NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Škody vojskem způsobené.

I. Pojem.
Škody ty jsou majetkové ujmy, které doznávají jednotlivci (společnosti) neb obce vojenskými opatřeními a zovou se ve válce škodami válečnými. Takové škody válečné mohou způsobeny býti nepřátelskými opatřeními, jako na př. při střelbě, blokádě, plenění místa a pod., aneb opatřeními obrannými neb útočnými vlastního vojska, jako na př. posekáním stromořadí k uzavření cesty, zavedením vody po vzdělané půdě, by se zamezilo picování nepříteli atd. Jediné za poškození vlastním vojskem způsobené ručí domácí stát a sice opíráno bývá toto právo vojska, resp. odpovídající jemu povinnost státu o § 365 o. o. z. resp. o dekr. dv. kanc. ze dne 10. února 1834 č. 62 sb. z. pol.; válečná škoda nepřítelem přivoděná pokládá se za náhodu, jež se udála ve jmění poškozeného (§ 1311 o. o. z.), k níž se sice přihlíží při placení válečné náhrady, jež však nedává poškozenému žádného právního titulu.
II. Zvláštní ustanovení o vyvlastnění soukromých statků k účelům vojenským jsou v zákoně ze dne 16. dubna 1873 č. 77 ř. z. resp. v nař. ze dne 18. března 1891 č. 35 ř. z. o krytí potřeby koní při mobilisaci pro vojsko a zemskou obranu, v zák. ze dne 11. června 1879 č. 93 ř. z. resp. ze dne 25. června 1895 č. 100 ř. z. ve příčině nabývání práva vlastnického nebo požívacího ohledně míst ku cvičení, střílení, tělocviku, jízdě a koupání, pak plavení koní. Zákon posléze uvedený jest zároveň rozhodným pro upravení nároků na náhradu za vojenské škody a to:
1. v nejužším slova smyslu, totiž za škody na kultuře (vzdělané půdě) způsobené pohyby vojska; v té příčině jest od vojenské správy úplnou škodu i ušlý užitek a, je-li možno, dokonce ihned na místě samém vojenskými orgány nahraditi, jinak ale na základě smírného ujednání smíšené komise, která co nejdříve se musí sejíti, a nebylo-li by možno dosíci dohodnutí, pak na základě rozhodnutí politických úřadů, v poslední instanci ministra zemské obrany — a
2. v nevlastním smyslu, totiž za poskytování vojenského ubytování a vedlejších potřeb v míru. (K upravení této otázky pro případ války ještě nedošlo, avšak správní dvůr soudní uznal [roz. ze dne 30. června 1888 č. 2205], že jest analogicky užiti zák. ze dne 11. června 1879 na domobranu.) Tuto druhou skupinu bylo by správněji zařaditi mezi vojenská (majetková) břemena, která jsou trojí povahy:
a) omezení vlastnictví k půdě před pevnostmi nebo v nich, t. zv. omezení okršková (rayonní), podle nichž jest po případě vlastníku půdy všecky stavby vykliditi nebo i se zemí srovnati,
b) již zmíněné břímě ubytování a
c) dávky válečné.
Válečné dávky postihnou zase buďto jednotlivce nebo obce (svazky obcí) anebo správy drah, týkajíce se u soukromníkův a obcí naturálního ubytování, zásobování a picování, přípřeže dodávání nebo úplného poskytnutí přípřeže spolu s ukazováním cesty, poskytování pracovních sil ku stavbě silnic, mostův a pevnostních prací a v. j. a u drah dopravy vojska a živého i mrtvého výzbrojného materiálu vlastními prostředky a osobami železničnými resp. dodání dopravních prostředků a personálu k vojenským účelům.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Škody vojskem způsobené. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 938-939.