Č. 8056.

Samospráva obecní: Spadá pořádání veřejných koncertů (voj. hudby) na městském náměstí do rámce obecného užívání veř. prostranství?
(Nález ze dne 24. června 1929 č. 16145/27.)
Věc: Městská obec Ch. proti ministerstvu vnitra o propůjčení náměstí k pořádání koncertů.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Posádkové velitelství v C. oznámilo přípisem ze 17. dubna 1923 tamnímu měst. úřadu, že od 1. května do konce září 1923 budou za příznivého počasí každou neděli od 11. do 12. hodin a každý čtvrtek od 18. do 19. hodin pořádán v hudbou pěšího pluku č. 33 na náměstí lidové koncerty. Ve schůzi dne 20. dubna 1923 usnesla se městská rada, že nemůže k odbývání těchto koncertů svoliti. Jako důvody tohoto odmítavého stanoviska uvedla, že by mohlo přijití velmi snadno k národnostním diferencím, a dále že obecenstvo si koncertů nepřeje, že město samo od delší doby pomýšlí na pořádání veř. promenádních koncertů na náměstí a konečně, že následkem říšské výstavy tohoto roku v Ch. konané se beztak velké množství různých slavností odbývá.
Výměrem z 30. dubna 1923 zrušila osp v Ch. v základě § 103 obec. zříz. zmíněné usnesení měst. rady, ježto jeví se býti porušením, pokud se týče chybným použitím platných zákonů. Odvolání městské rady proti tomu podanému zsp v Praze nevyhověla; další odvolání zamítlo min. vnitra nař. rozhodnutím, poněvadž měst. rada usnesením z 20. dubna 1923 překročila meze své působnosti a porušila zákon. V odůvodnění uvedlo min., že používání náměstí voj. hudbou k pořádání koncertů spadá do rámce obecného užívání, které by mohla obec omeziti toliko s hlediska místní policie, pokud jí vykonávání její přísluší, nikoli však z důvodů, pro které svolení k voj. koncertům odepřela.
Stížnost městské rady k nss-u vytýká tomuto rozhodnutí nezákonnost, dovozujíc, že obecné užívání náměstí jest omezeno na veř. komunikaci, pořádání koncertů však že pod pojem veř. komunikace nespadá, takže nelze obci upírati právo, příslušející jí z titulu soukr. vlastnictví k veř. statku, koncerty na náměstí povoliti nebo nepovoliti. S tímto názorem se nss nemohl stotožniti.
Na sporu jest otázka obecného užívání náměstí jakožto veř. statku obecního.
Který jest in concreto obsah obecného užívání, není otázkou právní, nýbrž skutkovou. Rozhodným je v té příčině především výslovný nebo konkludentní akt věnovací, jímž obecné užívání bylo založeno, po případě výslovné vyloučení určitého způsobu užívání. Že by v daném případě z obecného užívání, jemuž náměstí v Ch. je věnováno, bylo podle obsahu věnovacího aktu vyloučeno pořádati na tomto náměstí veř. koncerty, stěžující si obec nejen netvrdí, nýbrž naopak v řízení instančním sama motivovala svůj odpor proti užívání náměstí ke koncertům voj. mimo jiné tím, že sama od delší doby na pořádání veř. promenádních koncertů na náměstí pomýšlí. Že by však užívání náměstí veřejných ke koncertům bylo již podle pojmu obecného užívání nepřípustno, nelze důvodně tvrditi.
Nelze ovšem pokládati za vyloučeno, že by obec — vykonávajíc policii místní — mohla pořádání koncertů na náměstí zakázati, avšak stížnost v tomto směru stížního bodu neformuluje, takže nss neměl příčiny zkoumati ani otázku stižní legitimace obce po této stránce, ani otázku, zdali a do jaké míry výkon obecní pravomoci policejní může se obraceti proti součástkám branné moci.

Citace:

Č. 8056. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 16-17.