NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Stavby pomocné.

I. Pojem.
Stavby pomocné jsou štoly a šachty, jež držitel hor zakládá k výhodnějšímu provozování hor (§ 85 hor. z.). Vlastnictví k horám je vlastnictvím úplným a neporušitelným. Jediné obmezení vlastnictví k horám záleží v tom, že ho dlužno užiti v obecném zájmu veřejném dle uznaných zásad národohospodářských, pročež je podrobeno určitým zákonným předpisům a nalézá se pod vrchním dohledem státním. Vlastník hor musí otevříti ložiska vyhražených nerostů naskytující se v mezích propůjčky tak, by jich trvale mohl užiti. Odkryté nerosty buďtež úplně sdělány a budiž při tom užito všech předpisů bezpečnostních, jichž třeba jest k ochraně osob a cizího majetku. Zákon horní, chtěje ulehčiti, ba v mnohých případech umožniti splnění těchto povinností, pojal řadu předpisů o zřizování staveb pomocných, jichž staré řády horní v této způsobě neznaly a jichž jen prakticky tu a tam bylo užíváno, aniž bylo lze praxi zákonem doložiti. Zásada, která byla základem starých řádů horních, jež pokládaly štoly dědičné za stavby pomocné, spočívala v tom, že stalo se poskytování pomoci stavbám horním již stávajícím, předmětem nového zdroje výtěžku a oprávněním, kdežto stávající stavby horní byly proti své vůli podrobeny závazkům a dávkám. Zásada tato nebyla však právně odůvodněna a pokládala podnikatele hor za nedospělce (viz motivy k hor. z. str. 215 nn.). Z jiných hledisek vychází platný zákon horní. Stavby pomocné jsou nemovitým majetkem a jsou předmětem zápisu do knihy horní (§ 109 hor. z.).
II. Druhy.
Stavby pomocné lze rozděliti ve dvě veliké skupiny, a sice ve stavby pomocné, jež podniká držitel hor pro sebe sama ku snazšímu dolování, a stavby pomocné, jež se zřizují v cizím okršku. V prvém případě konají se jen jednoduchá šetření o přípustnosti stavby z ohledů veřejných; stavba taková stává se přirozeným a knihovním příslušenstvím pole důlního, jemuž slouží. Stavby pomocné v cizím okršku lze povoliti jen na základě smluv, v nichž stanoví se dávka a protidávka; donucení k jednomu neb druhému je vyloučeno; podnik sám je však předmětem knihy veřejné, ježto na něm spočívají věcná práva a závazky. Tato ustanovení jsou obdobná předpisům o. o. z., uchylují se však úplně od předpisů o starých štolách dědičných, spočívají na předpokládání, že podnikatel hor musí ve vlastním zájmu nalézti prostředek, jenž by mu s nejmenší obětí přístupnými učinil jeho nerosty, hlouběji ležící. Druhou skupinu lze opět rozděliti v tyto odrůdy:
1. Stavby pomocné, jež vede držitel hor z volného pole ku svým dolům; tyto stavby se povolí po předchozím slyšení zúčastněných úřadů a stran, po případě po rozhodnutí o případných námitkách proti přípustnosti koncesse. Povolená stavba pomocná zapíše se do knihy horní co příslušenství důlního pole uchazečova (§ 86 hor. z.). Žádosti za koncessi staveb pomocných k vlastním horám, mimo míry důlní, mohou býti podány a projednány jen u horního hejtmanství. K žádosti nutno připojiti mapu vlastních hor, vzhledem k předmětům, jež potřebují pomoci, jakož i mapu polohy a směru zamýšlené stavby pomocné. Zřídí-li se stavba pomocná v poli zcela svobodném, v poli, jež není obmezeno ani volným kutáním ani propůjčkou hor, a neprochází-li stavba ve svém rozšíření cizím polem, stačí slyšení politického úřadu okresního o překážkách vyskytujících se snad z ohledů veřejných a není-li v tomto směru závady, lze koncessi uděliti ve smyslu prokázané potřeby (§ 59 prov. nař.).
2. Při stavbách pomocných, jež zřizuje držitel dolů v cizím poli, neb jež hnáti chce cizím polem, dlužno též slyšeti držitele cizího pole; námitky podané proti zřízení stavby vyšetří odeslaný komisař na místě; horní hejtmanství rozhodne pak na základě sepsaného protokolu o přípustnosti stavby pomocné. Projevily-li strany nebo politický úřad okresní svůj souhlas jen za jistých podmínek a stalo-li se dohodnutí s uchazeči o koncessi, nutno tomuto tyto podmínky v listině koncessní vytknouti, by se jimi říditi mohl. Námitky držitelů pozemků vyřídí se v řízení vyvlastňovacím. V listině koncesní budiž též vytčeno, kterému vlastnictví k horám sluší připsati stavbu pomocnou, co nerozlučnou část’, což staň se u úřadu knihy horní (§ 59 prov. předpisu).
3. Stavby pomocné, jež společně podniká více držitelů hor, pomoci potřebujících. V tomto případě přiloženo buď dohodnutí se držitelů hor, kteří se spojili ku společné stavbě, o způsobu a době provedení a o vzájemných právech a závazcích. Zároveň třeba předložiti provozovací plán s vysvětlením a s mapami dolovými a denními (§ 87 hor. z.). K žádostem řádně sepsaným a doloženým, jež dlužno podati u horního hejtmanství, nařídí se místní ohledání a pozvou se k němu — způsobem s. ř. předepsaným — všechny zúčastněné strany a úřady správní. Při ohledání dlužno objasniti všechny poměry, jež se týkají účelnosti nebo nutnosti zamýšlené stavby a zkoumají neb opraví se předložené mapy. O spisu, jejž dlužno hornímu hejtmanství předložiti, rozhodne hejtmanství horní a nalezne, zda a za jakých podmínek lze koncessi pomocných štol uděliti čili nic. Tento nález doručí se každému účastníku při jednání o koncessi a koncessi lze uděliti teprve tehda, když se stal nález tento právoplatným (§ 60 prov. nař.).
III. Zřízením staveb pomocných vzniknou tyto poměry právní:
1. Pozdější propůjčka svobodného pole, v němž byla povolena stavba pomocná jinému podnikateli, nesmí býti na újmu stavbě pomocné (§ 89 hor. z.).
2. Nelze-li stavbu pro místní překážky prováděti, nýbrž nutno-li jí jinou stavbou pomoc poskytovati, postačí provozování stavby pomocné o sobě, je-li náležitě zřízena a zachová-li se zároveň při stavbě hlavní předepsaná bezpečnost (§ 175 hor. z.).
3. Vyhražené nerosty, jež byly získány v cizím poli stavbou pomocnou, náležejí vlastníkovi pole a buďtež mu vydány, nahradí li náklady dobývací (§ 191 hor. z.). Tento předpis souhlasí úplně se zásadou »nulla servitus in faciendo«.
IV. Stavby pomocné při polích naftových.
Vlastník pole naftového je oprávněn k výhodnějšímu provozování svých hor ve stavbách horních sloužících k dobývání nafty (skalního oleje, petroleje, theru), skalního vosku, asfaltu a jiných nerostů pryskyřici obsahujících, jakož na cizích pozemcích stavby pomocné zakládati, pokud tím provozování hor jiných není rušeno neb ohroženo. Popírá-li osoba oprávněná k dobývání uvedených nerostů, v jejíž stavbách nebo pozemcích má býti stavba pomocná založena, že je povinna ku takovému snášení, rozhodne o tom horní hejtmanství. Oprávněný ku stavbě pomocné úplně nahraditi musí škodu, již způsobí stavbou na cizím pozemku neb poli naftovém (§ 7 zák. ze dne 17. května 1884 č. 71 ř. z. platí pro Halič, i Krakov, Bukovinu a §§ 10, 11, 12 zák. ze dne 17. prosince 1884 č. 35 z. z. pro Halič z r. 1886). Nerosty získané prováděním pomocné stavby na cizím pozemku nebo poli naftovém připadají vlastníku tohoto pozemku nebo pole naftového a buďtež mu vydány (§ 13 cit. z. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Stavby pomocné. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 844-846.