Č. 3622.

Známky: Známka Caffaroma pro kávové náhražky není po rozumu § 1 známkové novely z roku 1895 k zápisu způsobilá.
(Nález ze dne 17. května 1924 č. 8443.)
Prejudikatura: Boh. 1644, 1704 adm. a jiné.
Věc: Firma Josef Z. v H. proti ministerstvu obchodu (Konc. Dr. Otto Parsch) o ochrannou známku.
Výrok: Stížnost zamítá se jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím bylo vysloveno, že slovní známka »Caffaroma«, touto firmou k zápisu přihlášená u obch. a živn. komory v Brně pro kostky z kávy a kávové náhražky a zapsaná . . ., neměla býti zapsána dle § 1 známk. nov. z 30. července 1895 č. 108 ř. z. a nařízen její výmaz z rejstříku.
Rozhodnutí odůvodněno jest takto: Známka tvoří pouze slovo »Caffaroma«, jež je zřejmě utvořeno ze slov »Caffé« a »aroma«; určena jsouc pro kostky z kávy a kávové náhražky obsahuje známka výlučně údaj jakosti chráněného zboží v tom smyslu, že zboží má vůni (aroma) kávy. Odporuje tudíž ustanovení § 1 známk. novely z 30. července 1895 č. 108 ř. z.
Stížnost do tohoto rozhodnutí podaná namítá především, že tato známka byla již v r. 1913 zapsána do rejstříku obch. a živn. komory v Terstu pro původního výrobce. Leč — nehledě k tomu, že ze stížnosti ani ze spisů není zjevno, je-li stěžující si firma oprávněna z tohoto, pro jiného chranitele znějícího zápisu pro sebe odvozovati nějaká subjektivní práva —, zápis do rejstříku skutečně provedený není nijak na závadu tomu, aby úřad použil práva, jež mu jest dáno ustanovením § 21 lit. d) zák. známk. z 6. ledna 1890 č. 19 ř. z. Vždyť tento předpis zákonný má na zřeteli právě jen přezkoumání známek již zapsaných co do jejich registrační způsobilosti.
Nař. rozhodnutí uznalo spornou známku za nezpůsobilou k zápisu ve smyslu § 1 známk. nov. z 30. července 1895 č. 108 ř. z., ježto obsahuje výlučně údaj jakosti chráněného zboží. Správnost tohoto odůvodnění stížnost ani po stránce právní ani co do skutkového zjištění nepopírá. Nelze také nalézti nijakou závadu na úsudku žal. úřadu, že slovo »Caffaroma«, jsouc zřejmě utvořeno ze slov »Caffé« a »aroma«, má ráz označení vlastnosti zboží, pro něž známka jest určena.
Poukazuje-li stížnost k tomu, že známka se jako označení zboží určitého původu vžila, jest k tomu podotknouti, že vžití známky nemůže známku příčící se předpisu § 1 známk. nov. z r. 1895 učiniti k zápisu způsobilou, jak tento soud opětovně, tak zejména v nál. Boh. 1644 a 1704 adm. vyslovil a podrobně odůvodnil.
Že nemůže zákonitost nař. rozhodnutí, kterou tento soud jediné povolán jest přezkoumávati, býti uvedena v pochybnost poukazováním na hospodářské škody, které st-lce ze zákazu známky vzejdou, nepotřebuje důkazu.
Z veškerých těchto důvodů bylo stížnost zamítnouti.

Citace:

MUCHKA, František. Počítání času v poplatkovém právu. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1939-40, svazek/ročník 4, s. 228-234.