Čís. 14340.

Výpoveď daná podľa § 52 zák. č. 154/1034 Sb. z. a n. počítá sa odo dna, ktorého bola daná v dobe jedného mesiaca po smrti zamestnavateľa.
(Rozh. z 30. IV. 1935, Rv IV 155/35.)
Žalobník bol zamestnaný u verejného notára dra Ž. ako kancelársky pomocník. Keď dr. Ž. 5. septembra 1934 zomrel, vdova po ňom zrušila s okamžitou platnosťou služebný pomer so žalobníkem. Podľa tvrdenia žaloby prislúchala žalobníkovi výpoveď 6 týždňová, ktorá mu mohla byť daná len ku konců kalendárneho štvrťročia, tedy 15. novembra ku dňu 31. decembra 1934; žalobou, podanou proti dedičom dra Ž. domáhal sa žalobník mimo iných zaplatenia požitkov od 1. septembra do 31. decembra 1934.
Súd prvej stolice žalobe čiastočne vyhovel a prisúdil žalobníkovi požitky za 6 týždňov. Odvolací súd prisúdil žalobníkovi požitky jednak za 6 týždňov výpovedenej lehoty, počítaných od 11. septembra 1934, lebo len tohoto dňa bol zo služieb prepustený, a okrem toho požitky za dobu od 1. do 10. septembra 1934.
Najvyšší súd dovolacej žiadosti žalobníka čiastočne vyhovel a prisúdil mu okrem sumy, odvolacím súdem prisúdenej, na požitkoch eště ďalších 637 Kč 90 h. Dôvody: Je zjištěno, že žalobcův zaměstnavatel zemřel 5. IX. 1934, že vdova po něm prohlásila jménem všech dědiců všem zaměstnancům, mezi nimi i žalobci, že veškeren poměr mezi dědici a zaměstnanci jejího manžela je skončen, nabídla jim plat za 5 dní měsíce září, to jest do smrti zemřelého notáře, a že dne 15. IX. 1934 dali žalovaní žalobci výpověď ze služebního poměru počínající dnem 1. X. 1934 ku dni 13. XI. 1934. Podle § 52 zák. č. 154/1934 Sb. z. a n. jsou dědici zaměstnavatelovi do měsíce po jeho smrti oprávněni vypověděti pracovní poměr v zákonné lhůtě. Správně uznal odvolací soud, že výpověď podle tohoto zákonného ustanovení není kalendářní, nýbrž počítá se ode dne, kterého byla dána v čase jednoho měsíce po smrti zaměstnavatele. V tomto případě byla výpověď dána 1. X. k 13. XI. 1934 a proto náleží žalobci služební plat až do tohoto dne. To činí při nesporném služebním měsíčním příjmu 992 Kč 90 h od 1. září do 13. listopadu 2359 Kč.
Na to bylo již zaplaceno žalobci 1470 Kč a 251 Kč 10 h, úhrnem 1721 Kč 10 h, takže zbývá doplatili ještě 637 Kč 90 h platu do konce výpovědní lhůty.

Citace:

č. 14340. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 1015-1016.