NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 3994.

Státní zaměstnanci: Postup do 4. plat. stupně VII. hodn. třídy jest podle dosud platného předpisu § 1, odst. 4. zák. z 19. února 1907 č. 34 ř. z. vyloučen u úředníka, který dokonal 60. rok života a 35 let služby.
(Nález ze dne 7. října 1924 č. 17042).
Věc: Štěpán R. v B. proti ministerstvu spravedlnosti o výměr služebních požitků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: St-li narozenému dne 28. listopadu 1863 byla výměrem soudní tabule v Bratislavě z 13. dubna 1921 propočítána služební doba na základě zák. č. 222, resp. nař. č. 666 z r. 1920 v ten smysl, že mu přiznány, poněvadž do 1. února 1921 vykázal služební dobu 34 let, od tohoto dne požitky 3. plat. stupně VII. hodn. třídy státních úředníků.
Podáním z 15. ledna 1924 žádal st-l o přiznání 4. plat. stupně VII. hodn. třídy od 1. února 1924. Tato žádost byla postupem stolic správních žal. úřadem zamítnuta s poukazem na ustanovení zák. č. 34 z r. 1907.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss toto:
St-l domáhá se postupu do vyššího stupně služného. Nař. rozhodnutí odpírající mu tento nárok spočívá ve směru skutkovém na zjištění, že st-l dokonal 60. rok svého věku a 35 let služby, po právní stránce opírá se pak o zák. č. 34 z r. 1907. St-l nepopírá uvedený základ skutkový, nýbrž obrací se toliko proti použití posléz cit. zák.
Rozhodný tu § 50 služ. pragm. stanoví, že postup do vyššího stupně služného stejné hodnostní třídy nastane, jakmile úředník ztrávil zákonnou lhůtu s platem bezprostředně předcházejícího stupně služného, ač není-li zvláštním zákonným ustanovením vyloučen z postupu do příslušného stupně služného. Zákonem z 19. února 1907 č. 34 ř. z. změněno bylo do té doby platné ustanovení přílohy a) k čl. I zák. z 19. září 1898, jímž normovány byly v VII. hodn. třídě toliko 3 stupně platové, mezi jiným v ten smysl, že připojen ještě 4. stupeň, rovnající se základnímu služnému VI. hodn. třídy státních zaměstnanců. Současně však stanoveno v odst. 4, že úředníci, kteří dokonali 60. rok života a 35. rok služby, nemohou postoupiti do některého tímto zákonem nově zřízeného stupně služného.
Zák. tento nebyl nikterak dotčen všeobecnou služ. pragmatikou, neboť netýká se předmětu došlého tu zákonné úpravy (čl. VI. uvoz. zák. k služ. pragmatice); zákonem pak č. 541 z roku 1919 doznal změny jen do té míry, že platové stupnice jím utvořené byly zvýšeny a že k II. hodn. třídě připojen ještě další stupeň platový. Prov. nařízení č. 154/1920 vyslovilo toliko, že předpisy cit. odst. 4 čl. I § 1 zák. č. 34 z r. 1907 sluší vztáhnouti i na nově utvořený 2. stupeň platový II. hodn. třídy.
Za tohoto právního stavu nutno míti za to, že předpis § 1, odst. 4 zák, č. 34 z r. 1907 jest dosud platný a účinný a že dle něho jest postup do 4. platového stupně VII. hodn. třídy vyloučen za předpokladu, že ten který úředník dokonal 60. rok života a 35 let služby. — —

Citace:

č. 3994. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 547-548.