NPD documents search: Všehrd, 9 (1928) - Prof. Dr. Jaroslav Kallab: Právní filosofie a výklad zákonů

Dispense překážek manželství. 259
Dispense překážek manželství

1. Dějiny.
Právo udíleti dispens od překážek manželství kolísalo jednak mezi státem a církví, jednak mezi papežem a biskupy. Zákonodárství z r. 1868, poslední důležitá změna v rakouském právu manželském, navrátilo státu zase právo manželské, kterého se tento r. 1856 byl vzdal. Jako přísluší nyní opět státu právo stanoviti překážky manželství, tak přísluší jemu též výhradně právo překážky ty prominouti. Dle § 83 o. o. z. zjednávaly sobě oprávněné státní úřady před rokem 1856 z pravidla dobré zdání ordinariátu, dříve než samy rozhodly, a znělo-li toto záporně, odpíraly dispens. Když pak bylo r. 1868 zavedeno manželství civilní, odpadl též důvod ku dalšímu zjednávání si dobrého zdání úřadu církevního. K uzavření manželství před světským úřadem není potřebí žádné církevní dispense. Chtějí-li však snoubenci, jimž vadí překážka práva církevního uzavříti též církevní sňatek, musí ovšem sobě též církevní dispens zjednati. V tomto případě jest pak také zcela oprávněno, jestliže státní úřady jako dříve sobě nejprve vyžadají dobré zdání ordinariátu, a jestliže jeho svolení podmínkou dispense činí.
2. Platné právo.
§ 83 o. o. z. ustanovuje o prominutí překážek manželství: »Z důležitých příčin může hýti žádáno za prominuti překážek manželství u zemské vlády, která dle povahy okolností další vyšetřiti má.«
1. Vypočtení důvodů pro udělení dispense, jak je v církevním právu nalézáme, o. o. z. tedy nepřijal; úřad příslušný posouditi má, je-li tu dostatečných důvodů k udílení dispense čili nic.
2. Obč. zákon přijal rovněž rozdělení překážek manželství na prominutelné a neprominutelné, neuváděje však výslovně, které překážky a které za neprominutelné považovat i dlužno. Dle zásad práva manželského jsou překážkami neprominutelnými překážky, Dispense překážek manželství.
které plynou z právní povahy manželské smlouvy, dále takové, které vyplývají z práv určitým osobám příslušících, a konečně překážky, jichž obejití dle tr. z. v sobě zahrnuje zločin. Sem patří tudíž zběsilosti, šílenství, blbost, nedospělost, donucení, únos, omyl, nemohoucnost plniti povinnost manželskou, nezletilost, těhotenství, svazek manželský, krevní příbuzenství a švakrovství v linii vzestupující a sestupující. Překážkou prominutelnou jest: vyšší svěcení, slavný slib bezženství, různost náboženství, příbuzenství a švakrovství v linii pobočné, cizoložství, vražda manžela, nedostatek ohlášek, slavného prohlášení, svolení aneb potřebné plné moci, katolicismus. Avšak od některých z těchto překážek neudílí se vůbec dispens, od některých pak jen velmi zřídka (srov. d. dv. kanc. ze dne 21. ledna 1808 pol. sb. z. 30 č. 5, dv. d. ze dne 20. února 1808 sb. z. s. 833).
3. Udílení dispense od překážek manželství přikázáno jest zemské vládě (místodržitelství). Osobám vojenským udílí dispens zemské generální velitelství (rozh. nejv. ze dne 10. února a 12. května 1853). Druhou a poslední stolicí jest ministerstvo vnitra, po případě ministerstvo války (min. nař. ze dne 1. července 1868 č. 80 ř. z., nař. ze dne 22. dubna 1815). Příslušnou jest ona zemská vláda, v jejímž obvodu žadatel má své bydliště. Mají-li snoubenci svá bydliště v obvodu různých vlád zemských, a je-li překážka takovou, že oba o dispens žádati musí, má každá strana podati žádost u své zemské vlády. Cizinci musí žádati za dispens od překážky, která jsouc v jich státě uznávána je ku manželství činí nezpůsobilými, u své vlády (§ 34 o. o. z.). Za dispens žádá se z pravidla před uzavřením manželství. Dle § 84 o. o. z. mají strany samy před uzavřením manželství a vlastním jménem za prominutí překážek žádati. Avšak též po uzavřeném sňatku může za dispens býti žádáno. § 84 o. o. z. totiž ustanovuje: Jestliže se po uzavření manželství objeví prominutelná překážka, která před tím nebyla známa, mohou se strany též prostřednictvím svého duchovního správce zamlčevše svého jména ku zemské vládě obrátiti, aby jim překážka tato prominuta byla. Sporný jest význam prvé věty. Dle jednoho výkladu jest překážkou před tím neznámou překážka dříve nezjevná; dle jiného výkladu překážka, které si obě strany nebyly vědomy. Poslední přísnější náhled jest asi správným vzhledem ku slovu »se objeví«.
4. Zemská vláda má ku podané žádosti za dispens »dle způsobu okolností další vyšetření předsevzíti.« Toto vyšetření děje se ncjčastčji dotazem ordinariátu, neb též jiných úřadů (policejních, představenstev obcí, soudů).
5. O prominutí ohlášek platí zvláštní předpisy. O prominutí druhé a třetí ohlášky, po případě o povolení zkrácení lhůty, po kterou ohláška světského úřadu vyvěšena býti má, přísluší rozhodovati v první stolici politickým úřadům, pak obecním úřadům, jimž přikázána jest politická správa (§ 1 zák. ze dne 4. července 1872 č. 111 ř. z., kterým § 85 o. o. z. změněn byl). Rovněž přísluší nyní okres, politickým úřadům, resp. obecním úřadům, jimž svěřena správa politická v první stolici, udíleti úplné prominutí ohlášky, jsou-li tu naléhavé okolnosti, zvláště je-li tu nebezpečí blízké smrti (§ 1 zákona ze dne 4. července 1872 č. 111 ř. z., kterým § 86 o. o. z. byl změněn). V poslednějším případě musí však snoubenci před úřadem dispensi udílejícím přísežně stvrditi, že jim žádná manželství jich bránící překážka známa není (§ 86 o. o. z.). Prominutí všech tří ohlášek má se po složení této přísahy také tehdy uděliti, jedná-li se o sňatek osob, o nichž všeobecně má se za to, že jsou oddány (§ 87 Dispense překážek manželství. 261
o. o. z.). K udělení dispense jest však v tomto případě toliko zemská vláda oprávněna. Žádost může býti podána duchovním správcem se zamlčením jmen stran (§ 87 o. o. z. praes. 1. dv. kanc. ze dne 11. září 1820 dol. rak. sb. pol. z. str. 556). Opomenutí přísahy dle §§ 86, 87 o. o. z. nečiní sice dispensi o sobě neplatnou, úřady a duchovní správci, kteří však sňatek v tomto případě předsevzali, mají býti potrestáni (dv. d. ze dne 23. září 1817 sb. z. s. č. 1372).
6. Dispens odstraňuje překážku. Dle toho měly by se, když dispens teprve po uzavření manželství byla udělena, ohlášky sňatku znova předsevzíti, leč zákon upouští (§ 88 o. o. z.) od opakování ohlášek. Toliko svolení ku sňatku musí znovu a to před duchovním správcem a dvěma hodnověrnými svědky býti prohlášeno a ve knize sňatků zaznamenáno (§ 88. o. o. z.). O takovém manželství má se pak za to, jakoby již prve platně bylo uzavřeno (§ 88. o. o. z.). Za platné a obnovené pokládá se manželství však toliko na základě tohoto slavnostního prohlášení, nikoli na základě pouhého záznamu do knihy sňatků.
7. Kdo nechá se oddati zamlčev známou jemu zákonnou překážku, aniž by dříve byl řádnou dispensi obdržel, dopouští se přestupku a trestá se tuhým vězením ode tří až do šesti měsíců, svůdce tresce se však vždy přísněji. Vězení se má zostřiti, jestliže jedné straně překážka byla zamlčena a ona takto beze své viny ku neplatnému manželství byla svedena (§ 507 tr. z.).
3. Právo církevní.
Dle církevního práva přísluší právo dispense od překážek manželství rozlučujících a některých zakazujících papeži, který je udílí zvláště datariemi nebo poenitentiariemi, pro země misionářské t. zv. congregatio de propaganda úde. Biskupové mají k udílení dispensí od papeže plnou moc (quinquennalie, facultates); od ohlášek dispensují z vlastního práva. Důvody dispensační jsou v církevním právu přesně vytčeny. Dispens udílí se za různé poplatky ve třech formách: forma pro nobilibus, forma communis a forma pauperum.
IV. Poplatky.
Žádosti za dispens kolkují se dle p. s. 43 a) popl. z. 50 kr. na každém archu. Dispens sama není předmětem daně.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Dispense překážek manželství. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 271-273.