NPD documents search: Váž. tr., 14 (1932)

Čís. 57.

Poučiti porotce povinen jest předseda o zákonných předpisech, jež došly výrazu v otázkách, porotcům skutečně daných, nikoli však i o předpisech, závažných pro otázky sice navržené, ale soudem nepřipuštěné. (Rozh. ze dne 22. května 1919, Kr. I 112/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovaeí zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného Kajetána P. do rozsudku porotního soudu v Písku, jímž obžalovaný Kajetán P. uznán byl vinným zločinem zabití dle § 140 tr. z. — mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční důvod § 344 č. 8 tr. ř. shledává stížnost v tom, že předseda porotcům neudělil poučení ve směru § 2 lit. g, e, tr. z., v kteréžto tvrzené neúplnosti shledává nesprávnost právního poučení. Dle druhé věty § 325 tr. ř. má předseda porotcům vyložiti známky trestného činu v zákoně uvedené a význam zákonných výrazů v otázkách se vyskytujících, jakož i upozorniti je na jich povinnosti vůbec a na předpisy o jich poradě a hlasování zvláště. Ustanovením tím vymezen jest rozsah právního poučení, jež předseda porotcům uděliti jest povinen, na ona místa zákona, jež v otázkách formulovaných výrazu docházejí. Na jiná místa zákonná dotyčnou povinnost předsedovu rozšířiti nelze. V daném případě nevyhověl soud návrhu obhájcovu, by porotcům dány byly dodatkové otázky ve smyslu § 2 g, e, tr. z., čímž vůbec předseda zbaven byl povinnosti, by porotcům také ohledně těchto zákonných ustanovení právní poučení udělil. Ostatně zmatek § 344, odst. 8 tr. ř. dle výslovného znění tohoto předpisu jest zde jen tehdy, když dal předseda porotcům poučení právní nepravé, nikoliv, ale když totéž zůstalo neúplným, leč by snad dle okolností neúplnost zakládala již sama o sobě nesprávnost, jako na příklad tehdy, když by předseda opomenul porotcům vyložiti některou ze zákonných náležitostí trestního činu, v otázce zahrnutého. Takového případu zde ale není a proto nelze tu mluviti o nesprávnosti právního poučení.

Citace:

Čís. 207. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 298-299.