Čís. 14887.K § 233 obč. zák.Pokud jest potřebí schválení opatrovnického soudu k příslibu opatrovníka, že nevypoví pohledávku.(Rozh. ze dne 23. ledna 1936, Rv II 173/34.) Žalobkyni byla povolena exekuce zabavením knihovní pohledávky Jana T-ě. Zabavená pohledávka byla již před zabavením splatná. Nemovitost, na níž pohledávka ta vázla, byla později vydražena a při rozvrhu bylo přikázáno žalobkyni příslušenství pohledávky k hotovému zaplacení, pohledávka sama byla však převzata na nejvyšší podání. Žalobkyně vymáhá nyní na žalovaném vydražiteli zabavenou pohledávku tvrdíc, že jej upozornila, že bude žádati hotové její zaplacení po pravomoci rozvrhového usnesení. Proti žalobě namítl žalovaný, že pohledávka dosud není splatná, poněvadž ještě před jejím zabavením mu opatrovník nezvěstného knihovního věřitele Jana T-ě slíbil, že pohledávku nevypoví do dvou let a lhůta tato ještě neuplynula. Nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud z těchto důvodů: Žalovaný sám připustil, že původnímu věřiteli Janu T-ovi měla býti zaplacena pohledávka dne 1. června 1931. Žalovaný tvrdí toliko, že dr. G. jako kurátor Jana T-ě poskytl žalovanému lhůtu k zaplacení na dvě léta. To však prokázáno nebylo, čímž padá jediná námitka žalovaného proti žalobě.Nejvyšší soud nevyhověl dovoláni.Důvody:Není rozhodné, zdali Dr. Ervín G., jako opatrovník nezvěstného poddlužníka Jana T. přislíbil žalovanému ještě před exekučním zabavením sporné pohledávky, že mu dluh nejméně během dvou let nevypoví, neboť k platnosti takového poshovění bylo by ve smyslu §§ 233 a 282 obč. zák. třeba schválení nadopatrovnického soudu, ježto prodloužení splatnosti značné pohledávky 20 000 Kč o celá dvě léta vybočuje z mezí řádného hospodaření a jest věcí velké důležitosti. Že se takové soudní schválení stalo, žalovaný netvrdil a nezáleží proto na tom, zda Dr. G. skutečně takový příslib učinil čili nic.