Obchod jedy.

I. Pojem.
Jedy zovou se všechny látky, jež následkem chemické povahy svých součástek nebo pro svůj obsah a své složení, dostavše se v lidské nebo zvířecí ústrojí, jsou s to přivoditi škodlivé porušení ústrojí nebo dokonce i smrt. Rozeznáváme žíravé jedy, jichžto dotykem ničí se zvířecí tkanivo (zhuštěné kyseliny a různé kovové soli), narkotické jedy, které způsobují omámení, spavosť nebo různá ochrnutí a to dle mocnosti otravy (rulík, blín, ocún, skvrnitý bolehlav, čemeřice, náprstník, durman, opium, strychin, cyankali, psotnina a j. v.).
Obchod jedy může býti dle zásad lékařské policie jen nanejvýš obmezeným; pravidelně jest ve většině států povolen toliko lékárníkům, kteří smějí poskytovati jedy jen známým osobám pro účely, jež třeba udati.
II. Právo živnostenské.
Výroba jedů, jakož i obchod jimi a prodej jich tvoří koncesovanou živnost (§ 15 lit. 14 živ. ř.). Žadatelé za tuto koncesi mají podati průkaz, buď že na některém technickém učilišti nebo ústavě lučebním nabyli potřebných chemických vědomostí ku provozování zamýšlené živnosti a že nejméně dvouletým zaměstnáním v chemické laboratoři neb v závodě živnostenském druhu tohoto osvojili si nevyhnutelnou zručnost a zběhlost. Žadatelé za koncesi ku prodeji jedů mají rovněž doložiti předepsané průkazy způsobilostí (§ 2 nař. ze dne 21. dubna 1876 č. 60 ř. z. a nař. ze dne 17. září 1883 č. 61 ř. z.). Obchod jedy upraven jest těmito nařízeními:
1. Nař. min. vnitra a obchodu ze dne 21. dubna 1876 č. 60 ř. z. obsahuje ve příčině obchodu jedy, léčivy jed obsahujícími a zdraví škodlivými, lučebními preparáty tato podstatná ustanovení:
a) Za jedy jsou prohlášeny: arsén či otrušík a všeliké sloučeniny arsén v sobě zdržující, sloučeniny antimonové chlor a kyslík v sobě zdržující, oxydy a soli rtuťové, obyčejný kostík, brom, psotnina a preparáty psotninu obsahující; preparáty prudce účinkující, vzaté z jedovatých bylin a zvířat nebo jiné způsobem umělým připravené.
b) Prodej jedů: Jed může se vydávati jen živnostníkům, kteří mají právo jedy prodávati, ústavům vědeckým a učilištím veřejným a též osobám, které prokáží, že mají platné úřední povolení jed odebírati. Kdo v základě úředního povolení jedu nabyl, nemá ho ani za peníze ani zdarma přenechávati těm, kdož nemají práva obchod jedem vésti. Kdo za povolení k obchodu jedy žádá, musí vykázati, že s dobrým prospěchem odbyl nižší oddělení střední školy nebo jiného odborného ústavu této na roveň postaveného a podati průkaz, že jiným způsobem, zvláště delším zaměstnáním v obchodě jedy nebo léčivy jed obsahujícími nebo v chemické továrně dostatečných vědomostí o jedech a zacházení s nimi si zjednal.
c) Úřední povolení: Povolení, jed odebírati, udílí politický okresní úřad, v jehož úředním obvodu žadatel bydlí. Žádá-li kdo za udělení povolení pouze pro jeden případ, udělí se mu povolení vydáním odebíracího lístku, žádá-li však někdo, jenž má ku provozování své živnosti nebo svého zaměstnání jedu zapotřebí, aby jemu bylo povoleno odebírání jedu po delší dobu, vydá se mu licence ku odebírání. Licence tato nemá se vydávati na dobu delší tří let (§ 5).
d) Zvláštní opatrnosti: Živnostníci, kteří mají právo prodávati jedy, jsou povinni vésti zvláštní knihu záznamů, do níž jest zapisovati, komu a kdy byl jed vydán, jaký jed to byl a mnoho-li ho bylo a může-li se vydati někomu jed jen na úřední povolení, jest též zaznamenati povolení toto, jakož i datum a úřad, který povolení udělil. Tam, kde se prodává jed v malých dávkách a v živnostech, které jedu užívají, označeny buďte schrány a nádoby, v nichž se jed přechová, slovem »jed« tak, aby to bilo v oči anebo obyčejnou umrlčí hlavou. V drobném obchodu buďte vydávány jedy jen dobře opatřené a zapečetěné. Posílá-li se jed jinam, budiž pečlivě zaobalen do schrány dobře se zavírající a opatřené tak, aby nic nemohlo vytéci nebo uniknouti; schránka opatřena budiž nápisem »jed« (13).
e) Dohlédací právo úřadů:
Politický úřad I. instance (okresní hejtmanství) má vésti v patrnosti:
α) Živnostníky, kteří dle řádu živnostenského v okresu úředním prodávají jed,
β) vydané licence a lístky odebírací.
2. Nařízením státního ministerstva ve srozumění s ministerstvem obchodu, spravedlnosti a policie ze dne 1. května 1866 č. 54 ř. z. byly vydány předpisy o užívání jedovatých barev a o prodeji jich.
3. Nařízením min. vnitra ve srozumění s min. obchodu ze dne 2. června 1877 č. 43 ř. z. byly vydány předpisy o tom, pokud se barevného papíru může užívati k zabalování cukrovinek, surogátů kávových a jiných podobných věcí k požívání ustanovených. 4. Nařízením ministerstva vnitra ze dne 1. listopadu 1877 č. 14 136 bylo prohlášeno o veškerých otrušík obsahujících lučebních sloučeninách bez rozdílu, jsou-li barevny nebo bezbarevny, tudíž i takových, jichž se používá ku přípravě barev natěračích a malířských, že podrobeny jsou ustanovením nařízení ze dne 21. dubna 1876.
5. Nařízení ministerstva vnitra ve shodě s ministerstvem obchodu ze dne 20. listopadu 1877 č. 105 ř. z. o užívání barevných papírů k balení věcí k požívání určených.
6. Výnosem místodržitelství štýrského ze dne 11. května 1873 č. 28 z. z. bylo nařízeno, že koncese ku prodeji léčivých bylin má se jen těm osobám uděliti, jež se mohou vykázati potřebnými vědomostmi. V tomto výnosu uvádějí se všecky byliny a součástky rostlinné, které mají účinek škodlivý.
7. Nařízení ministerstva financí ze dne 30. listopadu 1885 č. 35 965 stanoví šetření zvláštní opatrnosti při vydávání jedů, jež z ciziny docházejí osobám soukromým.
8. Nařízením ministerstva vnitra a obchodu ze dne 2. ledna 1886 č. 10 ř. z. byli vydány další doplňovací předpisy týkající se obchodu jedy, léčivy jed obsahujícími a zdraví škodlivými lučebními preparáty a
9. nařízením min. vnitra ze dne 2. ledna 1886 č. 21 120 dáno jest poučení politickým úřadům zemským o obchodech jedy.
10. Nařízením min. vnitra a obchodu ze dne 17. ledna 1885 č. 8 ř. z. učiněna jsou opatření k ochraně osob zaměstnaných při výrobě kostíkových zápalek.
11. Nařízení min. vnitra a obchodu ze dne 3. července 1884 č. 111 ř. z. obsahuje ustanovení o užívání chlorového vápna při výrobě škrtacích zápalek; tímto nařízením zmocněni jsou političtí úřadové zemští, aby podnikům, jež se zabývají výrobou takovýchto zápalek po továrnicku, udíleli povolení k užívání chlorového vápna (draslíku chlorečnatého) v tom případě, je-li dán průkaz spolu s udáním přípravy o tom, že výroba a zpracování zápalné látky jsou svěřeny zodpovědnému odbornému řediteli.
III. Právo trestní.
Přestupku a dle voj. tr. z. přečinu proti bezpečnosti života se dopouští:
1. Ten, kdo bez výslovného povolení příslušného úřadu, tedy neoprávněným způsobem, obchod jedy provozuje. Pokuta 5—50 zl. nebo vězení od 1—8 dnů (§ 361 tr. z. a § 629 voj. tr. z.).
2. Jestliže obchodník nebo kramář, byť i šetřil zákonných předpisů, neoprávněně jed prodává; pokuta 25—100 zl., při opětování dvojnásobná pokuta peněžitá a vězení, při dalším opakování ztráta živnosti (§ 362 tr. z. a 630 voj. tr. z.); nešetří-li se však předpisů pro neoprávněný obchod jedy, nastává ztráta živnosti hned při prvním postižení. Byl-li neoprávněný obchod již po delší dobu provozován, nastoupí jako trest tuhé vězení od 1—3 měsíců; byl-li někdo usmrcen nebo na těle těžce poškozen, nastoupí trest dle § 335 tr. z. resp. 599 voj. tr. z. (§ 363 tr. z. a 631 voj. tr. z.). Na ztrátu živnosti budiž ve všech případech § 363 tr. z. nalezeno (rozh. ze 7. listopadu 1891 č. 11 160 č. sb. 1479).
3. Neoprávněný obchod jedy kočujícími kramáři tresce se tuhým vězením od 1 do 6 měsíců a ztrátou zboží jedového a povolení k obchodu podomnímu (§ 364 tr. z. a 632 voj. tr. z.). 4. Neopatrnost při prodeji jedů lékárníky nebo k tomu oprávněnými obchodníky. Trest: Ponejprv pokuta peněžitá od 5 do 50 zlatých a podruhé ztráta živnosti (§§ 365, 366 tr. z. a §§ 633 a 634 voj. tr. z.).
5. Opomenutí vésti knihu jedů; pokuta: 10—50 zl., podruhé 400 zl., při dalším pokračování ztráta živnosti (§ 367 tr. z. a 636 voj. tr. z.).
6. Nedbalost při opatrování a zasýlání jedu; pokuta 5—25 zl., při dalších skutcích budiž pokuta zdvojnásobněna; byl-li kdo tím usmrcen nebo na těle těžce poškozen, budiž pachatel dle § 335 resp. 599 voj. tr. z. potrestán (§§ 368, 369 tr. z. a 636 a 637 voj. tr. z.).
7. Nešetření zvláštních předpisů při užívání jedů v jednotlivých živnostech; trest vězení od 3 dnů do 1 měsíce, nebyl-li nikdo poškozen; byl-li však někdo usmrcen nebo na těle těžce poškozen, budiž pachatel dle § 335 tr. z. resp. dle § 599 voj. tr. z. potrestán (§ 370 tr. z. a § 638 voj. tr. z.).
8. Prodej neznámých a úřady nevyzkoušených léčiv. Trest jako ve případě č. 7 (§ 371 tr. z. resp. 639 voj. tr. z.).
9. Použití jedovatých barev nebo jedovatých praeparátů při výrobě jedlého zboží; pokuta od 10—100 zl. neb vězení od 3 dnů do 1 měsíce, při opakování se zdvojnásobní, při třetím postižení vedle peněžité pokuty nastoupí též ztráta živnosti (§ 408 tr. z. a § 676 voj. tr. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Všeobecný slovník právní. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 617-620.