Č. 9645.


Samospráva obecní: * Usnesení obecního zastupitelstva podle ustanovení §§ 10 a 14 zák. č. 329/21 mají povahu usnesení rozpočtových v technickém slova smyslu. O odvoláních proti nim rozhoduje okresní výbor, v dalším instančním postupu zemský výbor. (Nález ze dne 5. února 1932 č. 1072.)
Věc: Firma »Klášter«, akciová společnost spojených pivovarů a vývozní sladovny v K. (adv. Dr. Jan A. Herold z Mnich. Hradiště) proti zemskému úřadu v Praze o stavbu vodovodu a o obecní zápůjčku a dále proti zemskému výboru v Praze o rozpočet obce na rok 1928. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušují pro nezákonnost.
Důvody: Obecní zastupitelstvo obce K. usneslo se ve schůzi dne 8. října 1926, aby obec za příčinou zřízení vodovodu přistoupila za člena vodovodní skupiny m.-ské a opatřila úhradu nákladu toho obecním rozpočtem na r. 1927. Vodovodní skupina m.-ská je sdružení několika obcí, v okresu m.-ském a t.-ském, jež se spojily za účelem zřízení společného vodovodu. Správní výbor skupiny usnesl se ve schůzi dne 21. září 1926 přijati obec K. za rovnocenného člena.
Obecní zastupitelstvo obce K. usneslo se ve schůzi dne 15. prosince 1927, aby k úhradě nákladů spojených s připojením obce na skupinový vodovod, pokud nejsou kryty jinými prostředky (vodovodním fondem atd.) byla uzavřena zápůjčka v částce 283000 Kč. S vyloučením této položky z rozpočtu na rok 1927 projevila obec později, když zsv v Praze za účelem úpravy rozpočtu na rok 1827 konal dne 21. prosince 1927 na místě samém šetření, souhlas s odůvodněním, že vydání to nelze již v roce 1927 realisovati. V téže schůzi — dne 15. prosince 1927 — usneslo se obecní zastupitelstvo, aby do rozpočtu na rok 1928 zařazena byla položka na amortisaci zápůjčky — v částce 15200 Kč.
Proti všem těmto třem usnesením obecního zastupitelstva odvolala se firma »Klášter«, akciová společnost spojených pivovarů a vývozní sladovny v K. Odvolání její byla cestou instančního rozhodování vesměs zamítnuta a to odvolání stran přistoupení obce k vodovodní skupině rozhodnutím zemského úřadu v Praze ze 16. dubna 1929, odvolání stran uzavření zápůjčky rozhodnutím téhož úřadu ze 16. dubna 1929 a odvolání stran zařazení amortisace této zápůjčky do rozpočtu na rok 1928 rozhodnutím zemského výboru v Praze z 29. dubna 1929.
Jmenovaná firma všechna tato rozhodnutí napadá zvláštními stížnostmi. Při rozhodování o nich musil nss především přihlédnouti k tomu, byla-li v odpor braná rozhodnutí vydána úřady k tomu příslušnými.
Mezi stranami je nesporno, že usnesení obecního zastupitelstva o přistoupení obce k vodovodní skupině znamená svou podstatou, že obec tímto přistoupením zřídí nové zařízení, aby pro obec byla opatřena potřebná voda. Rovněž je nesporno, že k provedení takového opatření je potřeba úhrady, na kterou v dřívějších rozpočtech pamatováno nebylo, a která aspoň z části musí býti opatřena zápůjčkou. Ve věci bylo učiněno nejprve usnesení zastupitelstva o tom, že zásadně obec přistupuje k zřízení vodovodu; později usnesena úhrada formou zápůjčky. Obě usnesení stala se mimo rozpočtové řízení, a jest je posuzovati podle předpisu §§ 10 resp. 14 zák. z 12. srpna 1921 č. 329 Sb.
Tento zákon stanoví v § 8 odst. 1 a 2, že hospodářství obce vede se v mezích rozpočtu a veškerá vydání jest zásadně poukazovati toliko v rámci pravoplatně stanoveného rozpočtu. Ohledně vydání, která nejsou v rozpočtu obsažena, stanoví § 10 cit. zák., že nesmějí bytí učiněna, není-li současně zabezpečena jejich úhrada. Je-li jich třeba, vyžaduje zákon, aby bylo provedeno řízení obdobné řízení rozpočtovému a aby — jak řečeno — byla pravoplatně zabezpečena pro ně úhrada. Jde-li o nový podnik nebo zařízení v rozpočtu neuvedené, k jichž úhradě bude třeba učiniti půjčku . . . předepisuje § 14 splnění modalit tu blíže stanovených. Toto ustanovení platí pro případ, kdy úhrada k provedení nového podniku nebo zařízení v rozpočtu neuvedeného má býti opatřena způsobem vytčeným v § 14, zejména tedy i půjčkou a má se zřetelem na generelní předpis § 10 povahu specielní normy, tento generelní předpis doplňující. S ohledem na předpis § 8 — hospodářství obecní vede se v mezích rozpočtu — mají usnesení obecního zastupitelstva, učiněná podle §§ 10 nebo 14 cit. zák., povahu usnesení rozpočtových. Buď jde totiž o doplnění rozpočtu pro běžný rok, má-li v něm projekt, resp. výdaj nově požadovaný býti realisován, nebo o závaznou směrnici pro rozpočty příštích let, má-li teprve v nich k realisaci dojíti. Má-li takovéto usnesení vyhovovali požadavkům zákona, je třeba, aby se stala také nutná opatření stran úhrady. Z toho plyne, že usnesení o zřízení nového podniku neb zařízení a usnesení o úhradě nákladu s tím spojeného nutno posuzovati ve vzájemné souvislosti jako jeden celek.
Ježto pak tohoto druhu jsou také usnesení o přistoupení k vodovodní skupině a o uzavření zápůjčky, mylně je považoval žal. úřad za usnesení mimorozpočtová a mylně o nich rozhodoval jako o dvou oddělených věcech. Podle ustanovení § 6 odst. 4 zák. č. 329/21, resp. § 3 odst. 1 zák. č. 77/27 o odvolání proti usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu rozhoduje okresní výbor. Posléz cit. ustanovení, předpisující specielní řízení pro záležitosti rozpočtové, zůstalo právě vzhledem k této zvláštní úpravě rozpočtového řízení nedotčeno ustanoveními zák. č. 125/27, zejména jeho §em 99. A zachován zůstal i další instanční postup, normovaný v § 58 zák. č. 329/21, z čehož pak plyne, že o stížnostech, podaných do rozhodnutí osk, týkajících se přistoupení obce K. k vodovodní skupině a zápůjčky pro tento účel, rozhodovati měl zemský výbor. Rozhodoval-li o nich zemský úřad, osobil si kompetenci, jež mu nepříslušela a jeho rozhodnutí musila býti z tohoto důvodu zrušena jako nezákonná. Tím ovšem odpadla možnost, aby se nss mohl zabývati meritem věci.
Pokud jde o zařazení amortisační položky do rozpočtu na rok 1928, rozhodl o stížnosti ovšem zemský výbor, k tomu příslušný. Nss nemohl však ani tu vejíti na věcné zkoumání stížnosti, nýbrž musil i toto rozhodnutí zrušiti jako nezákonné, poněvadž rozhodnutí to jest jen důsledkem rozhodnutí zemského úřadu o platnosti usnesení obecního zastupitelstva o zápůjčce. Bylo-li však toto jako nezákonné zrušeno, byl tím odňat podklad pro výrok, že vřadění amortisační položky do obecního rozpočtu pro rok 1928 se stalo po zákonu. Proto musí sdíleti i rozhodnutí zem. výboru důsledek plynoucí ze zrušení obou rozhodnutí zem. úřadu.
Citace:
č. 9645. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 326-329.