Č. 4073

Dávka z přírůstku hodnoty: * Náklad na zřízení střechy stodoly, která v době nabytí zcizitelem střechy neměla, je připočítatelný po rozumu § 8 b) 1. pravidel v dávce z přírůstku hodnoty č. 143 Sb. z r. 1922.

(Nález ze dne 30. října 1924 č. 18.491).
Prejudikatura: Boh. 24 adm.
Věc: Josef a Terezie G. v Sch. proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.

Důvody: St-lé prodali smlouvou trhovou ze 7. července 1922 půl stodoly s pozemky ve vložce č. . .. kat. obce Sch. za 3200 K; v přiznání k dávce z přírůstku hodnoty udány nabývací cena 700 K, zcizovací cena 3200 K a žádáno, aby dle § 8 dávk. řádu vpočteny byly náklady za znovu zřízení střechy na stodole dle účtů částkou 1850 K a 180 K; dle účtů těch provedena nová krytina lepenková a zahražení prkny. Platebním rozkazem vyměřena dávka, aniž však vpočteny do nabývací ceny náklady účtované, ježto jsou to pouhé opravy resp. výměna starých součástí za nové téže kvality. Žal. úřad zamítl nař. rozhodnutím stížnost do platebního rozkazu, proti neuznání připočtu směřující, s odůvodněním, že náhrada součásti nemovitostí již stávajících novými, nelze pokládati za náklad sloužící k trvalému zvýšení hodnoty dle § 8 čl. 1 řádu dávk. Nss shledal stížnost, vytýkající tomuto rozhodnutí nezákonnost, důvodnou, vycházeje z této úvahy: Dle § 8, č. 1 pravidel o obecné dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí vydaných nař. vl. z 27. dubna 1922 č. 143 Sb. platných pro převody nastalé ode dne jich vyhlášení t. j. od 23. května 1922, jest k nabývací ceně (hodnotě) za účelem vyšetření přírůstku hodnoty, jenž dávce podléhá, připočítati veškeré prokazatelné náklady, které zcizitel učinil k trvalému zvýšení hodnoty nemovitosti v době, která jest vzata za základ vyměření dávky, pokud se předmět tohoto nákladu ještě na nemovitosti nalézá a jen do výše jeho hodnoty v době zcizení. V tomto ustanovení dochází výrazu základní myšlenka, na níž spočívá dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí, že jen přírůstek hodnoty bez přičinění zcizitelova nastalý má být dávce podroben, naproti tomu že zvýšení hodnoty, které přivoděno bylo nákladem od zcizitele učiněným, má býti dávky prosto. Takový náklad uznává řád za připočítatelný k nabývací hodnotě ovšem jen, je—li jím hodnota nemovitosti trvale zvýšena. Nákladem k trvalému zvýšení ceny (hodnoty) nabývací ve smyslu uvedeného ustanovení lze pak rozuměti jen takový náklad, který se vtělil v nemovitost převedenou a měl v zápětí, že podstata ta neb jakost její se na tolik zlepšila, že náklad ten dochází výrazu ve zvýšené hodnotě hospodářské (srovn. nál. Boh. 24 adm.). Za takový náklad nelze ovšem pokládati náklad na opravy, obnovy a jiné práce, jichž účelem jest toliko, aby nemovitost byla udržována v řádném k užívání způsobilém stavu, neboť tu nejde o náklad na zlepšení, které se pravidelným užíváním nemovitosti za určitá období opět ztrácí, tudíž o náklad, který jen přechodně hodnotu nemovitosti zvyšuje. To platí zajisté i o výměně dosavadních součástek nemovitého objektu za nové, děje-li se výměna ta za účelem udržení nemovitosti v jejím dosavadním, k užívání způsobilém stavu. jinak se však má věc, nejde-li o pravidelně se opakující opravy neb obnovy, nýbrž o nové zřízení podstatné části nemovitého objektu, které tu nebylo v době, kdy zcizitel objektu nabyl. Tu nejde o pouhou opravu neb obnovu dosavadních součástek objektu, nýbrž o investici, kterou se do té doby neúplná podstata nemovitosti doplňuje, aby trvale v ní zůstala. Náklad na takovou investici jest zajisté nákladem k trvalému zvýšení hodnoty věci ve smyslu výše uvedeném. V tomto případě jest nesporno, že st-lé koupili polovici stodoly, o niž jde, i s pozemky připsanými k ní v dubnu r. 1918 za 700 Kč a že ji v září téhož roku dali pokrýti novou střechou a tuto střechu zahradit prkny nákladem 1850 K a 180 K. St-lé uvedli v odvolání z platebního rozkazu, že stodola v době koupě neměla střechy, ježto tato byla úplně zřícena, že proto stodola nebyla pro účely, jimž jest určena, vůbec upotřebitelná a že jen proto objekt ten získali za cenu tak nízkou. Údaje ty nebyly vyvráceny ani úřadem v pochybnost brány. Za tohoto stavu věci není úsudek žal. úřadu, že jde o pouhou opravu pokud se týče výměnu stávajících již součástí stodoly za nové téže kvality, správným a logickým, neboť dle toho, co uvedeno, doplnili i zlepšili st-lé samu podstatu stodoly novou střechou a novým prkeným hrazením, jichžto v době nabytí nebylo, čímž stodola teprve v době držby st-lů a jich přičiněním stala se uživatelnou. Investovali tudíž st-lé do nemovitosti náklad, který dochází výrazu ve zvýšené hodnotě její. Poněvadž pak toto zvýšení hodnoty stodoly jest dle povahy věci trvalým a stalo se jen přičiněním st-lů jako nabyvatelů, vznikl tu přírůstek hodnoty, který dle tendence shora cit. ustanovení nemá býti podroben dávce. Náklad, který st-lé učinili na zřízení nové střechy stodoly a na její zahražení, jest proto pokládati za náklad k trvalému zvýšení hodnoty, který — když předmět jeho v době převodu nesporně na nemovitosti ještě se nalézal — má dle § 8 č. 1 pravidel dávk. býti připočten k ceně nabývací.

Citace:

č. 4073. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 707-709.