Živelní pohromy.

I. Pojem. II. Ochrana a obrana. III. Veřejná pomoc postiženým: A. Pomoc v rámci zájmové samosprávy zemědělců: a) Živelní fondy: 1. Poskytování podpor. 2. Přiznávání náhrad pozemkové daně. b) Opatření zájmové organisace zemědělců. B. Státní pomoc: a) Pomoc podle nouzového regulativu. b) Berní úlevy, c) Příspěvek na znovuzřízení nebo opravy vodních děl. IV. Mimořádná pomoc. V. Mezinárodní úprava. VI. Závěr.
I. Pojem.
V právních předpisech není pojem ž-ch p-m jednoznačně určen nebo předpokládán. V nejširším pojetí jsou ž-í p-y veliké škody na životě, zdraví a majetku způsobené živelní událostí. V užším slova smyslu se rozumí ž-i p-i veliké škody způsobené živelní událostí na majetku.
Význačným znakem je tu živelní událost. Často bývá tento pojem pro obor dotčeného předpisu vysvětlen uvedením příkladů. Mezi nimi jsou typické ničivé projevy přírodních živlů: jako povodeň, průtrž mračen, krupobití, větrná smršť, mokro, sucho, mráz, požár. Některé předpisy počítají k živelním událostem nebo jim staví na roveň i rostlinné škůdce (hmyz, cizopasníky), dobytčí nákazy, hraboše (myši). Při výkladu dlužno vycházeti od běžného pojetí živelní události jako katastrofálního působení elementárních sil přírodních. Náleželo by sem i sesouvání půdy a zemětřesení. Často se setkáváme s terminologickou nepřesností (živelní událost bývá označována výrazem „živelní pohroma“).
Pojem ž-í p-y nebo živelní události bývá v četných případech zahrnut v širším obecném pojmu, jako jest událost nepředvídatelná nebo neodvratitelná, událost mimořádná, náhodná, nouze (stav nouze) atd.
II. Ochrana a obrana.
1. Různost právní úpravy. Opatření na ochranu a obranu při ž-ch p-ch jsou především upravena předpisy z různých oborů správního práva podle toho, o jaký druh ž-í p-y jde (viz příslušná hesla, zejména „Požární policie“, „Lesní právo“, „Vodní právo“, „Vodohospodářské fondy“, „Meliorace půdy“, „Silnice a cesty veřejné“).
2. Působnost orgánů vnitřní správy. Ž-í p-y ohrožují vždy bezpečnost osoby a majetku. Podkladem pro opatření, směřující k odvrácení tohoto nebezpečí, jsou všeobecné předpisy o výkonu bezpečnostní policie, jichž je použiti, není-li úpravy zvláštní. Především jde o všeobecné ustanovení čl. 2 a 3 zák. č. 125/1927 Sb. a § 1 zák. č. 149/1947 Sb. (§ 2 vl. nař. č. 229/1947 Sb.), dále o všeobecné předpisy o výkonu místní policie. Působnost politického úřadu I. stolice při ž-ch p-ch upravil s tohoto hlediska podrobněji již § 25 příl. A min. nař. č. 10/1853 ř. z., podle něhož zejména mu přísluší podávati návrhy na opatření, jimž se má čeliti stavu nouze a stav nouze zmírniti, jakož i prováděti taková opatření. Jen Ve zvlášť naléhavých případech náleží mu bezprostřední provedení příslušných opatření. Zejména má bdíti nad tím a pečovati o to, aby se zamezilo poškození osob a majetku při vzešlých škodách, především při požáru, povodni, hladu a podobných rozsáhlých pohromách, aby se učinila přítrž vzrůstu škod, postiženým se dostalo všemožné pomoci a aby byl vyšetřen rozsah a příčina škody, byly odstraněny škodlivé následky a j. Podle § 31 příl. C cit. min. nařízení bylo zmocněno býv. místodržitelství zaváděti sbírky v obvodu země pro její obyvatele postižené ž-i p-i (viz heslo „Sbírky veřejné“, pokud jde o obdobný předpis na Slovensku, jakož i heslo „Policie“).
3. Všeobecná povinnost pomocná. Zvláštní intensita nebezpečí, které při ž-ch p-ch ohrožuje celek, si vynutila zvláštní úpravy všeobecné povinnosti pomocné. Tak na př. při požáru srov. § 11 vl. nař. č. 30/1942 Sb. vedle zvláštních ustanovení požárních řádů a § 46 lesního zákona č. 250/1852 ř. z., při naléhavém nebezpečí záplav § 51 čes. vodního zákona ve znění vl. nař. č. 305/1942 Sb., při potlačování škůdců rostlinné výroby § 10 zák. č. 165/1924 Sb. Jinak jsou tu všeobecné předpisy, na podkladě nichž lze stanoviti pomocnou povinnost při ž-ch p-ch. Je to především dekret presidenta republiky č. 88/1945 Sb., o všeobecné pracovní povinnosti, neboť při ž-ch p-ch jde zejména o výkon prací, jejichž neodkladné provedení vyžadují Veřejné zájmy. Dále sem patří předpisy o naturálním plnění ve prospěch obcí (§ 39 zák. č. 329/1921 Sb. ve znění vl. nař. č. 150/1936 Sb.); usnesení místního národního výboru o požadování služeb při ž-ch p-ch nevyžaduje předchozího dozorčího schválení.
4. Součinnost branné moci. Jako pomoc při ž-ch p-ch lze přiděliti veřejným úřadům vojenské oddíly (pomocné vojenské asistence), není-li možno v ohrožená místa vyslati včas dostatečný počet civilních pracovníků (§ 2, odst. 3 branných předpisů vydaných vl. nař. č. 141/1927 Sb.).
III. Veřejná pomoc postiženým.
A. Pomoc v rámci zájmové samosprávy zemědělců.
a) Živelní fondy.
1. K všeobecné stálejší úpravě veřejné pomoci pro poškozené ž-i p-i v rámci zájmové samosprávy zemědělců došlo u nás v souvislosti s reformou přímých daní z r. 1927. Počínajíc r. 1928 byly totiž zřízeny zvláštní fondy při zemědělských radách k tomu účelu, aby při rozsáhlejším poškození zemědělských kultur ž-i p-i se z nich poskytovala poškozeným poplatníkům zásadně náhrada daně pozemkové se zvláštním příspěvkem (§ 105, odst. 2 zák. o přímých daních) a přirážkami, odpovídající části naturálního výtěžku zničeného ž-i p-i (§§ 108 až 110 zák. z 15. VI. 1927, č. 76 Sb., o přímých daních). Tyto fondy byly rozšířeny § 2 zák. z 14. VII. 1927, č. 118 Sb., o poskytování podpor při ž-ch p-ch, o další prostředky, aby z nich poskytovaly podpory zemědělcům (včetně držitelů lesů), postiženým ž-i p-i v r. 1928 a v letech dalších, a to s náležitým zřetelem k jejich hospodářským poměrům. K provedení předpisů o náhradách pozemkové daně z důvodů ž-ch p-m na zemědělských kulturách bylo vydáno vl. nař. z 24. V. 1928, č. 74 Sb. a k provedení předpisů o poskytování podpor při ž-ch p-ch zemědělcům vl. nař. z 24. V. 1928, č. 75 Sb. Při každé zemědělské radě byl utvořen jeden zvláštní fond s dvojím účelovým jměním, odděleně spravovaným a účtovaným, a to s jměním určeným pro poskytování podpor a s jměním určeným pro náhrady pozemkové daně. Rozpočet každého účelového jmění tvořil zvláštní součást řádného rozpočtu zemědělské rady. V praxi se proto mluvilo o fondu náhradovém a fondu podpůrném, ačkoliv šlo de iure o jediný fond s právní osobností, jak patrno na př. z § 2 vl. nař. č. 272/1934 Sb. (ve znění vl. nař. č. 39/1935 Sb.). Správa obou účelových jmění náležela příslušnému orgánu zemědělské rady. Správa fondu byla pověřena též zvláštními úkoly (srov. § 2 vl. nař. č. 272/1934 Sb. ve znění vl. nař. č. 39/1935 Sb.).
2. V zemích českých byl za nesvobody vl. nař. ze 7. XII. 1939, č. 38 Sb. z r. 1940 utvořen jediný fond „Živelní fond v Brně“ při tehdejší české zemědělské radě v Brně, jenž se stal právním nástupcem současně zrušeného fondu při zemědělské radě v Praze a fondu při zemědělské radě v Brně. Novému fondu byla výslovně přiznána právní osobnost, při čemž jeho právní subjektivita byla omezena jen, pokud jde o uzavírání zápůjček. Živelní fond v Brně tvoří dvě účelová jmění, odděleně spravovaná a účtovaná, z nichž jedno je určeno k poskytování podpor, druhé k poskytování náhrad pozemkové daně při ž-ch p-ch.
3. Správa fondu příslušela původně tříčlennému zvláštnímu správnímu výboru, složenému ze zástupců býv. zemědělských rad, z nichž býv. ministerstvo zemědělství jmenovalo předsedu a místopředsedu. Fond podléhá dozoru ministerstva zemědělství, které jej vykonává vládním komisařem, jemuž přísluší právo kontrolní a sistační (čl. V vl. nař. č. 38/1940 Sb.).
Za nesvobody došlo ještě k dalším organisačním změnám. Zemědělské rady byly totiž na podkladě § 9 vl. nař. č. 294/1942 Sb. včleněny do býv. Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu dnem 1. XII. 1942 s tím účinkem, že od tohoto dne jim příslušející oprávnění, jakož i jejich jmění se všemi právy a závazky přešla na tento svaz (§ 10 vyhl. č. 375/1942 Sb.).
Působnost svazu i s jeho jměním a veškerými právy a závazky přešla pak podle § 13 zák. č. 145/1947 Sb. dnem 14. VIII. 1947 na Jednotný svaz českých zemědělců se sídlem v Praze.
V důsledku toho přešlo na Jednotný svaz českých zemědělců také oprávnění vysílati do správního orgánu Živelního fondu v Brně zástupce. Na svaz přešla také veškerá působnost příslušející zemědělským radám v řízení při poskytování pomoci z jmenovaného živelního fondu.
4. Živelní fond v Brně je dotován takto: Prostředky fondu, určené k poskytování podpor, tvoří zvláštní přirážka, která se vybírá od držitelů půdy zároveň s pozemkovou daní ve výši 12% daně. Tato přirážka byla od 1. I. 1945 inkamerována. V r. 1945 byl poskytnut za ni živelnímu fondu náhradový příděl 3900000 Kčs (čl. I, odst. 4 vl. nař. č. 22/1945 Sb.). Náhradový příděl na každý z r. 1946, 1947 a 1948 ze státní pokladny činí 6240000 Kčs [§ 14, odst. 1, písm. c) zák. č. 249/1946 Sb.]. Pokud jde o státní příspěvek pro účely podpor, byl v r. 1946 pro poskytnutí přídělu zmocněn ministr financí v čl. III, odst. 4 zák. č. 59/1946 Sb. Na každý z r. 1947 a 1948 byla na tento účel zařazena do státního rozpočtu částka 4700000 Kčs.
Prostředky fondu, určené zásadně k poskytování náhrad pozemkové daně, tvoří: příspěvek obcí ve výši 10% pozemkové daně, předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů, který jsou povinny platiti všechny obce (srov. § 2, odst. 2 zák. č. 77/1927 Sb, a prov. nař. č. 157/1927 Sb. k cit. § 2); dále je to státní příspěvek ve výši 30% zvláštního příspěvku (§ 105, odst. 2 zák. o přímých daních ve znění vl. nař. č. 162/1940 Sb.), předepsaného z veškeré půdy kromě lesů (podle státního rozpočtu na rok 1946, 1947 a 1948 činila tato státní dotace vždy částku 7730000 Kčs).
5. Na Slovensku zůstal v podstatě nedotčen zvláštní fond pro podpory zemědělcům postiženým ž-i p-i a pro náhradu daně pozemkové. Nastaly tu však obdobné změny v zájmové organisaci zemědělců. Zemědělská rada pro Slovensko (viz vl. nař. č. 305/1920 Sb.) byla totiž zrušena § 21 zák. č. 130/1942 Sl. z. dnem 1. X. 1942 (§ 1 vl. nař. č. 190/1942 Sl. z.) a její působnost upravená jinými zvláštními předpisy přešla na Rolnickou komoru v Bratislavě i s veškerým jměním. Rolnická komora v Bratislavě byla zrušena dnem 15, VIII. 1947, kdy přešla její dosavadní působnost, jakož i jmění včetně všech práv a závazků na Jednotný svaz slovenských zemědělců se sídlem v Bratislavě.
V důsledku toho je nyní na Slovensku zřízen uvedený zvláštní fond (v dalším jen živelní fond) při Jednotném svazu slovenských zemědělců, na nějž přešla také správa tohoto fondu, jakož i veškerá působnost, příslušející býv. zemědělské radě na Slovensku v řízení při poskytování pomoci z živelního fondu.
Dotace živelního fondu na Slovensku je upravena takto: Účelovému jmění pro podpory zemědělcům se poskytuje v důsledku inkamerace přirážek na každý z r. 1946, 1947 a 1948 ze státní pokladny náhradový příděl 1900000 Kčs [§ 14, odst. 1, písm. c) zák. č. 249/1946 Sb.]. Na státní příspěvek tomuto účelovému jmění byla zařazena do státního rozpočtu na každý z r. 1946, 1947 a 1948 částka 2280000 Kčs. Pro státní příděl (z příspěvku k dani pozemkové) účelovému jmění pro náhrady daně pozemkové jest ve státním rozpočtu na rok 1946, 1947 a 1948 částka 1689000 Kčs.
6. Po zavedení daně zemědělské se zúžil okruh poplatníků daně pozemkové a poplatníků přirážek k dani pozemkové vybíraných (srov. důvodovou zprávu k vládnímu návrhu zákona o zemědělské dani, tisk 1063/1948 ÚNS): to nebude bez vlivu na příjmy živelního fondu, pokud jsou odvislé od předpisu daně pozemkové nebo od zvláštního příspěvku k této dani, i když sazba pozemkové daně byla současně zvýšena ze 2% na 6% (§ 37, odst. 2, § 39, odst. 1 zákona z 21. III. 1948, č. 49 Sb., o zemědělské dani). Pozemky patřící k zemědělskému hospodářství, které jest předmětem zemědělské daně, nejsou totiž počínajíc berním rokem 1948 podrobeny pozemkové dani (zemědělská daň není podkladem pro vyměřování a vybírání jakýchkoli přirážek).
Správě živelního fondu v zemích českých a správě živelního fondu na Slovensku přísluší z fondových prostředků jednak poskytovati podpory, jednak přiznávati náhradu pozemkové daně. Návrhy na udělení podpor a na přiznání náhrady daně činí příslušný svaz zemědělců.
Náhradové a subvenční řízení jest v zemích českých nyní upraveno vl. nař. ze 17. XII. 1939, č. 39 Sb. z r. 1940, o náhradách pozemkové daně a o podporách při ž-ch p-ch, jimž byla nahrazena dřívější prováděcí nařízení č. 74 a 75/1928 Sb. Naproti tomu na Slovensku zůstala tato vládní nařízení nedotčena.
1. Poskytování podpor.
1. Tato forma pomoci jest v zemích českých upravena §§ 2 a 3 zák. č. 118/1927 Sb., ve znění vl. nař. č. 38/1940 Sb., a §§ 13 až 17 vl. nař. č. 39/1940 Sb., na Slovensku §§ 2 a 3 zák. č. 118/1927 Sb. a §§ 5 a 6 vl. nař. č. 75/1928 Sb.
2. Z prostředků příslušného živelního fondu, určených pro podporu, se poskytují podpory zemědělcům (včetně držitelů lesů) postiženým ž-i p-i, a to s náležitým zřetelem k jejich hospodářským poměrům.
Kromě toho lze poskytovati podpory hospodářsky slabým poplatníkům pozemkové daně postiženým ž-i p-i z přebytků prostředků živelního fondu, určených pro náhrady pozemkové daně (§ 109, odst. 2 zák. č. 76/1927 Sb., ve znění čl. I vl. nař. č. 38/1940 Sb.; § 11, odst. 6 vl. nař. č. 74/1928 Sb.); jde o zbytek prostředků, který nebyl v příslušném roce vyčerpán náhradami pozemkové daně a běžnými výdaji.
3. Pojem zemědělce není v citovaných předpisech určen. Jeho definici uvádějí různé jiné normy, avšak jen pro svůj obor (srov. na př. § 9 zák. č. 33/1934 Sb., § 6 vl. nař. č. 142/1934 Sb., § 1 vl. nař. č. 76/1936 Sb., § 1 vl. nař. č. 250/1935 Sb., §§ 2, 3 a 23 zák. č. 145/1947 Sb.). Zpravidla se rozumí zemědělcem osoba, která se vůbec nebo převážně vyživuje hospodařením na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných do užívání.
Z prostředků živelního fondu určených pro podporu lze poskytovati podpory jen zemědělcům jakožto osobám fysickým, nikoliv právnickým, jak vyplývá z § 5, odst. 2 a 4 a § 9, odst. 3 vl. nař. č. 75/1928 Sb. a z § 13, odst. 2 a 4 a § 16 vl. nař. č. 39/1940 Sb, Naproti tomu z přebytků prostředků živelního fondu určených pro náhrady daně pozemkové lze poskytnouti podporu i nezemědělci, a to i osobě právnické, pokud je poplatníkem pozemkové daně, t. j. pokud je zapsán (zaznamenán) v pozemkovém katastru jako držitel této dani podrobeného pozemku, a jde-li zároveň o poplatníka hospodářsky slabého (srov. § 39, odst. 2 zák. č. 49/1948 Sb.).
4. Při poskytování podpory se přihlíží zásadně jen ke zvláštnímu stupni poškození ž-í p-ou, a to především k poškození, které zmenšilo normální výtěžek zemědělského (lesního) podniku aspoň o 50%, a jen výjimečně k poškození, které zmenšilo takový výtěžek aspoň o 40%, odůvodňují-li to zvláště nepříznivé hospodářské poměry postiženého (v zemích českých též tehdy, je-li poškozen malý zemědělec). V každém případě je ovšem nejzávažnější poškození, které ohrozilo zemědělce na jeho hospodářské existenci.
V českých zemích se kromě toho připouští poskytování podpor malým zemědělcům i tehdy, zmenšil-li se pro ž-í p-u normální výtěžek jejich podniku aspoň o 1/3 pokud jsou vzhledem k celkovým majetkovým a rodinným poměrům nuzní a vyžadují proto zvláštního ohledu (srov. § 2, odst. 3 vl. nař. č. 74/1928 Sb. a § 9, odst. 3 vl. nař. č. 39/1940 Sb.).
Při poskytování podpory jest míti zřetel k hospodářským poměrům postiženého, jakož i k náhradám a podporám, jichž se mu z téhož důvodu dostalo z prostředků veřejných nebo soukromých.
5. Ke škodě způsobené dobytčími nákazami se přihlíží jen, jestliže dobytče zhynulo nebo bylo nuceně poraženo a škoda nebyla hrazena podle platných předpisů o nákazách zvířecích; byla-li však náhrada podle těchto předpisů odepřena, ač při nákaze, o kterou šlo, se jinak poskytuje, nelze poskytnouti podporu ani z živelního fondu.
Zmíněné předpisy o nákazách zvířecích byly podstatně změněny v zemích českých vládním nařízením č. 262/1943 Sb., o odškodnění a podporách při nákazách a hromadných onemocněních zvířat, s prováděcím nařízením ministra vnitra č. 263/1943 Sb., o nákazové pokladně, na Slovensku, zákonem č. 100/1943 Sb., o tlumení zvířecích nákaz, kde obdobné úkoly, příslušející nákazové pokladně, obstarává Fond pro tlumení nákaz a hromadných onemocnění domácích zvířat. K unifikaci a reformě těchto předpisů o odškodném a podporách při nákazách zvířat směřuje vládní návrh zákona o odškodném, podporách a některých dalších opatřeních při nákazách a jiných nemocech. zvířat (tisk 839/1947 ÚNS). V této souvislosti třeba upozorniti též na vl. nař. č. 139/1942 Sb., o povinném pojištění jatečného skotu, jatečných telat a jatečných vepřů, kterýžto předpis je použivatelný jen v zemích českých.
6. Způsob podpory je v zemích českých a na Slovensku odlišný, neboť v zemích českých se podpory poskytují zpravidla v penězích, na Slovensku zpravidla v naturáliích. Podpora může záležeti též v poskytnutí zápůjčky, a to i bezúročné.
7. Na udělení podpory není právního nároku. Podpora se uděluje po zjištění konečné skutečné škody, při škodách na zemědělských plodinách zpravidla po skončené sklizni.
V případech zvláště naléhavých, v nichž živelní pohroma ohrozila zemědělcovu existenci, může býti udělena okamžitá pomoc zálohou na konečnou podporu k návrhu okresního národního výboru.
8. Z-í p-ou se rozumí škoda na zemědělském majetku, způsobená živelní událostí, myšmi, rostlinnými škůdci (hmyzem, cizopasníky a j.), dobytčími nákazami a pod. Zmíněný pojem živelní události jé vysvětlen příkladným výčtem. Jest jí zejména krupobití, povodeň, průtrž mračen, větrná smršť, mráz, mokro, sucho a oheň. Zemědělským majetkem (při poskytování podpor) jsou zemědělské plodiny, pozemky podrobené pozemkové dani, hospodářské a obytné budovy, zásoby a živý 1 mrtvý inventář (§ 8 vl. nař. č. 39/1940 Sb.); dlužno míti za to, že sem spadají též pozemky podrobené dani zemědělské (§§ 2 a 3 zák. č. 49/1948 Sb.).
Podle práva platného na Slovensku se rozumí ž-í p-ou pro obor podpory zemědělcům postiženým ž-i p-i mimořádná škoda na uvedeném zemědělském majetku (nejsou tu však výslovně uvedeny zásoby a mrtvý inventář), která je pro poškozeného rázu katastrofálního. Mezi živelní události se tu přímo zahrnují též myši, rostlinní škůdci a dobytčí nákazy.
9. Řízení o žádostech za podporu z Živelního fondu je v zemích českých upraveno §§ 18 až 33 vl. nař. č. 39/1940 Sb., na Slovensku §§ 7 až 11 vl. nař. č. 75/1928 Sb.
Reformou z r. 1940 bylo v zemích českých toto řízení do značné míry zjednodušeno a upraveno společně též pro náhradu daně pozemkové. Měly se odstraniti především příčiny, pro něž za dřívější úpravy bylo prodlužováno vyřizování žádosti zejména o náhradu pozemkové daně.
Řízení o žádostech konají za spolupůsobení obecních a okresních živelních komisí okresní národní výbory, jejichž povinností je dbáti toho, aby se řízení provádělo s největším urychlením. Tyto komise (na Slovensku „místní“ a „okresní“) jsou obdobou pomocných orgánů, které byly již zřízeny podle § 3 vl. nař. č. 266/1925 Sb. Okresní komise byla dříve pověřena zvláštním úkolem podle § 1 vl. nař. č. 48/1936 Sb. V zemích českých se zřizuje obecní živelní komise na tříleté období napřed, neboť dřívější úprava, podle níž docházelo ke zřízení místní komise až po živelní pohromě, se neosvědčila.
2. Přiznávání náhrad pozemkové daně.
1. Tato forma pomoci je upravena v zemích českých §§ 108 až 110 zák. č. 76/1927 Sb., ve znění vl. nař. č. 38/1940 Sb., a §§ 9 až 12 vl. nař. č. 39/1940 Sb., na Slovensku §§ 108 až 110 zák. č. 76/1927 Sb. a §§ 2 až 5 vl. nař. č. 74/1928 Sb. Pokud jde o ustanovení práva hmotného, nenastaly v zemích českých reformou z r. 1940 podstatnější změny. Pojem ž-í p-y je tu stejný jako v řízení při poskytování podpory. Pokud jde však o pojem živelní události, vyžaduje se tu pro uplatnění nároku na náhradu daně, aby se projevila takovým mimořádným způsobem, jakého nelze očekávati V desetiletém období (§ 9, odst. 2 vl. nař. č. 39/1940 Sb. a § 2, odst. 2 vl. nař. č. 74/1928 Sb.). Zemědělským majetkem se tu rozumějí jen zemědělské plodiny.
Naproti tomu bylo značně pozměněno řízení o žádostech za náhradu daně. V tomto směru bylo zejména upuštěno od podávání dalších žádostí o náhradu daně (po podání oznámení o škodě), pro něž byla předepsána lhůta od skončení sklizně do konce roku, v němž škoda nastala. Nyní postačuje pouhé oznámení škody, které má povahu žádosti. Oznámení škody se podává u místního národního výboru, kdežto dříve — a dosud na Slovensku — u okresní komise (§ 6 vl. nař. č. 74/1928 Sb.).
S těmito výhradami se odkazuje v podrobnostech na heslo „Přímé daně“.
b) Opatření zájmové organisace zemědělců.
Podle § 2, odst. 1, písm. f) zák. č. 145/1947 Sb. náleží Jednotnému svazu českých zemědělců a Jednotnému svazu slovenských. zemědělců činiti opatření na podporu zemědělců postižených živelními pohromami. V tom lze spatřovati základ pro širší činnost v oboru pečovatelské působnosti svazů, než jsou úkoly na ně přenesené se zrušených zemědělských rad v řízení o poskytování podpor a náhrad daně pozemkové. Obdobné ustanovení bylo obsaženo v § 8 zák. č. 130/1942 Sl. z. Ve vládním návrhu zákona o organisaci zemědělců republiky československé (tisk 184/1946 ÚNS) takové ustanovení chybí (srov. společnou zprávu výborů zemědělského, právního a rozpočtového, tisk 743/1947 ÚNS).
B. Státní pomoc.
a) Pomoc podle nouzového regulativu.
1. V době státního převratu v r. 1918 byla otázka veřejné pomoci osobám postiženým ž-i p-i upravena v zemích českých výnosem býv. rak. ministerstva vnitra ze dne 21. X. 1907, č. 27361, Věstn. m. v. roč. 1907, str. 484, jímž byl vydán t. zv. nouzový regulativ. Tyto pokyny jsou dosud všeobecnou a podpůrně platnou normou, byť i značně zastaralou, omezenou však od r. 1928 jen na státní pomocné akce pro nezemědělce vzhledem k speciální úpravě pomoci zemědělcům ze živelních fondů.
2. Nouzový regulativ obsahuje v podstatě všeobecné pokyny pro politické úřady při provádění státní pomoci za stavu nouze, který byl způsoben živelní událostí. Jde o tyto hlavní zásady: Pro poskytování státních nouzových podpor při ž-ch p-ch se zařazuje každoročně přiměřená částka do státního rozpočtu. Předpoklady pro poskytnutí podpor jsou dány všeobecně tehdy, byla-li celá země postižena nebo její jednotlivé části živelní událostí v takové míře, že se tím jeví ohrožena většina hospodářských existencí, a nejsou-li zároveň činitelé, povolaní především k nápravě, s to, poskytnouti pomoc nevyhnutelnou k zamezení hospodářské zkázy ohrožené osoby. V případech požáru lze poskytnouti pomoc jen potud, pokud obyvatelstvo následkem požáru má nouzi o potraviny, části oděvu, po případě o nářadí potřebné k provozu živnosti nebo má nouzi o píci pro dobytek. Forma nouzové pomoci má býti všeobecně taková, aby podle poměrů jednotlivého případu postiženému přišla co nejvíce vhod, podle znaleckého posudku se jevila nejúčelnější a vyhovovala co možno přáním postiženého v přípustných finančních mezích. Přednost je dávati, pokud možno, naturální podpoře před podporou peněžitou. Při určení individuálních podpor nutno vycházeli z toho, že nejde o náhradu škody, nýbrž že účelem nouzové podpory je toliko odvraceti zkázu ohrožených hospodářských existencí. Pokud jde o řízení, jsou v nouzovém regulativu jen zásadní pokyny pro provádění nouzových akcí a pro vyšetřování škod.
3. Řízení o žádostech o udělení nouzových podpor nezemědělcům upravují výnosy ministerstva vnitra (srov. roč. 1935, str. 82, roč. 1936, str. 119, roč. 1937, str. 93 Věstn. m. v.). O žádostech původně, rozhodovalo ministerstvo vnitra samo„ po případě v dohodě s ministerstvem financí. Za nesvobody bylo však povolování, poukazování a zúčtování nouzových podpor i okamžitých nouzových výpomocí, poskytovaných podle nouzového regulativu, přeneseno od 15. V. 1943 na zemské úřady (oběž. min. vn. z 30. IV. 1943, Věstn. m. vn. str. 75). Nyní jde o agendu zemských národních výborů. Ústřední řízení a dohled má ministerstvo vnitra. Podrobnosti jsou též upraveny výnosy zemských národních výborů.
Právnické osoby jsou z podpůrné akce podle nouzového regulativu zásadně vyloučeny.
Na Slovensku tuto agendu vykonává, pověřenectvo vnitra.
b) Berní úlevy.
1. Z okruhu působnosti finančních úřadů byla pouze vyňata náhrada daně pozemkové z důvodů ž-ch p-m na zemědělských kulturách a přenesena do sféry zájmové samosprávy. Poskytování jiných berních úlev zůstalo vyhrazeno příslušným finančním úřadům.
2. Jde zejména o tyto berní úlevy pro poškozené poplatníky ž-i p-i:
a) Nárok na slevu pozemkové daně z lesů (§ 111 až § 116 zák. o přímých daních), o němž rozhoduje v I. stolici berní správa.
b) Nárok na dočasné osvobození od pozemkové daně (§ 98, odst. 1, č. 1, §§ 99 a 100 zák. o přímých daních), o němž rozhoduje finanční ředitelství v I. stolici.
c) Nárok na slevu domovní daně třídní (podle § 171 zák. o přímých daních), o němž rozhoduje v I. stolici berní správa.
Pokud jde o daňové úlevy pro případ znovuzřízení budov, strojů a zařízení poškozených, ž-i p-i podle zák. č. 149/1926 Sb., srov. čl. III. uváděcích ustanovení k zákonu o přímých daních.
d) Nárok na slevu daně ze mzdy (§ 10 zák. č. 109/1947 Sb.; srov. § 21, odst. 2 zákona o přímých daních).
e) Nárok na slevu daně zemědělské (§ 19 zák. č. 49/1948 Sb.).
f) Nárok na slevu daně živnostenské (§ 13 zák. č. 50/1948 Sb.).
g) Je-li hodnověrně prokázán nárok dlužníkův na odpis daňového dluhu z důvodu živelní škody při dani pozemkové a třídní, může býti berní exekuce odložena na návrh nebo z mocí úřední (§ 360, č. 2 zák. o přímých daních).
V podrobnostech odkazujeme na heslo „Přímé daně“ s upozorněním, že dotčené předpisy zákona o přímých daních byly částečně změněny a doplněny novelou č. 226/1936 Sb. a že dřívější prováděcí předpisy byly nahrazeny vl. nař. č. 15/1937 Sb.
c) Příspěvek na znovuzřízení neb opravy vodních děl.
Podle § 14 zák. č. 49/1931 Sb., o státním fondu, pro vodohospodářské meliorace, lze poskytnouti příspěvek na znovuzřízení neb opravy jezů (zdýmacích zařízení), ležících na tocích, uvedených v § 3 tohoto zákona, jestliže byly tyto práce vyvolány ž-í p-ou vodní a mají buď podstatný význam pro ustálení spádových poměrů toku a zajištění jeho koryta, nebo přispívají k zlepšení odtoku Velkých vod. Příspěvek může býti poskytnut až do výměry 45% schváleného stavebního nákladu, převezme-li země aspoň 15% tohoto nákladu. Při vyměřování příspěvku jest přihlížeti k hospodářským poměrům majitele vodního díla. Příspěvek byl původně poskytován ze státního fondu pro vodohospodářské meliorace. Po zrušení tohoto fondu vl. nař. č. 383/1938 Sb. přešla jeho práva a závazky od 1. I. 1939 zásadně na státní správu.
IV. Mimořádná pomoc.
1. Pomoc při mimořádně velkých ž-ch p-ch bývá řešena od případu k případu legislativně i administrativně, když veřejná pomoc z živelních fondů nebo podle nouzového regulativu nestačí.
Pokud jde o opatření legislativní, poukazuje se v tomto směru zejména na zák. č. 139/1923 Sb., zák. č. 227/1925 Sb. (prov. nař. č. 266/1925 Sb.), opatření Stálého výboru č. 159/1929 Sb., zák. č. 122/1931 Sb., které řešily otázku mimořádné pomoci při ž-ch p-ch z let 1923, 1925 až 1927, 1929, 1931. Pomoc se zásadně poskytovala ve formě podpory nebo šlo o převzetí závazků státem platiti po určitou dobu část úroků ze zápůjček, poskytnutých postiženým určitými peněžními ústavy, po případě o převzetí státní záruky za takové zápůjčky. Státní příspěvek na úrok přiznaný dlužníkům z důvodu ž-ch p-m podle příslušných norem byl od 1. I. 1939 snížen ze 3% na 2% (vl. nař. č. 94/1939 Sb.; vl. nař. č. 81/1939 Sl. z.). K dekoncentraci úkolů ministerstva vnitra v oboru likvidace záloh, zápůjček a záruk, které byly povoleny při ž-ch p-ch, s výjimkou těch, které byly poskytnuty zemědělcům podle opatření Stálého výboru č. 159/1929 Sb. a podle zák. č. 122/1931 Sb., na zemské úřady došlo podle oběžníku ministerstva vnitra z 30. IV. 1943, Věstn. m. vn. str. 75, pol. č. 3, příl. výnosu.
Rovněž v oboru práva soukromého se činila různá legislativní opatření, jejichž účelem bylo přispěti osobám postiženým ž-i p-i, zejména, pokud šlo o škody na zemědělském majetku. (Srov. na př. poskytnutí moratoria podle vl. nař. č. 142/1934 Sb. se změnami podle vl. nař. č. 207, 211 a 258/1934 Sb., o slevě pachtovného vl. nař. č. 272/1934 Sb., o úlevách při splácení pohledávek vl. nař. č. 250 a č. 251/1935 Sb., o dodávkách osiva a krmivá zemědělcům v obcích zvláště těžce postižených ž-i p-i vl. nař. č. 48/1936 Sb.)
Zcela zvláštních zásahů legislativních si vyžádalo řešení pomoci zemědělcům, postiženým v r. 1947 mimořádným suchem, které ohrozilo zemědělskou produkci v nebývalém rozsahu. Jednou z forem pomoci podle vládních usnesení z 2. a 23. září 1947 byly především mimořádné státní příplatky k výkupním cenám zemědělských produktů (srov. §§ 1 a 13 zák. č. 185/1947 Sb.). Opatření o poskytování příplatků byla provedena jako cenová opatření řadou vyhlášek nejvyššího úřadu cenového. Naproti tomu zemědělcům, kteří pro mimořádné sucho nemohli odvésti na předepsaný kontingent žádné obilí nebo jen nepatrné množství, dostalo se přímé sociální pomoci ve formě podpor vyplacených v úhrnné částce 500000000 Kčs. Těmto mimořádným opatřením byla dána právní sankce zákonem ze 7. IV. 1948, č. 83 Sb., o zřízení fondů pro zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a výživy. Tento zákon zmocňuje vládu též k tomu, aby stanovila podmínky, za nichž se poskytují plnění ke zmírnění uvedených škod, a upravila způsob poskytování těchto plnění (§ 3). Tyto náklady se uhrazují z jmenovaného fondu, spravovaného ministrem financí. Do fondu plynou příjmy zejména podle zákona č. 185/1947 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a o mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku, pokud výnos dávek neplyne do Likvidačního fondu měnového, a podle zákona č. 200/1947 Sb., o dani přepychové. Na úhradu potřebné částky bylo tedy třeba odčerpati část národního důchodu zavedením daní, které zejména postihují vysoké důchody, jakož i zdaněním zbytné potřeby.
V. Mezinárodní úprava.
Dalekosáhlé nebezpečí ž-ch p-m a význam opatření ochranných i obranných staly se také předmětem zájmu mezistátního. Úmluvou o mezinárodní pomocné unii ze dne 20. VII. 1927, č. 182 Sb. z r. 1932, která nabyla pro československou republiku mezinárodní působnosti dnem 27. prosince 1932, má se dosáhnouti tohoto účelu sledovaného unií;
1. Při pohromách způsobených vyšší mocí, jejichž mimořádná velikost přesahuje prostředky a finanční zdroje. postiženého národa, poskytnouti postiženému obyvatelstvu první pomoc a za tím účelem sbírati dary, prameny a příspěvky všech druhů.
2. Při všech veřejných pohromách koordinovati podle potřeby snahu pomocných organisací a všeobecně povzbuzovati k preventivním opatřením proti pohromám a jich studiu a míti všechny národy k tomu, aby si poskytovaly vzájemnou mezinárodní pomoc.
VI. Závěr.
Právní vývoj úpravy veřejné pomoci při ž-ch p-ch není ještě ukončen. Již zákon č. 149/1923 Sb. pomýšlel na veřejné živelní pojištění. Této otázky se také týká na př. resoluce zemědělského a rozpočtového výboru ze 7. VII. 1927 (zpráva výboru tisk 159/1927) k vládnímu návrhu zákona o poskytování podpor při ž-ch p-ch. I podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona o přímých daních (tisk 706/1927) bylo považováno řešení, k němuž došlo v r. 1927, za pouhý základ pro další vybudování všeobecného pojištění zemědělců proti živelním škodám, „které založeno na základě svépomoci, by s přiměřenou pomocí státní mohlo nejlépe tuto obtížnou otázku definitivně vyřešiti“. Kromě základních otázek, týkajících se práva hmotného, — zejména po zavedení zemědělské daně — vyžadují legislativní pozornosti též otázky řízení, které je třeba Co nejvíce zjednodušiti, urychliti a sjednotiti.
Literatura.
Soustavného pojednání o ž-ch p-ch není. Z praktických příruček, které se zásadně omezují na obor pomoci zemědělcům při ž-ch p-ch, se uvádějí; Velebil a Jeřábek: „Pomoc při živelních pohromách na majetku zemědělském”, Praha-Brno 1941; Schneeberger: „Živelní pohromy v zemědělství”, Praha 1935; Bervid: „Živelní pohromy a fondy na zmírnění jejich následků”, Brno 1929; Schilling: „Grundsteuerbegünstigungen und Unterstützungen für Land- und Forstwirte aus Anlass von Elementarkatastrophen”, Praha 1935.
Karel Drdacký.

Citace:

Autoři článků v tomto čísle. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1939-40, svazek/ročník 4, s. 296-296.