Obchody splátkové.


I. Povaha a význam.
Obchody splátkové jsou u provozování živnosti předsevzaté prodeje movitých věcí s výslovnou úmluvou, že jich kupní cena ve splátkách zapravena býti má. Obchod splátkový vnikl do všech odvětví obchodu. Obchody splátkové uzavírají se při koupi šatstva, prádla, nábytku, kněh, obrazů, losů, cenných papírů, strojů atd. Obchod splátkový jest výplodem moderního styku obchodního a pokud se týče drobného obchodu, nahrazuje většinou prodej za hotové nebo na úvěr. Tato forma obchodů poskytuje kupci i prodavači mnohých výhod. Prvějšímu poskytují možnosť opatřiti si nejnutnější věci, neboť na splátky jest to mnohem snažší, než kdyby kupní cenu hned celou zapraviti měl. Na obchody splátkové jest tudíž v první řadě ona třída lidí odkázána, jichž příjmy záležejí v určité mzdě neb služném po částkách vypláceném, tedy bez odporu třída nejmenšími prostředky nadaná. Této třídě obyvatelstva poskytuje obchod splátkový nejpohodlnější a nejsnadnější příležitosť jednak své potřeby si obstarati, jednak svým povinnostem platebním zadost učiniti. Avšak i prodávači poskytuje obchod splátkový jistý a často i značný pramen výdělku, jelikož jím tento větší kruh odběratelů získá a na širší vrstvy obyvatelstva počítati může; zjednav si takto větší odbyt, může obchod ve větším rozměru provozovati. Naproti všem těmto výhodám, jež podceňovati nelze, uvésti sluší, že celá řada živnostníků, obchodem splátkovým se zabývajících, své odběratele vykořisťovala a sice jednak lichvářskými špekulacemi, jednak prodejem zboží, skutečné své ceně neodpovídajícího a ku trhové ceně v žádném poměru nestojícího. Jisto jest ovšem, že újma, kterou prodávač poskytnutím úvěru utrpí, zvýšení ceny zboží v zápětí míti musí, leč toto zvyšování cen přehání se často tak, že právě ona nezámožná třída obyvatelstva nesvědomitostí obchodníkovou snadno hospodářské záhubě jest vydána. Nešvarům těmto hledí odpomoci zák. ze dne 27. dubna 1896 č. 70 ř. z.
II. Právo soukromé.
1. Závdavek. Vyhradil-li sobě prodavač pro případ, že by kupující nesplnil svého závazku, právo odstoupiti od smlouvy, jest povinen, užije-li práva tohoto, závdavek i s úroky navrátiti a co kupec po případě na věc vynaložil, tomuto vynahraditi. Opačná úmluva jest neplatnou. Naproti tomu musí kupec prodavači věc vrátiti a dle okolností škodu jemu nahraditi; obzvláště musí za upotřebení věci náhradu poskytnouti. Každá předchozí úmluva ohledně výše náhrady jest neplatnou.
2. Ztráta lhůt smí jen pro případ nedodržení nejméně dvou, bezprostředně po sobě následujících splátek ujednána býti. Ujednání jiného trestu než ztráty lhůt pro případ, že by kupec svým povinnostem nedostál, jest též neplatné.
3. Právního prostředku pro zkrácení nad polovici ceny může kupec použíti i tehdy:
a) když pravou cenu věci znal, nebo
b) když prohlásil, že věc ze zvláštní záliby za neobyčejnou cenu převzal,
c) když obchod splátkový jest obchodem ve smyslu obchodního zákona. Strany nemohou se tohoto prostředku právního platně vzdáti.
4. Na ústní úmluvu, která s prodavačem neb jeho jednatelem před nebo při uzavření obchodu splátkového učiněna byla, může soudce ohled vzíti, i když tato s listinou v obchodě splátkovém učiněnou nesouhlasí.
5. Promlčení nároků kupcových na náhradu:
a) Ujednání kratší než tříleté lhůty promlčecí jest neplatné.
b) Nárok na správu ohledně nedostatků věcí může i po uplynutí 6 měsíců ještě tak dlouho žalobou neb obranou k platnosti přiveden býti, pokud kupní cena úplně zaplacena nebyla. Oznámení vad není k zachování nároků zapotřebí. III. Řízení soudní.
1. Bydlí-li kupec v Rakousku, nemá stanovení soudu splniště (forum contractus) místo.
2. Rovněž i dobrovolné podrobení se soudu nepříslušnému (forum prorogativum) jest nezávazno.
3. Nepříslušnost’ má se z povinnosti úřadní zkoumati a sice až do provedení exekučního prodeje. Tato může jen tím odstraněna býti, že se žalovaný přes to, že soudem dříve poučen byl, do projednávání pustí.
4. Stručné řízení při obchodech splátkových má i v takových případech místo, kde by řádné písemné neb ústní řízení nastoupiti mělo.
5. Od žalobce nemůže býti žádána jistota žalobní.
6. Soudce rozhoduje dle volného uvážení všech okolností.
IV. Právo živnostenské.
Při odevzdání věci musí prodavač kupci na vlastní útraty opis listiny splátkové vydati. Přestupek tohoto předpisu trestá politický úřad peněžní pokutou až do 50 zl., v případě nedobytnosti vězením. Tento trest řídí se předpisy 9. hlavy živnostenského řádu.
V. Uvedený zákon ze dne 27. dubna 1896 vztahuje se též na obchody splátkovým obchodům spřízněné, zvláště na nájemní přenechání věcí. Zákon tento netýká se však obchodů splátkových, které na straně kupce jsou obchodem ve smyslu obchodního zákona a dále obchodů splátkových před působností tohoto zákona uzavřených.
VI. Obchody splátkové losy, t. j. obchody, které při prodeji státních neb jiných losů, neb podílů losů proti splátkám se uzavírají. Na tyto obchody vztahují se dle smyslu předpisy cit. zákona ze dne 27. dubna 1896 (§ 11. cit. zák.), jakož i normy zákonem ze dne 30. června 1870 č. 90 ř. z. stanovené:
1. Prodej losů na splátky jest jen majitelům protokolovaných firem dovolen.
2. Obchod splátkový nesmí spojovati se s jiným právním jednáním.
3. O prodeji musí prodavač vydati listinu svou firmou podepsanou, obsahující přesný popis losu (datum, cenu nominální, známky vylosovací), kupní cenu, místo platební, následky nedodržení splátek.
4. Prodavač musí platícímu potvrzení o zaplacení každé splátky vydati.
5. Prodavač musí juxtové rejstříky vésti a nesmí prodané losy nebo podíly losů zastaviti ani prodati, pokud kupec nedodržením platebních povinností dle ustanovení prodejní listiny nároků na ně nepozbyl, naopak ale jest povinen majiteli prodejní listiny na požádání koupené losy nebo podíly losů, nejen proti zaplacení ještě zbývající kupní ceny, kdykoli ihned vydati, nýbrž i před zapravením kupní ceny, pokud kupec dle ustanovení prodejní listiny, nároků nepozbyl, kdykoli k nahlédnutí předložiti.
6. Orgány finanční jsou oprávněny a na požádání kupce, vykáže-li se tento prodejní listinou a potvrzením, že všechny dosavadní splátky zaplatil, povinny do juxtových rejstříků nahlédnouti a když z těchto vidno není, že kupec nároků pozbyl, okamžité předložení prodaných losů neb podílů losů žádati. Kdo toto nařízení přestoupí, aneb do listiny prodejní zanese udání s plánem slosovacím nesouhlasící, ohledně prodaných neb ke koupi nabízených losů neb podílů losů, aneb listinou takovou k uzavření obchodu vybízí, dopouští se přestupku důchodkového a podléhá pokutě peněžité v obnosu rovnajícím se 2 až 8násobné ceně nominální dotyčných losů. Každý jiný přestupek těchto nařízení tresce se jako zapovězená hra dle trest. zákona důchodkového.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Obchody splátkové. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 652-655.