NPD documents search: Boh. adm., 14 (1932), sv. 1

Č. 9694.

Učitelstvo:* Nárok učitelky na odbytné podle § 3 zák. č. 455/19 není vyloučen již tím, že učitelka vzdávajíc se služby neuvedla, že tak činí z důvodu zamýšleného provdání.
(Nález ze dne 20. února 1932 č. 2723.)
Prejudikatura: Boh. A 2844/23, 3435/24, 4728/25, 7812/29.
Věc: Milada K. v H. proti ministerstvu školství a národní osvěty o odbytné.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Podáním z 3. srpna 1926 žádala st-lka, tehdy zatímní učitelka v T., u okr. škol. výboru v Uher. Hradišti o zproštění služby učitelské, ježto se svého místa vzdává. Žádosti té ošv výměrem ze 13. srpna 1926 vyhověl a st-lku dnem 31. srpna 1926 ze služby školní vyvázal. — St-lka se dne 28. ledna 1929 provdala, načež žádostí z 28. března 1929 vznesla nárok na odbytné podle § 3 zák. č. 455/19, poněvadž se dobrovolně vzdala učitelského místa za účelem provdání; o tom, že důvodem resignace byl zamýšlený sňatek, nabídla důkaz výslechem svědků.
Zšr v Brně žádosti té výnosem z 9. dubna 1929 nevyhověla, poněvadž se st-lka školní služby bezvýhradně vzdala a její sňatek, uzavřený dne 28. ledna 1929, není v příčinné souvislosti s někdejším jejím vystoupením ze služby školní. Odvolání st-lčino zamítlo min. škol. nař. výnosem z důvodů rozhodnutí zšr-y; k námitce odvolání podotklo min., že právě ze slov zákona »při tom« v § 3 zák. č. 455/19 se podává nade vši pochybnost, že úmysl třebas budoucího provdání, které je příčinou vzdání se školní služby učitelkou, která činí nárok na odbytné ve smyslu cit. zákonného ustanovení, musí býti projeven již v žádosti o zproštění školní služby. Vzdala-li se odvolatelka prohlášením ze 3. srpna 1926 další služby školní bezpodmínečně a požádala-li o odbytné následkem sňatku 28. ledna 1929 uzavřeného teprve žádostí z března 1929, není tím ještě prokázána příčinná souvislost mezi vzdáním se služby v srpnu 1926 a sňatkem v lednu 1929 a důkazy o existenci této příčinné souvislosti v žádosti i v odvolání nabízené nejsou školní úřady povinny respektoval, když odvolatelka opomenula hned v prohlášení, kterým se školní služby vzdala, uvésti výslovně budoucí sňatek jako jediný důvod vzdání se školní služby a když tímto postupem sama příčinnou souvislost s budoucím sňatkem vyloučila.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Nař. rozhodnutí spočívá na právním názoru, že st-lka již tím, že v prohlášení, kterým se školní služby vzdala, neuvedla výslovně budoucí sňatek jako jediný důvod vzdání se služby školní, vyloučila příčinnou souvislost mezi vzdáním se služby a sňatkem. K názoru tomu nemohl se nss přikloniti.
Zákon z 24. července 1919 č. 455 Sb., jednající v § 3 o odbytném učitelek, které se vzdají dobrovolně místa z důvodu provdání (kterýžto předpis zůstal v platnosti i za účinnosti zákona učitelského č. 104/26, srov. Boh. A 7812/29), neobsahuje výslovného předpisu, že by učitelka, vystupujíc ze služby, musila již v příslušném podání, kterým se služby zříká, výslovně uvésti, že tak činí z důvodu sňatku, nebo že by již v uvedeném podání musila vznésti též žádost za odbytné.
Žal. úřad má za to, že povinnost ta plyne ze slov »při tom« použitých v § 3 cit. zák. — Výklad ten neshledal nss správným.
V § 1 cit. zák. se stanoví, že učitelky veřejných škol obecných a občanských mohou po skončení počáteční služby vstoupiti do stavu manželského a nepozbývají práva setrvati ve službě školní. Podle § 2 jest učitelkám, které nemají ještě počáteční službu za sebou, třeba povolení okr. škol. výboru, aby se mohly provdati. V § 3 se pak praví, že vzdá-li se při tom učitelka dobrovolně místa, budiž jí vyměřeno odbytné ... — Slova »při tom« se v této souvislosti zřejmě vztahují ke skutečnosti provdání; je tedy smysl cit. ustanovení § 3 ten, že vzdá-li se učitelka při tom (t. j. při provdání) dobrovolně místa, obdrží odbytné. Jak nss již opětovně vyslovil (na př. v nál. Boh. A 2844/23, 3435/24, 4728/25), neznamenají ovšem ona slova »při tom« časovou, nýbrž příčinnou souvislost mezi vystoupením ze služby školní a provdáním. Naproti tomu nelze však přisvědčiti výkladu žal. úřadu, že slovy »při tom« je normována povinnost učitelky uvésti již v podání, kterým se zříká služby, že tak činí z důvodu provdání, neboť již samo znění onoho předpisu výkladu tomu nenasvědčuje. Není-li však v citovaném zákoně opory pro názor, že důvod provdání musí býti uveden již v podání, jímž se učitelka zříká služby učitelské, pak je zákonu vyhověno, když učitelka uplatní důvod ten i teprve dodatečně v žádosti za přiznání odbytného podle § 3 cit. zák., jestliže aspoň při této žádosti uvede okolnosti nasvědčující tomu, že mezi jejím sňatkem a jejím vzdáním se služby je příčinná souvislost. Žal. úřad resp. zšr měly tedy povinonst, aby, než o žádosti za odbytné rozhodly, zkoumaly, zda příčinná souvislost mezi sňatkem st-lky a jejím vystoupením ze služby tu je nebo není, při čemž měly event. provésti důkazy v tom směru st-lkou již v žádosti o přiznání odbytného nabídnuté. Jestliže tedy žal. úřad vycházel z názoru, že st-lka jest nároku na odbytné zbavena již proto, poněvadž ve svém podání ze 3. srpna 1926, jímž oznámila své vystoupení ze služby, neuvedla, že tak činí jedině z důvodu budoucího sňatku, a tím již příčinnou souvislost mezi vzdáním se služby a provdáním vyloučila, nelze názor ten srovnati s právě vyloženým stavem práva a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss. Bude na žal. úřadu, aby, jednaje znovu o rekursu st-lčině a řídě se právním názorem shora vyloženým, posoudil znovu otázku příčinné souvislosti mezi zřeknutím se školské služby a sňatkem st-lčiným a pak o nároku st-lkou vzneseném rozhodl.

Citace:

č. 9694. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 432-434.