Zabírání bytů: V záležitosti zabrání bytu není správce domu oprávněn podati stížnost k nejvýš, správ, soudu vlastním jménem, nýbrž jen jménem majitele domu, vykázav se jeho plnou mocí k podání stížnosti té.
(Usnesení ze dne 3. listopadu 1920 č. 10281.)
XLV. Řízení před nejvyš. správ. soudem: Instrukce pro okresní správní komise vydaná zemským správním výborem ve shodě se zemskou správou politickou jest abstraktním organisačním předpisem, proti němuž členové okresní správní komise ani jako členové její ani jako poplatníci nemohou si pro porušení svých práv subjektivních stěžovati k nejvyš. správ, soudu.
(Usnesení ze dne 8. listopadu 1920 č. 6509.)
XLVI. Řízení před nejv. správ. soudem: Stížnost do odepření odkládacího účinku stížnosti podané k nejv. správ. s. dle § 17. zák. o správ. s. jest odmítnouti a limine, když již ve věci samé nález nejvj správ, soudu byl vydán.
(Usnesení ze dne 13. listopadu 1920 č. 10383.)
XLVII. Vyučování: V záležitosti opatření místností pro školu národní zřízenou dle zákona ze dne 3. dubna 1919 č. 189 sb. z. a n. jest orgánem školu zastupujícím onen subjekt, jemuž jest uloženo nésti náklady zřízení této školy. Subjekt ten je stranou v řízení přeď nejvyšším správním soudem.
(Usnesení ze dne 17. listopadu 1920 č. 7221.)
XLVIII. Jazyková věc: Vznikla-li záležitost v některé z katastrálních obcí, jež byly zákonem ze dne 16. dubna 1919 č. 213 sb. z. a n. sloučeny s hlavním městem Brnem, dlužno podati stížnost k nejv. správ, soudu v jazyce českém (§§ 1 a 2 jaz. zák.).
(Usnesení ze dne 17. listopadu 1920 č. 11032.)
XLIX. Pošta: Odepřelo-li ministerstvo pošt jednati o nároku zasílatele na náhradu škody za ztracenou zásilku z toho důvodu, že poštovní ředitelství, jemuž podací úřad jest podřízen, neleží na území státu československého, popřelo tím i existenci náhradního nároku vůči státu československému a jest tudíž pořad instancí ve smyslu § 119 pošt. řádu vyčerpán.
(Usnesení ze dne 22. listopadu 1920 č. 7703.)
L. Řízení před nejvyš. správ. soudem: Výnos zemského správního výboru vydaný ve srozumění se zemskou správou politickou podle zák. ze dne 24. října 1899 č. 97 z. z. o zvláštních dávkách obecních není před nejvyšším správ, soudem naříkatelný.
(Usnesení ze dne 1. prosince 1920 č. 10388.)
LI. Zabírání bytů: Vzdá-li se obec podle § 16 zák. o zabír. bytů zabraného bytu, nemá osoba, které obec byt ten pronajala, subjektivního práva ke stížnosti na nejvyšší správní soud proti tomuto vzdání.
(Usnesení ze dne 2. prosince 1920 č. 11019.) LIL. Řízení před nejv. správ. soudem: Žalovaný úřad nemůže se při veřejném ústním líčení před nejvyšším správním soudem dáti zastupovati advokátem.
(Usnesení ze dne 28. prosince 1920 č. 12861 )
LIII. Řízení před nejv. správ. soudem: Odvodní spis žalovaného úřadu musí býti tímto úřadem podepsán; podpis zmocněného advokáta nestačí.
(Usnesení ze dne 31. prosince 1920 č. 12896.)
LIV. Řízení před nejv. správ. soudem: Finanční prokuratura není oprávněna zastupovati soukromé osoby před nejvyšším správním soudem jako jejich plnomocnice.
(Usnesení ze dne 31. prosince 1920 č. 13159.)

Viz též usnesení ze dne 19. listopadu 1919 č. 5783, sb. č. XX.

Citace:

Dodatek I.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 831-838.