NPD documents search: Všehrd, 8 (1927) - Patentní právo v Československé republice.

Č. 7006.

Státní zaměstnanci: Státní zaměstnanec, ustanovený v civ. službě státní až po 1. září 1919, nemá nároku na započtení vál. pololetí za léta 1914 až 1918, ve kterých konal službu jako voj. gážista, třebas nemohl v civ. službě státní býti ustanoven dříve pro službu vojenskou.
(Nález ze dne 3. ledna 1928 č. 17.659/26.)
Prejudikatura: Boh. A: 1188/22, 2729/23, 3221/23 a j.
Věc: Dr. Ing. Josef R. v P. proti ministerstvu školství a národní osvěty o připočtení válečných pololetí.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-1 byl od 1. února 1920 ustanoven asistentem při českém vysokém učení technickém v Praze. Výnosem z 12. června 1922 započetla zsp v Praze, provádějíc na základě zák. a vl. nař. č. 666/20 propočtení st-lovy celkové započítatelné služ. doby, st-li pro postup v jeho nynějším služ. poměru vojenskou službu vál. od 15. října 1915 do 28. října 1918, službu konanou v čsl. vojsku od 25. července 1919 do 21. ledna 1920 a voj. službu konanou za mobilisace od 27. října 1921 do 18. listopadu 1921.
Dne 10. listopadu 1925 podal st-1 k min. škol. žádost, aby mu do postupu v dosavadním služ. poměru byla započítána vál. pololetí za války 1916—1919. Nař. rozhodnutím vyslovil žal. úřad, že v dohodě s min. vnitra a fin. nevyhovuje st-lově žádosti, aby mu byla připočtena k jeho celkové, pro nabytí vyšší remunerace započítatelné službě válečná pololetí jako býv. voj. gážisty, poněvadž vstoupiv do stát. civ. služby po dni, kdy nabyl účinnosti zák. č. 541/19, t. j. po .1. září 1919, nemá nároku na připočtení vál. pololetí podle § 24 vl. nař. č. 666/20.
Stížnost zastává názor, že podmínka, na niž zák. č. 222/20 váže nárok na výhody jím poskytované, totiž požadavek, aby civ. stát. zaměstnanec byl ve svůj úřad dosazen již před účinností zák. č. 541/19, t. j. před 1. zářím 1919, může platiti pouze pro ty státní zaměstnance, kteří mohli této podmínce vyhověti, nikoli však pro ony, kterým — jako právě st-li — z důvodu konání činné služby voj. byla vzata možnost, aby byli ustanoveni v úřad již přede dnem 1. září 1919.
Tomuto názoru stížnosti nelze však přisvědčiti.
Zák. č. 222/20 praví ve svém § 1, že státním úředníkům atd., na něž se vztahují ustanovení zák. č. 541/19, a kteří byli před jeho účinností ve svůj úřad dosazeni, propočítává se jejich celková služ. doba započítatelná (započítaná) pro zařazení a postup v dosavadním služ. poměru atd. a stanoví v § 4, že, pokud se započítají léta ztrávená v jiné službě než státní (pragmatikální) nebo ve službě voj., stanoví se nařízením. VI. nař. č. 666/20 vydané k provedení cit. § 4, dovolujíc pak v § 24 přihlížeti k vál. pololetím v mimostátní a voj. službě započteným nebo započítatelným potud, pokud nepřevyšují pět pololetí, čítají-li se v to i pololetí, která byla snad zaměstnanci započtena podle zák. č. 457/19, stanoví v § 17 zařazeném v oddílu VI. s nadpisem »všeobecná ustanovení« výslovně, že propočítání provésti jest jen u státních zaměstnanců, kteří byli ustanoveni do 1. září 1919.
Omezuje tedy jak zák. č. 222/20, tak i vl. nař. č. 666/20 nárok na výhody poskytované těmito normami jen na ony státní zaměstnance, kteří byli ve svůj úřad ustanoveni již před 1. zářím 1919, jak ostatně vyslovil nss již v četných svých nálezech na př. v nál. Boh. A 2729/23, aniž možno z textu cit. norem dovoditi, že omezení toto platí pouze pro ty státní zaměstnance, kteří podmínce ustanovení před 1. zářím 1919 vyhověti mohli, nikoliv pro ony, kteří z jakéhokoliv důvodu před 1. zářím 1919 v civ. stát. službě ustanoveni býti nemohli.
Pro opačný názor nelze se právem dovolávati ustanovení nahoře již cit. § 24 vl. nař. č. 666/20, jak to činí st-l, dovozuje-li, že toto ustanovení dovoluje započísti do služ. doby stát. úředníka též vál. pololetí započtená ve voj. službě, toto započtení ve voj. službě že mohlo se však dle ustanovení zák. č. 195/20 státi jen u gážisty, který byl v činné službě voj. ještě v den účinnosti zák. č. 195/20, t. j. v den 1. ledna 1920, takže jest prý patrno, že připočtení vál. půlletí ve voj. službě započítaných jest dle § 24 vl. nař. č. 666/20 možné jen u těch státních zaměstnanců, kteří byli ve svůj úřad ustanoveni po 1. lednu 1920, tudíž po 1. září 1919, kdežto pro státní zaměstnance, kteří byli v civ. stát. službě ustanoveni již před 1. zářím 1919, nemělo by prý ustanovení § 24 o započtení vál. pololetí ve voj. službě již započtených vůbec smyslu.
Tento výklad § 24 vl. nař. č. 666/20 jest Však mylný. Ustanovení § 24 má svůj dobrý smysl i při základním nazírání, že výhody zák. č. 222/20 a vl. nař. č. 666/20 jsou dány jen zaměstnancům, kteří byli v civ. službě státní ustanoveni jíž před 1. zářím 1919. Máť § 24, mluvě o vál. pololetích ve voj. službě započtených, na mysli ony státní zaměstnance, kteří byvše ustanoveni před 1. zářím 1919, konali za trvání tohoto služ. poměru dne 1. ledna 1920 činnou službu voj. a jimž v tomto poměru byla dle ustanovení § 6 A 2 poslední věta (citace bodu 1 b) zák. č. 195/20) pro postup do vyšších požitků započtena t. zv. léta válečná, omezuje pro civilní službu státní započtení oněch vál. let (půlletí za léta 1914—1919) jako akcesoria započítatelné skutečné služby voj. nanejvýše jen na p ě t pololetí, ač v poměru vojenském mohlo jich dle cit. ustanovení § 6 zák. č. 195/20 býti započteno, byly-li pro to zákonné podmínky, celkem šest.
Neplyne tedy z § 24 vl. nař. č. 666/20, že výhod započtení vál. pololetí do civ. služby státní jsou účastni též zaměstnanci, kteří v tomto poměru byli ustanoveni po 1. září 1919, a jest námitka stížnosti, dovozující opak, bezdůvodná.

Citace:

č. 7007. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 142-145.