NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6506.

Učitelstvo (Slovensko): * § 27 zák. č. 286/24 neopravňuje min. škol. k tomu, aby učiteli na konfesijní škole na Slov., jehož služební poměr zrušen nebyl, zastavilo státní podpory.
(Nález ze dne 26. dubna 1927 č. 5638).
Prejudikatura: Boh. 6157/26 adm.
Věc: Reformovaná církevní obec v G. proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě stran odnětí státní podpory konfesijní škole.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Podáním z 26. srpna 1925 zakrošila stěžující si obec prostřednictvím bisk. úřadu u žal. úřadu, aby škola v G., jež byla tam zrušena, byla i nadále ponechána, ježto cesta do N., kam byly děti odkázány, je za nepříznivé pohody neschůdná.
Nař. rozhodnutím žal. úřad po provedeném šetření vyslovil takto: Výnosem z 30. července 1925 bylo sděleno bisk. úřadu reformované církve, že na oné škole je ve smyslu zák. č. 286/24 postrádatelná učitel. síla, a že bylo proto zavedeno přísl. jednání za účel. dosažení úspor dle cit. zák. Na žádost udržovatelky školy, aby bylo upuštěno od dalšího řízení podle cit. výnosu, byly vyšetřeny poměry na škole té podle stavu dne 1. září 1925 a bylo zjištěno, že ve školním roku 1925/26 je tam zapsáno devět žáků, z nichž je jen pět reformovaného vyznání. O jejich výučbu může býti postaráno ref. školou v N., vzdáleném na 2.5 km. Cesta je schůdná. Z toho důvodu není možno vyhověti žádosti udržovatelky školy, a proto podle ustanovení zmíněného zákona zastavuje se dnem 31. března 1926 státní podpora na učitelskou stanici, obsazenou toho času učitelem Vilémem L. Připomíná se, že toto opatření je v intenci zákona rázu jen přechodného a jakmile úřad zjistí, že zaměstnávání učitelské síly na oné stanici bylo by zákonem odůvodněno, uvolní se státní podpora pro dotčenou stanici. Zmíněný učitel bude vyrozuměn zvláštním výnosem.
Uvažuje o stížnosti do rozhodnutí toho podané, musil si nss předem ujasniti pravou povahu a obsah opatření, jež žal. úřad výrokem tím vyslovil. V tom směru jeví se pak podle správních spisů stav ten, že jde o školu vydržovanou stěžující si nábož. obcí, a to školu mající toliko jednu učitelskou stanici a požívající dosud stát. podpory. Žal. úřad pak dospěv k závěru, že školy té vzhledem k počtu žactva a k místním poměrům, zejména k možnosti, aby žákům těm dostalo se potřebné výučby na škole v sousední obci, není nezbytně třeba, a považuje proto další výplatu státní podpory pro onu učitelskou stanici za zbytečný náklad, zastavil ji na dobu, než by nastala změna poměrů do té míry, že další trvání oné učitelské stanice by bylo odůvodněno. Nař. rozhodnutím nezrušil tedy žal. úřad oné školy, ani učitelské stanice, nýbrž odňal jí toliko státní podporu, jež jí byla dosud poskytována, a důvodem k opatření tomu byly mu ohledy úsporné, totiž ušetření nákladu po jeho názoru s hlediska stát. podpory neodůvodněného a zbytečného, a spatřuje úřad právní základ pro svůj výrok v zák. č. 286/24 o úsporných opatřeních ve veř. správě. St-lka jako vydržovatelka oné konfes. školy vidí v opatření tom bezprávný zásah do svých subj. práv.
Náleží tudíž předem zkoumati, pokud zákon č. 286/24 opatření toho druhu a té povahy by ospravedlňoval. V tom směru vyslovil a dovodil již nss v nál. Boh. 6157/26 adm., že školy vydržované církvemi jsou po rozumu §§ 9, 10 a 11 zák. čl. XXXVIII:1868 školami veřejnými, že jejich učitelé mají podle § 1 zák. či. XXVII: 1907 (zák. čl. XVI:1913) povahu veř. úředníků, a že tedy důsledně podle § 27 zák. č. 286/24 i círk. školy na Slov. a jejich učitelstvo spadá pod předpisy této zákonné normy, kterou zejména i autonomie církví těch jako vydržovatelek círk. škol je omezena, ovšem toliko v mezích dotčeným zákonem vytčených. Použil-li tudíž žal. úřad oné normy i v příčině konfes. školy vydržované stěžující si obcí církevní, odpovídá postup ten in abstracto zákonu a zbývá toliko vyřešiti otázku, zda opatření, jež žal. úřad v daném případě uznal za vhodné, spadá v rámec úkonů zákonem tím stanovených k dosažení cíle, jejž zákonodárce zákonem tím sledoval.
Nss dospěl však v této příčině k záporné odpovědi uváživ, že, jak již uvedeno, žal. úřad rozhodnutím v odpor vzatým nezrušil oné konfes. školy, ani dotčené učitelské stanice. Pravda, že úřad poukazuje k tomu, že o další výučbu těch několika žáků, kteří dotčenou školu dosud navštěvují, může býti dostatečně postaráno na ref. škole v sousední obci N., a vyzvav dle spisové poznámky dodatečně učitele Viléma L., zastupujícího dosud onu učitelskou stanici, aby odešel na jinou školu, byl si vědom toho, že jeho opatřením přivoděn bude, byť i jen dočasný snad, zánik oné školy, ať již proto, že stěžující si obec pro nedostatek vlastních prostředků nebyla by schopna školu na dále vydržovati, ať z důvodů jiných; leč přes to vše nelze v nař. rozhodnutí spatřovati vlastní výrok žal. úřadu o zrušení oné školy, resp. učitelské stanice, a nebylo tudíž nss-u ani třeba a možno, zabývati se otázkou, zda a pokud by úřad k výroku této povahy byl v základě zák. č. 286/24 vůbec oprávněn vzhledem k tomu, že jde o školu konfesionelní.
Jádrem nař. rozhodnutí je tedy toliko a výhradně, že zastavuje se dotčené škole další výplata státní pomoci, jež jí byla dosud poskytována. Jak z doslovu a konstrukce zák. č. 286/24 patrno, stanoví též určité prostředky, jimiž jest dosíci cíle jím sledovaného, totiž úspor ve veřejné správě. Prostředky těmi jest jednak zjednodušení správy té, jednak zmenšení počtu zaměstnanců, a to opět jednak rozvázáním služ. poměru s osobami již ustanovenými přeložením do trvalé výslužby s odbytným nebo odpočivným atd., jednak nepřijímáním zaměstnanců nových, jednak posléze úpravou jejich služ. požitků všeobecnou zákonnou normou. Naproti tomu neobsahuje však zákon předpisu, dle něhož by úspor mělo býti dosaženo též tím, že by některému zaměstnanci, aniž jeho služ. poměr byl rozvázán přeložením na trvalý odpočinek za současného přiznání odbytného nebo odpočivného, byly jeho požitky prostě zcela nebo z části odňaty. Naopak z § 29 je dostatečně patrno, že i při úsporných opatřeních v příčině učitelských osob na veř. školách nestátních již ustanovených, postupovati jest podle §§ 17—21 cit. zák., tedy přeložením jich na trvalý odpočinek s odbytným nebo odpočivnými požitky.
Když tedy žal. úřad odňal dotčené učitelské stanici státní podporu, ač služ. poměr zaměstnance stanici tu dosud zastávajícího rozvázán nebyl, a ač ona učitelská stanice nebyla orgánem k tomu povolaným a způsobem platnému práv. řádu odpovídajícím zrušena, předsevzal úkon, k němuž ho zák. č. 286/24 neopravňoval a nenalézá tudíž nař. rozhod. opory v právní normě, o niž jedině bylo opřeno, pročež bylo je zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 6506. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 750-752.