Č. 807.

Živnostenská policie: * Živnostensko-policejní předpisy dle § 54 živn. řádu, upravující celé kategorie živností, musí býti vyhlášeny ve smyslu § 110 min. nař. ze dne 17. března 1855 č. 52 ř. z. a působí tedy v obcích mimo sídlo živnostenského úřadu teprve, když byly v těchto obcích vyhlášeny.
(Nález ze dne 11. dubna 1921 č. 12114.)
Věc: Rudolf B. a spol. proti zemské správě politické v Brně stran uložení pokuty pro prodej lihovin v zakázanou dobu.
Výrok: Naříkaná rozhodnutí se zrušují pro nezákonnost.
Důvody: Okresní politická správa v Jihlavě vydala podle § 54. odst. 2 živn. řádu vyhlášku tohoto znění: »Vyhláška o úpravě hodiny uzavírací pro kořalny a omezení výčepu a prodeje pálených lihovin. — Na základě § 54, odst. 2 živn. řádu stanoví se hodina k zavírání kořalen v obvodu politického okresu jihlavského takto: 1. v sobotu o 12. hod. polední, 2 v jiných dnech všedních o 4. hod. odpolední, 3. v neděli a ve svátky musejí kořalny býti celý den uzavřeny. Dopoledne nesmějí býti kořalny před půl 8. hod. otevřeny. Výčepy nesmějí po dobu, po kterou kořalny jsou uzavřeny, žádné pálené lihoviny prodávati. — Přestupky této vyhlášky budou dle § 131 živn. řádu trestány pokutou až do 1000 K, případně vězením až do 3 měsíců, konečně i odnětím živnostenského oprávnění.« Vyhláška tato uveřejněna v Úředním listu okresní politické správy z 1. července 1919 č. 5.
V Brtnici byla vyhlášena podle zprávy četnické stanice ze 7. srpna 1920 obecním úřadem kolem 20. dubna 1920.
Na základě udání četnictva z 9. března 1920, že stěžovatelé čepují ve svých hostincích kořalku až do policejní hodiny a taktéž v neděli po celý den, okresní politická správa zavedla proti nim trestní řízení pro přestupek svrchu uvedené vyhlášky, spáchaný prodejem lihových nápojů v sobotu a v neděli po celý den, a dne 7. května 1920 je vyslechla. Obvinění souhlasně vypověděli, že pro nedostatek lihu pálených lihovin téměř vůbec neprodávají, a že jim zákaz prodeje kořalky v uvedené dny nebyl znám, poněvadž o něm ani politickým ani obecním úřadem nebyli vyrozuměni. Trestním nálezem z 25. května 1920 č. j. 3349/1 byli na to všichni podle § 131 a násl. živn. řádu odsouzeni k pokutě po 50 K, případně k vězení na 5 dnů. Naříkaným dnes rozhodnutím z 19. srpna 1920 č. j. 60876 V zemská politická správa trestní nález potvrdila s odůvodněním, že zmíněná vyhláška byla uveřejněna v úředním listě a neznalostí její tedy strany omlouvati se nemohou, skutková podstata přestupku pak že je prokázána.
Stížnost jednak brojí proti právní premise naříkaného rozhodnutí, popírajíc platnost vyhlášky o omezení výčepu lihovin a účinnost její pro stěžovatele, jednak popírá správnost skutkového předpokladu jeho. — V prvním směru nejvyšší správní soud uvážil: — — — — — — — —
Námitky směřující proti právnímu podkladu naříkaného rozhodnutí vytýkají v podstatě, že vyhláška okresní správy politické o časovém omezení výčepu lihovin stala se proti stěžovatelům účinnou teprve vyhlášením na obecní tabuli v Brtnici, kde byla vyvěšena teprve 20. dubna 1920, a nemůže býti tedy podkladem trestního nálezu pro činy předsevzaté před tímto dnem. Stěžovatelé popírají tedy platnost publikace zmíněné vyhlášky v úředním listě okresní správy politické, nikoli však proto, že by trvali na individuelním vyrozumění všech podniku vyhláškou onou dotčených, nýbrž z důvodu, že po jejich názoru vyhláška vyžadovala ke své platnosti uveřejnění na obecní tabuli v té které obci. V tom směru soud uvážil:
Opatření, která učiní živnostenský úřad podle § 54, odst. 2 živn. řádu, pokud regulují živnostenské provozování generelně pro celé kategorie živností, mají nepochybně povahu všeobecných policejních předpisů vydaných na základě zákonné delegace a vyžadují tudíž ku své platnosti, aby byly veřejně vyhlášeny, publikovány. O způsobu této publikace živnostenský řád nemá ustanovení žádného. Dlužno tedy řešiti otázku podle všeobecných norem daných pro úřady politické. Úřední instrukce pro úřady okresní ze 17. března 1855 č. 52 ř. z. nařizuje v té příčině v § 110, že edikty a jiné výnosy a nařízení okresního úřadu, vyžadující veřejného vyhlášení, mají býti — bez újmy jinakého předepsaného vyhlášení — služebným personálem vyvěšeny na úřední tabuli a kde jinde je to obvyklo nebo nařízeno, anebo podle okolností vyhlášeny vyvoláváním. Mimo sídlo úřadu jest podobné vyhlášky činiti zpravidla prostřednictvím obecních starostů a výjimečně úředním personálem služebným.
V tomto předpisu vyslovena dvojí zásada: jednak, že publikace veřejných vyhlášek okresních úřadů děje se vyvěšením vyhlášky na veřejném, k tomu určeném místě — pokud se nezvolí veřejné vyvolávání, zaručující ještě větší publicitu; jednak že publikace mimo sídlo úřadu děje se po obcích prostřednictvím obecních starostů. Tím je zároveň vysloveno, že nařízení okresního úřadu nabývá platnosti v každé obci samostatně a teprve tehdy, když bylo v této obci naznačeným způsobem publikováno. Z pozdější doby není všeobecného ustanovení, kterým by citovaný předpis instrukce byl býval změněn a zásady v něm vyslovené modifikovány. Naopak uplatňují se zásady ty více méně i později v porůzných ustanoveních specielních zákonů správních o způsobu veřejných vyhlášek okresních úřadů politických. Tak živnostenský řád sám v § 29 nařizuje vyhlášení ediktu o projektované živnostenské provozovně veřejným vyvěšením v obci; podobné ustanovení má § 82 česk. vodního zákona, § 14 zákona o vyvlastnění k účelům železnic a j. Kde žádá se ještě uveřejnění v novinách určených pro úřední publikace, je toto uveřejnění předepsáno jenom vedle vyhlášení veřejným vyvěšením v obci.
Instituce úředních listů okresních úřadů politických postrádá normativního právního podkladu a není dokonce ani vnitřními instrukcemi zavedena všeobecně a obligatorně. Byť i nebylo lze popírati význam těchto úředních listů jakožto spolehlivého a pohodlného prostředku, aby úřední emanace k vyhlášení určené byly po okresu rozšířeny a sděleny obecním správám a stavovským sdružením zvláště interesovaným, jako na příklad živnostenským společenstvům, nelze ani s hlediska, že noviny vůbec jsou de facto nejvhodnějším a všeobecně obvyklým moderním prostředkem uveřejňovacím, přiznati jim povahy prostředku publikačního ve smyslu právním potud, pokud zákon sám přiznávaje uveřejnění v úředním listě účinky publikace, takové jejich povahy neuzná, a to tím méně, poněvadž právě instituce úředních listů okresních politických úřadu není ani všeobecně obvykla. I tam, kde úřední list okresní politické správy je zaveden, nenastává tedy právně účinná publikace nařízení tohoto úřadu již uveřejněním v jeho úředním listě, nýbrž — nehledíc k zvláštním snad předpisům zákonným, teprve vyhlášením — zpravidla prostřednictvím obecního starosty, jednotlivě v té které obci.
Je nesporno, že vyhláška okresní politické správy v Jihlavě o omezení výčepu lihovin uveřejněna byla zprvu jenom v úředním listě ze dne 1. července 1919 a v obci Brtnici vyhlášena byla obecním starostou teprve kolem 20. dubna 1920. Ve smyslu hořeních vývodů dlužno teprve touto vyhláškou pokládati ji pro obvod obce Brtnice za platně publikovanou a tudíž účinnou. Je dále nesporno, že činy, jichž se naříkaný nález týká, byly provedeny před 9. březnem 1920, kdy na základě udání četnictva zavedeno proti stěžovatelům policejní trestní řízení, a tedy ještě před tím, než svrchu zmíněné nařízení nabylo v obci Brtnici účinnosti. Poněvadž podle principu vyjádřeného v § 3 o. z. o. nařízení nemůže míti zpětné působnosti, nelze je aplikovati na jednání předsevzatá před tím, než se stalo účinným. Je proto naříkané rozhodnutí, které jednání stěžovatelům přičítané na základě onoho nařízení uznává trestným, ač bylo předsevzato ještě prve, než nařízení nabylo účinnosti, nezákonným, a bylo je proto dle § 7 zák. o správním soudě zrušiti, aniž bylo třeba zabývati se otázkou, zda skutková podstata žalovaným úřadem za pravou přijatá byla bezvadně zjištěna.

Citace:

č. 807. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 450-452.