O Karolinum.

Dr. Karel Novák (Praha)
Provedení § 3 zákona č. 135/1920 Sb. z. a n. ohledně Karolina obrátilo zase jednou pozornost na tuto budovu, původní sídlo Karlovy university. Karolinum jest zapsáno ve vložce č. 159 desk zemských u krajského soudu civilního v Praze. Nadpis vložky zní (česky a německy) : »C. k. budova universitní, zvaná »Karolin« (!) č. p. 541 na St. městě Pražském.« Na listu A I. jest zapsána st. p. 660: »budova universitní Carolinum«. V nadpisu vložky jest v českém i německém znění uveden název »Karolin«, který nyní jest naprosto neobvyklý, ačkoliv na listu А I jest již správně (ovšem pravděpodobně podle pravopisu ve znění latinském) uvedeno »Carolinum«. Zajímavý jest list B. Jako první zápis na tomto listu jest přenesený zápis ze starých pozemkových knih, který byl pořízen při zakládání nových pozemkových knih podle nynějšího knihovního zákona. Zápis tento zní: »Sine praesentato. Auf Grund des im Instrumenlenbuches Tom. 2. lit. A 1, eingetragenen Stiftsbriefes dtto 1366, dem der dortselbst lit. A 2 p. v. eingetragennen Schenkungsurkunde dtto 1383 und der im Inst rumentenbuehe Tom. 1044 lit. E 12 eingetragenen Kundmachung des k. k. Landrechtes im Königreiche Böhmen vom 20. September 1820 N. E. 22503 wird das Eigenthumsrecht für die Karl-Ferdinandeische Universität zu Prag einverleibt«. Odkaz na rok 1366 a 1383 bude jistě nejstarším odkazem na právní jednání, které bylo základem vkladu práva vlastnického v zemských deskách a dosud platné.
Jméno university bylo pak změněno po rozdělení pražské university, podle zápisu pořadové číslo 2, tímto zněním: »Präs. 27. Jänner 1885, No. 3595. Auf Grund der amtlichen Urkunde dtto Prag am 7. Dezember 1884 wird das Eigenthumsrecht für a) die k. k. deutsche Karl-Ferdinands-Universitäit zur Hälfte, b) die k. k. böhmische Karl-Ferdinands-Universität zur Hälfte einverleibt.«
Od té doby zápisy zůstaly beze změny, přesto, že státoprávní poměry se převratem změnily, a přesto, že byl vydán t. zv. zákon Marešův o poměrech pražských universit. Teprve změnu znamená zápis pod pol. 3: »P. 13. února 1934, č. d. 2464 dz. Podle žádosti akademického senátu university Karlovy z 13. února 1934, č. j. 1543-D-2|l-1933|34 a zákona ze dne 19. února 1920, č. 135 Sb. z. а n., § 1, 3: vkládá se vlastnické právo pro Karlovu universitu na polovici«, a pod pol. 4: »poznamenává se, že dřívější znění c. k. česká Karlo-Ferdinandova universita slove nyní »Universita Karlova«. Na věčné časy pak bude viděti z knih stanovisko Německé university v Praze ze zápisů pod pol. 5, kde jest poznamenána stížnost proti vkladu práva vlastnického pro »Universitu Karlovu« a z položky 6. kde jest poznamenáno zamítnutí stížnosti této vrchním soudem v Praze. A tu nelze nevzpomenouti i se stanoviska našeho této události, která vzrušila celou naši akademickou veřejnost.
Stala se zdánlivě obyčejná věc. Akademický senát Karlovy university se usnesl, aby byl proveden § 3 zákona č. 135/1920 Sb. z. a n. a aby bylo ve vložce č. 159 desk zemských vloženo právo vlastnické na polovici domu čp. 541 na Starém Městě Pražském, dosud připsané z polovice Německé universitě Karlo-Ferdinandově v Praze, pro universitu Karlovu. Krajský soud civilní v Praze tento zápis povolil a právo vlastnické bylo zapsáno. Jenže dům čp. 541-1. v Praze jest právě Karolinum, prvotní to budova Karlovy university. To vyvolalo německý odpor a rektor Domin, který byl iniciátorem této žádosti, ocitl se rázem ve středu palby. Jeho návrh, aby byl proveden § 3 zákona Marešova, když byl proveden i § 8 téhož zákona, byl pak kritisován slovy, jakými rektor university málokdy bývá obdařen.
Je-li se čemu diviti, pak tomu, že po dobu 14 let nenašel se čas, aby bylo vlastnické právo na Karolinum vtěleno universitě Karlově. Že J. M. Dr. Domin se к tomu odhodlal, jest jeho zásluhou, ačkoliv jedná se jen o vykonání zákona. Avšak výkon jeho § 3 o Karolinu byl velice delikátní politickou otázkou. A přece na Karolinu jest pyšný název »Lex civium dux« a jest ironií osudu, že nikoliv na části, které užívala universita česká. Nynější Karolinum jest budova značně sešlá a zvláště místnosti určené dříve české právnické fakultě nejsou nijak representační. Avšak Karolinum bylo vždy právem jako budova původní Karlovy koleje »Collegium Carolinum«, založené Otcem vlasti 1366 symbolem university Karlovy, nejstarší to university ve střední Evropě. V Karolinu byla ztělesněna celá universita národa českého, i když budova ta daleko nestačila nejen fakultám všem, nýbrž ani ne fakultě právnické. V Karolinu však byla udržována tradice celé nedělené university, tam byla a jest slavnostní aula, kde byli instalováni rektoři universitní a kde byli promováni doktoři university. Proto ačkoliv jsme vítali s radostí stavbu nové právnické fakulty, loučili jsme se se střídavými pocity s Karolinem. Také otevření nové budovy právnické fakulty Karlovy university stalo se bez jakýchkoliv okázalostí, jako by universita těžce se loučila se staletým svým sídlem.
Karolinum celé však patří universitě Karlově, jest jejím vlastnictvím duchovým, spjato s universitou staletým poutem a proto »Lex Mareš« právem prohlásil, že Karolinum jest neděleným vlastnictvím Karlovy university. Rektor Dr Domin vykonávaje příkaz zákona, jednal v souhlase s morálním oprávněním a právem university, jejíž jest hlavou.
Přáli bychom si, aby mohl býti vykonán i další obsah § 3 zákona Marešova, aby se pro právnickou fakultu německé university našly brzy náhradní místnosti a aby dále myšlenka J. M. Dr. Domina byla provedena: aby Karolinum bylo důstojně renovováno a aby v něm byly umístěny ústřední úřady universitní. Pro ně Karolinum po renovaci bude zcela vhodné a bude při tom ve středu hlavního města zachována aula i budova, ve které minulost bude si podávati ruku s budoucností. Karolinum jest a zůstane srdcem staroslavné universitu Karlovy.
A konečně budiž nám dovoleno vysloviti ještě jedno přání: Nyní, když Universita Karlova jest jedinou vlastnicí Karolina, měla by se žádati i oprava zápisu v nadpisu vložky zemských desk. Neboť dům čp. 541 na St. městě Pražském není »C. k. budova universitní zvaná »Karolin«, a tím méně není nyní vhodný německý název budovy, nýbrž pouze »Universitní budova Karolinum.« Věc by se zpravila pouhou žádostí Akademického senátu Karlovy university. Ale i ostatní nemovitý, majetek dřívější university Karlo-Ferdinandovy v Praze a zapsaný v zemských deskách jest stále označen historickým názvem rozdělených universit, ačkoliv již obě university mají v Československé republice svoje vlastni názvy. Věc by se dala rovněž na základě zákona Marešova opraviti pouhou žádostí1

Štočky pohledu na Velkou aulu Karolina a typický nápis na jeho okně byly zapůjčeny laskavostí Tiskařského závodu »Politika« v Praze a redakce vyslovuje za to díky.

Citace:

NOVÁK, Karel. O Karolinum. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1934, svazek/ročník 15, číslo/sešit 8, s. 321-324.