č. 9759.Učitelstvo (Podk. Rus): * Učitelé církevních škol ludových na Podk. Rusi nemají za dobu od 1. září 1919 do 31. prosince 1923 právního nároku na to, aby jim byly vyrovnány požitky na výši požitků učitelů státních.(Nález ze dne 17. března 1932 č. 4005.)Prejudikatura: Boh. A 9166/31.Věc: Řehoř K. v Užhorodě proti ministerstvu školství a národní osvěty o doplatek požitků od státu. Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. Důvody: Výnosem z 15. února 1929 zamítl zemský úřad v Užhorodě žádost Řehoře K., církevního učitele v Užhorodě, a společníků za poukaz rozdílu mezi požitky nestátního učitelstva Podk. Rusi podle čl. zák. 16:1913 a zák. č. 274/29 za dobu ode dne 1. září 1919 do dne 31. prosince 1923 z těchto důvodů: paritní zákon č. 274/19 nabyl podle vl. nař. č. 120/24 účinnosti pro nestátní učitelstvo Podk. Rusi teprv dnem — č. 9759 —4061. ledna 1924. Od tohoto dne byl také příslušný rozdíl učitelstvu poukázán a vyplacen. Pokud jde o poukaz rozdílu za dobu ode dne 1. září 1919 do dne 31. prosince 1923, není pro něj zákonného podkladu. Řehoř K. a společníci obrátili se později podáním z 23. února 1929 na min. škol., v němž žádali za splnění svého požadavku stran vyplacení doplatků ode dne 1. září 1919 do dne 1. ledna 1924, prosíce, aby min. nalezlo způsob ať nařízením, ať novým zákonem, jak by byly nedoplacené požitky žadatelům vyplaceny. — Min. škol. nař. výnosem nevyhovělo žádosti Řehoře K. a druhů za poukaz rozdílu mezi požitky nestátního učitelstva na Podk. Rusi a požitky učitelstva státního za dobu ode dne 1. září 1919 do dne 31. prosince 1923 z důvodu, že jmenovaní nemají právního nároku na tyto doplatky. Ostatně doplatky nebylo by lze vyplatiti ani se zřením k ustanovení § 30 odst. 6 ve spojení s § 1 odst. 2 zák. č. 104/26. Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami: Jak patrno ze znění nař. rozhodnutí, nevyhověl žal. úřad žádosti st-le ze dvou důvodů, jednak a) z důvodu materielního, že st-1 nemá na žádaný doplatek právního nároku, jednak b) z důvodu nastalé prekluse podle § 30 odst. 6 zák. č. 104/26. Proti věcnému zamítacímu důvodu uvedenému sub a) neformuluje stížnost náležitě konkretisovaného stižního bodu, jak požaduje § 18 zák. o ss. Leč i kdyby námitku takovou bylo lze spatřovati v tvrzení stížnosti, že i případné opoždění v uplatňování by nemohlo zbaviti st-le jeho nároku, poněvadž by se to jednak příčilo demokratickému duchu čsl. republiky, jednak zásadě rovnosti, když se jiným zaměstnancům v historických zemích a na Slov. dostalo již jejich požitků, nebylo by lze dáti stížnosti po té stránce za pravdu. Neboť platové nároky učitelů církevních škol na Podk. Rusi byly ve sporné době upraveny uherskými zákony, zejména zák. čl. 27:1907 a 16:1913 samostatně a nezávisle na požitcích učitelů škol státních; předpisy těchto zákonů zůstaly podle zák. č. 11/18 v platnosti i po převratu. Platová parifikace učitelstva veř. škol národních s úřednictvem státním, provedená zásadně zákonem č. 274/19, nabyla na Podk. Rusi ve smyslu čl. 1 odst. 2 a na základě vl nař. č. 25/23 platnosti toliko pro učitelstvo škol státních, kdežto částečná úprava požitků učitelstva škol církevních na Podk. Rusi se stala (způsobem v tomto nař. uvedeným) teprve vl. nař. č. 120/24, které však poskytlo učitelstvu škol církevních drahotní výpomoci ve výši tam normované výslovně teprve od 1. ledna 1924 (§ 1), tedy nikoliv za dobu, o kterou v daném případě jde (srov. Boh. A 9166/31). Stížnost sama také neuvádí právního předpisu, který by církevním učitelům v Podk. Rusi dával za dobu od 1. září 1919 do konce prosince 1923 nárok na požitky stejné výše, jaké učitelstvu státních škol přiznal zák. č. 274/19 a vl. nař. č. 25/23. Právem tudíž vyslovil žal. úřad, že (za daného právního stavu) st-1 nemá právního nároku na žádané doplatky. Je tudíž zamítavý výrok žal. úřadu dostatečně opřen již důvodem uvedeným č. 9760 —407ad a); proto není již třeba, aby nss uvažoval ještě o dalším důvodu úřadu uvedeném shora sub b).