NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 2

Č. 12048.

Obecní volby: I. Věta jako při Boh. A 8782/30. — II. Při volbách obecních není vadou vol. řízení, změní-li volební komise voliči pořadí, v jakém si kandidátní listiny k volbě přinesl.
(Nález ze dne 27. září 1935 č. 13772/35.)
Prejudikatura: ad I.: Boh. A 8737, 8782/30.
Věc: Jindřich K. a Josef O. v T. proti zemskému úřadu v Praze o volbu obecního zastupitelstva.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Proti volbám obecního zastupitelstva, jež se konaly v obci T. dne 6. března 1932, podali st-lé námitky, jež zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím z těchto důvodů: V námitkách se především vytýká, že hlasovací lístky byly voličům doručeny neorazítkovány a že byly obecním razítkem opatřovány dodatečně až ve volební místnosti. Tato okolnost byla by důvodem ke zrušení volby pouze tehdy, kdyby měla, resp. mohla míti vliv na její konečný výsledek. Že by tomu tak v daném případě bylo, v námitkách se vůbec netvrdí, tím méně pak jsou uvedeny další okolnosti, z nichž by se mohlo k podobnému závěru dospěti. Totéž platí zejména i o námitce, že obecní zřízenec, jenž byl prací tou pověřen, otiskl razítko vždy na jiném místě, neboť ani v tomto případě se netvrdí a také nedovozuje, že by se razítkování hlasovacích lístků dělo se záměrem porušiti snad tajemství nebo svobodu volby ve smyslu § 56 obec. ř. vol. a také ze spisu jednacího k podobnému závěru dospěti nelze. Námitka, že po odchodu předsedy volební komise Jindřicha H. z volební místnosti byl v otiskování hlasovacích lístků pravý chaos, je povšechné, nijak nedoložené tvrzení, jehož důvodnost nemůže zem. úřad přezkoumávati. Okolnost, že byly hlasovací lístky voličům prohlíženy, není vůbec vadou volebního řízení, poněvadž § 38 obec. ř. vol. v odstavci druhém naopak ukládá, aby bylo zjištěno, zda má volič u sebe všechny kandidátní listiny a zda nejsou škrtané nebo označené. Za těchto okolností nelze považovati také za vadu, bylo-li snad při této kontrole některým voličům pořadí kandidátních listin změněno, a to tím méně, když řád volení do obcí nějakého zákazu či omezení v tomto směru nestanoví (na rozdíl od řádu volení do poslanecké sněmovny a senátu). Nelze proto také důvodně tvrditi, že tím byla porušena tajnost volby, poněvadž voličové měli možnost vložiti tajně v odděleném prostoru do obálky kteroukoli kandidátní listinu, pro niž se svobodně rozhodli. Že by pak v tomto směru byly nějaké závady, v námitkách se vůbec netvrdí a není ostatně uveden ani jediný konkrétní případ, resp. jméno voliče, o němž by se mohlo důvodně tvrditi, že u něho byla tajnost, svoboda nebo čistota volby porušena, a rovněž ne jména voličů, kteří by snad byli v důsledku přerovnání kandidátních listin při hlasování bezradní nebo kteří by si snad v tomto směru u volební komise stěžovali. Okolnost, že někteří voličové odevzdali prázdné hlasovací lístky, nelze vůbec za vadu volebního řízení považovati a také ani nelze v podobném způsobu hlasování nikomu zabrániti. Uvádí-li se okolnost ta jako důkaz o bezradnosti voličů, jest námitka ta povšechným tvrzením, jehož důvodnost nemůže zem. úřad přezkoumávati, a to tím méně, když se neuvádí ani jediné jméno voliče, jenž by měl tak slabý zrak, aby nemohl hlasovacích lístků od sebe rozeznati a pro některý se rozhodnouti. Jako nedoloženou bylo třeba zamítnouti i poslední námitku, v níž se děje povšechná zmínka o malé volební místnosti, tlačenici, chaosu a různých manipulacích, z nichž se dovozuje porušení volební čistoty. Ani zde není uveden jediný konkrétní případ nebo bližší skutkové okolnosti, z nichž by se dalo souditi, že byla skutečně čistota volby vážně ve smyslu § 56 obec. ř. vol. porušena, nebo že by se skutečně nějaké nedovolené manipulace staly, ani se neuvádí, kým byly způsobeny a v jakém směru, tím méně pak se dovozuje, že by vytýkané okolnosti měly nebo mohly míti vliv na konečný výsledek volby.
O stížnosti na toto rozhodnutí uvážil nss: Stížnost zabývá se předem oním obsahem nař. rozhodnutí, jímž žal. úřad vyřídil námitky, vytýkající jako vady volebního řízení skutečnosti, že kandidátní listiny byly jako hlasovací lístky doručeny voličům neorazítkovány, že byly obecním razítkem opatřovány až ve volební místnosti, a to nikoli vždy na stejném místě. Stížnost má za to, že stanovisko žal. úřadu, že tyto úchylky od náležitostí, plynoucích z ustanovení § 25 řádu volení v obcích, nemohou býti důvodem ke zrušení volby samy o sobě, nýbrž mohly by býti důvodem pro zrušení volby jen tenkráte, kdyby mohly míti vliv na konečný její výsledek, není správné, poněvadž uvedené úchylky od náležitostí cit. § 25 zakládají samy o sobě důvod ke zrušení volby, pokud se týče, že porušením předpisu § 25 jest sama o sobě dána domněnka možnosti vlivu na výsledek volby.
Stížnosti nebylo však možno přisvědčiti. Hlediskem takto na spor vzneseným zabýval se nss již v nál. Boh. A 8737 a 8782/30, v nichž dospěl k právnímu názoru, že jakákoli úchylka od náležitostí kandidátní listiny v § 25 řádu volení v obcích předepsaných nezakládá již sama o sobě vadu, která může míti vliv na výsledek volby, a že proto nestačí jakákoli úchylka od dotčených náležitostí, aby eo ipso byla dána vada volebního řízení, odůvodňující zrušení volby. Na tomto názoru trvá nss i v tomto sporu. Opačný názor stížnosti není tedy po právu, a s ním padají ovšem i konsekvence, jež z něho stížnost proti nař. rozhodnutí vyvozuje.
Stížnost obrací se dále proti výroku, jímž žal. úřad označil námitku, že po odchodu předsedy volební komise nastal v otiskování lístků pravý chaos, za tvrzení povšechné a nedoložené, a dokládá, že tím méně lze připustiti, že žal. úřadu byla tím odňata možnost ono tvrzení přezkoumali, neboť žal. úřad měl dosti možnosti ono tvrzení šetřením a slyšením st-lů přezkoumati.
K této výtce stížnosti jest poznamenati, že, označiv tvrzení stížnosti o »pravém chaosu« za povšechné a nedoložené, měl žal. úřad zřejmě na mysli, že není v něm doloženo konkrétními skutečnostmi nic, z čeho by si žal. úřad mohl tvořiti úsudek, že chaos mohl míti vliv na výsledek volby. Takového obsahu námitka st-lů také skutečně neměla a právem ji proto žal. úřad přešel bez dalšího zřetele, když ve smyslu § 56 řádu volení v obcích nemohl zrušovati volby pro jakoukoli vadu řízení volebního, nýbrž jen pro takovou, která mohla míti vliv na výsledek volby. — — —
Co pak se týče otázky, je-li vadou volebního řízení, že hlasovací lístky nebyly vráceny voličům v témže pořadí, jak si je před tím srovnali, jest předem uvésti, že v námitkách nebylo tvrzeno, že hlasovací lístky byly smíchány tak, že někteří voličové měli kandidátní listiny pouze jedné strany, takže žal. úřad neměl ani možnosti, aby s tohoto hlediska výtku o pomíchání hlasovacích lístků posuzoval. Podle obsahu námitek šlo jen o to, že voličům bylo změněno pořadí, v jakém si kandidátní listiny k výkonu volebního aktu připravili. Takto vytýkanou skutečnost neuznal pak žal. úřad za vadu volebního řízení. Učinil tak právem. Podle § 38 řádu volení v obcích má volební komise zjistiti, má-li volič všechny kandidátní listiny neškrtané nebo ne- označené. Předpisuje kontrolu, má-li volič kandidátní listiny neoznačené, chce zákon zameziti, aby volič přicházel k volbě s lístky označenými, a to zřejmě proto, aby při skrutiniu, po případě při pozdějším prohlížení odevzdaných hlasovacích lístků nebylo lze podle označení poznati, kdo listinu odevzdal. To však není jediným důvodem tohoto předpisu. Má jím býti také zamezeno, aby někdo třetí označením některé kandidátní listiny nevykonávat na voliče nepřípustný vliv. Avšak téhož účelu, jako označením některého z hlasovacích lístků, lze dosíci i tím, jestliže se některý z nich odchylně od číselného jejich pořadí položí navrch před ostatní. Ale pak má takovéto označení stejnou povahu jako jinaké označení kandidátní listiny, a nelze v tom, že volební komise přerovnáním kandidátních listin toto označení odstraní, shledávali vadu volebního řízení, není-li to za vadu volebního řízení positivním předpisem prohlášeno. Takového předpisu však řád volení v obcích na rozdíl od ustanovení § 38 odst. 3 řádu volení do poslanecké sněmovny neobsahuje.
V závěru vytýká stížnost, že nebyla bezdůvodná ani námitka o malé místnosti a tlačenici v ní, neboť nával nutil každého voliče, aby co nejdříve odvolil, a tím způsobený spěch měl a mohl míti vliv na ukvapené odevzdávání hlasovacích lístků, aniž byl dán voliči potřebný čas na kontrolu, zda skutečně odevzdává listinu, pro kterou se rozhodl a která mu pomícháním byla případně zaměněna. Stížnost míní, že o těchto okolnostech měl žal. úřad konati ve smyslu § 55 řádu volení patřičné šetření.
Výtku námitek, že volební místnost byla malá a že proto v tlačenici a chaosu byly možný různé manipulace, zamítl žal. úřad jako povšechnou a nedoloženou, neboť nebyl uveden ani jediný konkrétní případ nebo bližší okolnosti, z nichž by se dalo souditi, že byla vážně porušena čistota voleb, nebo že by se byly staly skutečně nějaké nedovolené machinace, a nebylo ani dovozováno, že vytýkané okolnosti mohly míti vliv na výsledek volby. Takových konkrétních údajů námitky st-lů skutečně neobsahovaly, a pak ovšem nebylo podkladu pro šetření podle § 55 řádu volení, jehož účelem jest jen tvrzené konkrétní okolnosti zjišťovati, nikoli však hledáním těchto skutečností povšechné námitky obsahově doplňovati.

Citace:

Č. 12048. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 267-270.