Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, (8). Praha: Ministerstvo sociální péče, 570 s.
Authors:
= Sociální revue, 8 (1927)
PDF
JUDr. Jaroslav Drbohlav:

Činnost Mezinárodního úřadu práce mezi sedmou a desátou Mezinárodní konferencí práce.

1)
Stálý sekretariát Mezinárodní organisace práce při Svazu Národů — Mezinárodní úřad práce v Ženevě — pokračoval v období mezi sedmým a desátým zasedáním Mezinárodní konference práce (1925—1927) ve větším měřítku v plnění úkolů přikázaných mu mírovou smlouvou. Jestliže Mezinárodní konference práce je světovým sociálním zákonodárným sborem, připadá Mezinárodnímu úřadu práce úloha její zasedání připravovat) a po nich pečovati o praktické provádění a všeobecné závazné přijetí, ratifikace, mezinárodních úmluv o práci, usnesených na Konferenci. Tato snaha, kterou Mezinárodní úřad práce sleduje jak cestou diplomatickou, tak přímými osobními intervencemi ředitele Alberta Thomase při jeho cestách, setkává se s pochopením a úspěchem: Před šestou Mezinárodní konferencí práce v červnu 1924 byl počet ratifikací 96, za rok, před sedmou Konferencí, stoupl na 146, před osmou Konferencí v r. 1926 byl 194, a nyní dosáhl čísla 229 Za rok 1926 stoupl počet ratifikací o 35. Mezi posledními z těchto ratifikací, registrovanými již v Sekretariátu Svazu Národů počátkem r. 1927, je Československá ratifikace úmluvy o stejném nakládání domácími a cizími dělníky při odškodňovaní za pracovní úrazy. Krom toho je 38 ratifikací, jež byly již provedeny, ale nebyly dosud v Sekretariátě Svazu Národů formálně registrovány. Ratifikace byla dále ve 154 případech v jednotlivých státech příslušnými autoritami k provedení doporučena. Celkem tedy, jak počet ratifikací ukazuje, se mezinárodní úmluvy o práci v praxi dobře ujímají, zvláště ve srovnání s prováděním mezinárodních úmluv jiného druhu.
Československo ratifikovalo dosud 8 úmluv, a stojí tedy co do počtu ratifikací na patnáctém místě za Polskem, Anglií, Belgií, Švédskem, Itálií, Rumunskem, Bulharskem, Řeckem, Indií, Španělskem, Jugoslávií, Irskem, Chili atd.
K zajímavému a uspokojivému vývoji došlo i v otázce ratifikace washingtonské úmluvy o osmihodinné době pracovní. 15. března 1926 došlo z popudu Mezinárodního úřadu práce k londýnské konferenci ministrů práce Německa, Belgie, Francie, Anglie a Italie, jež měla za účel sjednotiti názory na interpretaci jednotlivých článků washingtonské konvence a umožniti tím její ratifikaci v hlavních průmyslových státech. Místo toho došlo záhy potom k několika, aspoň zdánlivým, krokům nazpět. V Anglii, v souvislosti s hornickou stávkou, vyskytla se tendence k prodloužení doby pracovní (ze sedmi na osm hodin v doiech), v Italii byl vydán dekret, umožňující devítihodinnou dobu pracovní. Ale na podzim nastal obrat a situace se značně zlepšila. Belgie ratifikovala washingtonskou úmluvu bezvýhradně, Francie podmínečně, v Italii dekret o prodloužení pracovní doby nebyl v praxi proveden, v Německu předložen byl návrh zákona o ochraně práce, mající rovněž za účel umožniti ratifikaci, a v Anglii vyzněla letos velká debata ve sněmovně ve prospěch ratifikace, a zvláštní komise pověřena příslušnými přípravami. Aby i v mezinárodním měřítku byly odklizeny překážky ratifikace, utvořila Správní rada Mezinárodního úřadu práce na podzim minulého roku ze svých členů zvláštní komisi za účelem podpory snah po ratifikaci washingtonské úmluvy. Komise tato spolupracuje s Mezinárodním úřadem práce, který jí poskytuje potřebný materiál.
V roce 1926 konala se dvě zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě, osmé a deváté, na nichž bylo zastoupeno 39 států a řešeny otázky inspekce vystěhovalců na lodích, vědecké organisace práce, ochrany práce námořníků atd. a přijaty příslušné úmluvy, doporučení a resoluce, o nichž se nebudeme šířiti v tomto článku, ježto o nich je podrobně pojednáno v předešlém čísle Sociální revue ve článku Dra Skocha.
Správní rada Mezinárodního úřadu práce, kdež je Československo zastoupeno ve skupině zaměstnavatelské členem Dr. Hodáčem ze Svazu průmyslníků a ve skupině vládní náhradníkem, Dr. Brablecem z ministerstva sociální péče, zasedala jako obvykle čtyřikrát za rok. Z její činnosti, většinou vnitřního rázu, uvedeme, že stanovila program letošního desátého zasedání Mezinárodní konference práce, jež se zabývala otázkami nemocenského pojištění, odborové svobody a stanovení minimálních mezd, hlavně v domácké práci; pro rok 1928 je pro Konferenci připravována otázka zábrany úrazům, jíž i u nás povolané Kruhy věnují od minulého roku zvýšenou pozornost, a na rok 1929 odsunuta otázka úpravy pracovní doby v námořnictví. Zasedání Správní rady budou napříště veřejná.
Otázka, za Mezinárodní organisace práce je kompetentní upravovati též osobní práci zaměstnavatelovu, byla vznesena zaměstnavatelskou skupinou Správní rady Mezinárodního úřadu práce před Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti v Haagu u příležitosti úmluvy o zákazu noční práce v pekařství, vztahující se i na zaměstnavatele. Podobně, jako již dříve haagský Mezinárodní soud rozhodl, že Mezinárodní organisace práce je příslušná pro otázky zemědělské, rozhodl i tentokráte, že je kompetentní upravovati i práci zaměstnavatelů.
Při Mezinárodním úřadě práce pracovaly a zasedaly i nadále rozmanité specielní komise. Tak paritní komise námořní, jež zasedala v Paříži v květnu 1926, připravila deváté zasedání Mezinárodní konference práce, týkající se pracovních otázek v námořnictví.
Podobně stálé Komité pro vystěhovalecké otázky, kde Československo je zastoupeno drem Sumem z ministerstva zahraničí, připravilo v březnu otázku vystěhovalecké inspekce pro osmé zasedání Konference a navrhlo vypracování mezinárodní dohody o minimálních podmínkách, jež mají býti zaručeny dopravovaným vystěhovalcům od námořních společností.
Komité pro průmyslovou hygienu, v jehož jedné subkomisi je Československo zastoupeno drem Forsterem, zasedalo v Düsseldorfu v září roku 1926 a zabývalo se otázkou dopravy těžkých břemen a nemocí, vznikajících z povolání, k jejichž seznamu připojilo pathologické změny organismu, způsobené x-paprsky a radiem, nemocí kožní, způsobené vlivem prachu nebo různých chemikálií, nádory, způsobené vlivem fosforu, otravy nitro- a amidoderiváty benzoové skupiny, a choroby podkožního vaziva, způsobené dehtem. Komité se také zabývalo otázkou občasné lékařské prohlídky zaměstnanců při nezdravých pracech a pověřilo Mezinárodní úřad práce přípravou mezinárodního řešení této otázky.
Třetí mezinárodní konference statistiků práce, na níž bylo Československo mezi 21 zeměmi zastoupeno drem Reifem ze Státního úřadu statistického a drem Janko z ministerstva sociální péče, sešla se v Ženevě ve dnech 18.—23. října 1926 a zabývala se methodami rodinných rozpočtů, methodami statistiky pracovních sporů a kolektivních smluv a klasifikací nejdůležitějších průmyslů. Pojednal o ní Dr. Janko v této revui a Dr. Reif ve Statistickém věstníku.
Smíšená komise hospodářských krisí, sestávající ze zástupců Svazu národů a Mezinárodního úřadu práce, zabývala se v březnu r. 1926 otázkami nezaměstnanosti, ekonomických barometrů a omezením periodického kolísání v hospodářském životě; v souvislosti s tím projednány otázky kontroly cedulových bank, rozvoje hospodářského nacionalismu a s tím související přehnané ochrany celní, nemírného obchodního zisku a zbytečného meziobchodu.
Poradní sbor pro otázky týkající se uprchlíků zasedal v září roku 1926 v Ženevě a obíral se otázkami zákonného statutu uprchlíků, padesáti tisíc arménských uprchlíků v Syrii, zprostředkování zaměstnání duševním pracovníkům mezi uprchlíky a pod. Od 15. ledna 1925, kdy byl touto otázkou pověřen, umístil Mezinárodní úřad práce asi 40000 uprchlíků, což je výkon jistě úctyhodný. Celkový počet ruských a arménských uprchlíků odhaduje se na milion, a z nich je asi 190000 nezaměstnaných nebo nemajetných, kteří potřebují zvláštní ochrany.
Smíšená poradní komise zemědělská, sestávající ze zástupců Mezinárodního ústavu zemědělského v Římě a z delegátů (znalců) ustanovených Mezinárodním úřadem práce, v níž Československo je zastoupeno Ing. Klinderou z Ústřední jednoty hospodářských družstev a Drem Vaňkem z Ústředního svazu Čsl. průmyslníků, zasedala koncem ledna letošního roku a prozkoumala zprávu o pracech v oboru pozemkové reformy, odborného zemědělského vzdělání a zemědělského družstevnictví, jimiž se zabývá Mezinárodní úřad práce v součinnosti s Mezinárodním ústavem zemědělským v Římě. Komise také připravila práce, týkající se stanovení podílu mezd na celkových výrobních nákladech v zemědělství, a pracovní doby v zemědělství. V lednu letošního roku zasedala také v Ženevě komise pro otázky hornické, složená ze šesti členů Správní rady Mezinárodního úřadu práce, a řídící anketu Úřadu o pracovní době, mzdách a pracovních podmínkách v hornictví.
V roce 1926 byly ustaveny dvě nové komise: komise znalců mající prozkoumati zprávy, jež jednotlivé státy jsou podle článku 408 mírové smlouvy vázány každoročně předkládati Mezinárodnímu úřadu práce o praktickém provádění úmluv, přijatých na Mezinárodních konferencích práce, a mající se také zabývati dalším zužitkováním těchto zpráv. V ní je Československo zastoupeno Drem Quadrátem, generálním tajemníkem Masarykovy Akademie Práce. S hlediska ideového je při této komisi zajímavé, že se jí dostává jakési sankce provádění mezinárodního práva práce. Dále ustaveno v roce 1926 poradní komité pro nucenou práci, jež se má také zabývati otázkou dlouhodobých pracovních smluv a pracovních podmínek barevného dělnictva. Letošního roku bylo také rozhodnuto o ustavení dvou nových komisí: Z hygienické sekce Svazu Národů vyšel iniciativou jejího československého člena dra Tománka popud, aby spolu s Mezinárodním úřadem práce bylo ustaveno smíšené komité z pracovníků v oboru sociálního pojištění a znalců z oboru hygieny, jež by se zabývalo otázkou preventivní péče hygienické v sociálním pojištění atd.; v tomto komitétu je Československo zastoupeno Dr. Wintrem. Na návrh pana de Michelis schválilo poslední zasedání Správní rady Mezinárodního úřadu práce ustavení zvláštní komise pro zájmy duševních pracovníků, aby tak jejich organisacím byla dána možnost většího uplatnění v Mezinárodní organisaci
práce.
Vedle své úlohy průkopníka sociálního pokroku plnil Mezinárodní úřad práce i druhý svůj hlavní úkol býti mezinárodním střediskem shromažďování a rozdílení informací sociálního rázu. Knihovna Úřadu má nyní přes 150000 různých děl a dostává pravidelně přes 2000 časopisů z 55 zemí.
V provádění anket svěřených Úřadu bylo intensivně pokračováno. Nyní prováděná šetření týkají se zejména pracovních podmínek v hornictví, odborové svobody, pracovních podmínek v asijských zemích, odborného vyučování a psychotechnických poraden pro volbu povolání, situace zemědělského dělnictva, smírného řešení pracovních sporů, soudní praxe v pracovních otázkách a výše nákladů sociálního pojištění. Vzhledem k této poslední anketě byl do Úřadu na čas povolán Dr. Šrámek z Ústřední sociální pojišťovny.
Důležitá šetření byla také zahájena v oboru nezaměstnanosti, sociálního pojištění, vystěhovalectví, pracovní hygieny a bezpečnosti, práce mladistvých a žen a situace duševních pracovníků.
Agenda vyřizování žádostí o informace sociálního rázu stále vzrůstá: v roce 1923 bylo jich 402, v roce 1924 505, v roce 1925 687, a tento počet byl již přestoupen jen za prvních deset měsíců roku 1926. V souvislosti s tím vzrostl současně od roku 1925 do roku 1926 počet přijatých aktů ze 32300 na 33350 a počet vypravených aktů ze 27000 na téměř 40000. V této korespondenci bylo užito 23 řečí a přicházela z 97 různých zemí.
Obsáhlá je publikační činnost Úřadu. Z periodických publikací vycházely dále Sociální Zprávy (Informations Sociales), týdeník informující světovou veřejnost o sociálních aktualitách v jednotlivých zemích, Mezinárodní revue práce (Revue Internationale du Travail) měsíčník vědeckého rázu, obsahující také pravidelné přehledy nezaměstnanosti, mezd a cen v jednotlivých zemích a bibliografické noticky o nových dílech sociálního rázu vyšlých v jednotlivých státech, Bulletin Officiel, Série Législative (Sbírka zákonů sociálně-politického rázu ze všech států), Mezinárodní ročenka práce (Annuaire international du travail), obsahující adresy a údaje o oficielních institucích sociálního rázu, o odborových organisacích zaměstnavatelských a zaměstnaneckých, o organisacích družstevních, organisacích duševních pracovníků a válečných poškozenců ve všech zemích, tedy i Československu, Hygiène du Travail pojednávající o nemocech z povolání a otázkách pracovní hygieny, Bibliografie průmyslové hygieny, Kronika průmyslové bezpečnosti (Chronique de la Sécurité industrielle), zabývající se hlavně zábranou úrazům, a Kronika vystěhovalectví (Chronique mensuelle des migrations), měsíčník obsahující statistiky, přehledy, popisy zákonodárných opatření a studie týkající se vystěhovalectví. Ve všech těchto periodických publikacích bez výjimky věnována je patřičná pozornost poměrům v Československu. Tak na přiklad hlavně v Sociálních Zprávách je téměř v každém čísle o Československu článek, často i několik. Za rok 1926 bylo v 52 číslech v Informations Sociales 57 článků o Československu, a v letošním roce do konce dubna v 16 číslech 24 článků o československých sociálních otázkách. Zprávy pro periodické publikace čerpá Mezinárodní úřad práce hlavně z referátů svých korespondentů v jednotlivých státech.
V uvědomění, že žádná reforma nemůže býti zdařilá a žádný pokrok skutečný, není-li založen na důkladné znalosti věci, vydával Mezinárodní úřad práce dále serii Studií a dokumentů o jednotlivých oborech sociálního života.2) Z oboru časové otázky vědecké organisace práce, jejímž studiem pověřila Úřad osmá Konference, vydal Úřad studii P. Devinata, ředitele Mezinárodního ústavu pro vědeckou organisaci, o »Vědecké organisaci práce v Evropě«.3) Studie tato jedná o vývoji vědecké organisace práce, o jejím provedení v jednotlivých zemích, o stanovisku zaměstnavatelů, zaměstnanců a veřejného mínění a o institucích zabývajících se problémy vědeckého řízení práce v jednotlivých státech. Dílo obsahuje také kapitoly o Československu, o Masarykově Akademii Práce a o čsl. národním komité pro vědeckou organisaci.
Jako ideový doplněk své Sbírky sociálně-politických zákonů ze všech zemi (Série Legislative), vycházející francouzský, anglicky a německy a obsahující také řadu zákonů československých, vydal Mezinárodní úřad práce první Mezinárodní sbírku soudních rozhodnutí z oboru práce4), vztahující se zatím na rok 1925, na Německo, Anglii, Francii a Italii a na zásadní rozhodnutí v oboru práva práce. Další podobné sbírky budou následovati jako dobrá pomůcka к poznání právních zásad a soudní praxe v oboru dělnického práva v jednotlivých zemích.
Z oboru zaměstnanosti a pracovních podmínek vydal Úřad studii J. R. Bellerbyho o stabilisaci zaměstnání ve Spojených státech5), obsahující kapitoly o pojištění proti nezaměstnanosti a o zprostředkování práce, o stabilisaci průmyslové zaměstnanosti, o kontrole úvěru a organisaci veřejných prací a o užití statistik, a dále vydal studii F. Ayusawy o zákonodárství a pracovních podmínkách v průmyslu v Japonsku.6)
Co se týče mezd, publikoval Mezinárodní úřad práce dílo υ vývoji a proměnách mezd v rozmanitých zemích od roku 1914 do roku 1925.7) Dílo to obsahuje vedle všeobecných analys také údaje z Československa. V oboru bytové otázky připojil Úřad ke své studii o bytových poměrech v Evropě ještě studii o bytových poměrech ve Spojených státech.8)
Třetí Mezinárodní konference statistiků práce, jež se konala v říjnu 1926 v Ženevě, vedla k publikování řady studií o otázkách, jimiž se zabývala. Jsou to vedle všeobecného díla o této Konferenci9) studie o methodáeh anket o rodinných rozpočtech10) o methodách statistik pracovních sporů11) a o methodách statistik kolektivních smluv.12) Z oboru sociálního pojištění vyšly statistiky o praktickém provádění zákonů o sociálním pojištění v Německu a v Anglii13) a o odškodňování za pracovní úrazy ve Spojených státech.14)
Ve směru pracovní hygieny vyšla studie o lékařské inspekci práce, obsahující pojednání o první mezinárodní konferenci inspektorů-lékařů v Düsseldorfu v září 192615) a další čtvrtletní svazky bibliografie průmyslové hygieny.16) Podobná bibliografie vyšla také o nezaměstnanosti.17)
Po stránce vystěhovalectví vydal Úřad dílo o emigracích v letech 1920 až 1924 doplněné podrobnými statistikami18) a pojednání o uprchlících a o pracovních podmínkách v Bulharsku.19)
Z otázek námořních publikována obsáhlá srovnávací studie o pracovních smlouvách námořníků20) a brožura o ochraně zdraví námořníků proti pohlavním nemocem.21)
Kromě těchto již vyšlých studií vyjdou co nejdříve práce o užívání a působení olovnaté běloby, o odborovém hnutí v sovětském Rusku a z oboru duševních pracovníků výsledky ankety o pracovních a životních podmínkách žurnalistů. Svou činnost rozvíjí Mezinárodní úřad práce již v nové budově na břehu ženevského jezera, jež byla slavnostně otevřena 6. května 1926 a je také vyzdobena dary jednotlivých států. Československo věnovalo umělecké lustry do čitárny.
Rozpočet Mezinárodního úřadu práce byl stanoven na rok 1927 posledním shromážděním Svazu národů číslem 7340724 švýcarských franků.
Ve vnitřní organisaci Úřadu nebylo velikých změn. Diplomatická divise rozdělena na tři sekce a šéfem jedné stal se M. Berger, vysoký úředník německého ministerstva práce.
Mezinárodní úřad práce pokračoval ve své součinnosti s jednotlivými technickými orgány Svazu národů, jako je Mezinárodní komise pro intelektuální spolupráci, Komise pro ochranu dětí a mladistvých, Sekce pro dopravu a transit a sekce mandátová. Spolupráce ta vztahovala se i na otázky odzbrojení a hygieny, a otázky, týkající se uprchlíků.
Obsáhlá byla součinnost Mezinárodního úřadu práce se Svazem národů v oboru přípravy mezinárodní hospodářské konference. Těchto prací se za Správní radu účastnil i generální tajemník Svazu čsl. průmyslníků dr. Hodáč. Pro mezinárodní hospodářskou konferenci dodal Mezinárodní úřad práce materiál a vypracoval studie z těchto oborů:
Výsledky některých anket, týkajících se srovnání maloobchodních cen v soukromém obchodě s cenami v konsumních družstvech.22)
Zpráva o podílu družstev v mezinárodním obchodu obilím, mléčnými výrobky a některými produkty zemědělskými.23)
Zpráva o zákonodárství, týkajícím se stěhování pracovníků a vystěhovalectví vůbec.24) a 25)
Zpráva o vědecké organisaci práce v Evropě.26)
Zpráva o mezinárodních průmyslových dohodách, jejich sociálních následcích a obraně pracovníků a konsumentů.27)
Zpráva o životní úrovni dělnictva v rozmanitých zemích.28)
Zpráva o podílu ceny práce na celkové ceně zemědělské výroby.29)
Tyto monografie vyšly i ve formě samostatných publikací (anglicky, francouzský a německy) a lze je za cenu snadno přístupnou obdržeti u Mezinárodního úřadu práce. Úřad spolupracuje přirozeně i s novým ženevským Mezinárodním institutem pro vědeckou organisaci práce, k jehož založení došlo součinností Mezinárodního komité pro vědeckou organisaci, ve kterém bylo i Československo velmi významně angažováno, Mezinárodního úřadu práce a amerického Twentieth Century Fundu, jenž se zavázal poskytovati pro Institut po dobu pěti let 25000 dolarů ročně, kdežto Mezinárodní úřad práce dal novému ústavu к disposici potřebnou budovu a technický materiál. Mezinárodní ústav pro vědeckou organisaci práce zahájil svou činnost počátkem února letošního roku a začal ihned shromažďovati potřebnou dokumentaci a spolupracovati ve svém oboru na přípravách mezinárodní hospodářské konference. Ředitelem jeho jmenován P. Devinât z Mezinárodního úřadu práce, místoředitelem P. Brown z Twentieth Century Fundu, bývalý předseda Taylor Society. Řídící výbor Institutu sestává ze tří zástupců Správní rady Mezinárodního úřadu práce (pp. Sokal, Olivetti a Jouhaux), ze zástupců Twentieth Century Fundu, E. A. Filena a H. S. Dennisona, z předsedy Mezinárodního komitétu pro vědecké řízení práce prof. Francesca Maura a ze čtyř specialistů, mezi nimiž je za Československo prof. Hasa, místopředseda Masarykovy Akademie Práce. Zasedání řídícího výboru může se účastniti i ředitel Mezinárodního úřadu práce Albert Thomas a generální sekretář Mezinárodního komitétu pro vědeckou organisaci práce doc. dr. Verunáč.
Mezinárodní úřad práce udržoval dále čilé styky s mezinárodními organisacemi zaměstnavatelskými, zaměstnaneckými i neutrálními. Mezinárodní organisace průmyslových zaměstnavatelů zúčastnila se ankety o hornictví, pozdržené jinak pozdním docházením odpovědí některých vlád. Styk s Úřadem udržovala i Mezinárodní obchodní komora. Je přirozeno, že styky Úřadu byly živé s odborovými ústřednami a organisacemi zaměstnaneckými, které v Úřadě čerpají hojnou měrou informace o sociálních otázkách. Z Československa je těchto žádostí o informace poměrně méně než z ostatních států, které Mezinárodního úřadu práce využívají ve větším měřítku.
Mezinárodní družstevní aliance i jednotlivá družstevní ústředí spolupracují rovněž s příslušným oddělením Úřadu.
I v kruzích duševních pracovníků rozvíjí se styk s Mezinárodním úřadem práce a rozvine se patrně ještě více po ustavení komise Úřadu pro zájmy duševních pracovníků, na němž se usneslo poslední zasedání Správní rady Úřadu. Mezinárodní studentský kongres, jenž zasedal v srpnu 1926 v Praze, odhlasoval resoluci pro rozvoj styků s Úřadem a pro šíření znalosti Mezinárodní organisace práce mezi studující mládeží.
Je přirozeno, že velmi blízký by! styk Úřadu s Mezinárodním sdružením pro sociální pokrok a s Vysokoškolskými sdruženími pro Společnost národů.
Účel rozvoje styků sledovaly i cesty ředitele Alberta Thomase po státech středoevropských a balkánských a místoředitele H. B. Butlera po severní Americe. Albert Thomas ovšem při svých cestách nepouští se zřetele uspíšení ratifikací mezinárodních pracovních úmluv a jejich praktické provádění. Úspěchu dosáhl posledně v Jugoslávii, která ratifikovala najednou dvanáct úmluv a předstihla tím Československo. Poslední dobou rozvíjí Německo, v důsledku svého přijetí do Svazu národů, více styk s Úřadem a snaží se o rozšíření svého zastoupení v jeho personálu a o větší uplatnění němčiny při jednáních.
Styky Mezinárodního úřadu práce s Československem byly i nadále velmi blízké a významné. Výrazu se tomu dostalo návštěvou presidenta Masaryka v Mezinárodním úřadě práce letos 12. března, kdy při té příležitosti byl předán panu presidentovi seznam prací Úřadu o Československu, a to jednak knižních studií, o nichž jsme již referovali v předchozích článcích v číslech 1.—2. roč. VII. této revue, jednak četných článků o Československu v periodických publikacích Úřadu. Významného uznání se Československu dostalo také volbou ministra dra Beneše za předsedu sedmé Mezinárodni konference práce.
U příležitosti přednášek v Sociálním ústavě, který také toni vydal v českých překladech publikace Mezinárodního úřadu práce o sociálním pojištěni a o zabraňování nezaměstnanosti a hospodářské stabilisaci, i při jiných příležitostech navštívila Československo řada významných členů Úřadu (pp. Pribram, Fuss, Devinât, Maurette, Dr. Stein a Dr. Teltšík, posledně vyslaný Úřadem na letošní jubilejní sjezd československé Obce Dělnické, který se stal také významnou manifestací pro rozvoj styků s Mezinárodní organisací práce). Na Dělnickou Olympiádu pražskou počátkem července přijede sám ředitel Albert Thomas. Náš tisk také pravidelně sleduje činnost Mezinárodního úřadu práce a Konferencí práce řadou tiskových sdělení i podrobnějších článků. Publikacemi Mezinárodního úřadu práce jest naše veřejnost soustavně informována o sociálních poměrech v cizině, stejně jako cizina o sociálních poměrech v Československu. Význam Mezinárodního úřadu práce pro náš stát je tedy vcelku značný.
  1. O činnosti Mezinárodního úřadu práce v období mezi šestou a sedmou Konferencí práce (1924—1925) pojednal autor v této revui roč. VII. (1926) čís. 1 a 2 (únor, duben).*
  2. Bibliografie studií Úřadu vydaných do r. 1925 podána ve druhé části mého článku v Sociální revui roč. VII. (1926) čís. 2, str. 158—161.
  3. L’Organisation scientifique du travail en Europe, 1927, 257 str., cena 5 švýcar. franků.
  4. Recueil international de jurisprudence du travail, 1926, str. 276, cena 10 šv. fr. nebo 30 fr. fr.
  5. La Stabilisation de l’emploi aux États Unis, 1926, str. 124, cena 2,50 švýcarských franků nebo 7,50 fr. fr.
  6. Législation et conditions du travail dans l’industrie au Japon, 1926, str. 119, cena 2.50 šv. fr. nebo 7.50 fr. fr.
  7. Les fluctuations des salaires dans différents pays de 1914 à 1925, 1926, str. 145, cena 3 šv. fr. nebo 9 fr. fr.
  8. Les conditions de logements aux États Unis, 1925, str. 55, cena 1,25 šv. fr. nebo 3,75 fr. fr.
  9. La troisième Conférence internationale des statisticiens du travail, 1926, str. 125, cena 1.75 šv. fr.
  10. Les méthodes d’enquêtes sur les budgets familiaux, 1926, str. 106, cena 2 šv. fr. nebo 6 fr. fr.
  11. Les méthodes de la statistique. des conflits du travail, 1926, str. 53, cena 1,25 šv. fr. nebo 3,75 fr. fr.
  12. Les méthodes de la statistique des conventions collectives, 1926, str. 37, cena 1 šv. fr. nebo 3 fr. fr.
  13. Statistiques sur l’application des lois d’assurance sociale, a) Allemagne,b) Grande Bretagne, 1925, str. 62 a 63.
  14. La réparation des accidents du travail aux États Unis, 1926, str. 108, cena 2 šv. fr. nebo 6 fr. fr.
  15. L’inspection médicale du travail, 1926, str. 82, cena 1,75 šv. fr.
  16. Bibliographie d’hygiène industrielle (Litteratur der Gewerbehygene), 1925 a 1926, po 1 šv. fr.
  17. Bibliographie du chômage, 1926, str. 155, cena 2,50 šv. fr.
  18. Les mouvements migratoires de 1920 à 1924, str. 108, cena 2,50 šv. fr. nebo 7,50 fr. fr.
  19. Les réfugiés et les conditions du travail en Bulgarie, 1926, str. 39, cena 1 šv. fr. nebo 3 fr. fr.
  20. Le contrat d´engagement des marins, 1926, str. 975, cena 20 šv. fr. nebo 60 fr. fr.
  21. La protection de la santé des marins contre les maladies vénériennes, 1926, str. 74, cena 1,25 šv. fr. nebo 3,75 fr. fr.
  22. Résultats de quelques-une des enquêtes établissant la comparaison entre le prix de détail du commerce privé et ceux des sociétés coopératives de consommation, 1927, str. 32, cena 1,50 šv. fr.
  23. Rôle des organisations coopératives dans le commerce international du blé, des produits laitiers et de quelques autres produits agricoles.
  24. Rapport sur les législations relatives aux mouvements de la main d’oeuvre et aux migrations en général.
  25. L’émigration dans ses différentes formes.
  26. L’organisation scientifique du travail en Europe.
  27. Les ententes internationales industrielles et leurs conséquences sociales. La défense des travailleurs et des consommateurs.
  28. Rapport sur les niveaux de vie des ouvriers dans différents pays.
  29. Le rapport du coût du travail agricole au coût total de la production dans l’agriculture.
Citace:
Činnost Mezinárodního úřadu práce mezi sedmou a desátou mezinárodní konferencí práce.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1927, s. 369-377.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).