Čís. 15023.


Postup přednosti, při němž nedošlo ke knihovnímu zápisu podle § 45 III. dílčí novely k obč. zák., působí mezi stranami, i když nemá účinku proti třetím bezelstným osobám.
Nárok z mimoknihovního postupu přednosti lze uplatniti při rozvrhovém roku proti smluvníku, jenž mimosoudní postup ujednal, odporem podle § 213 ex. ř. Z úřadu nemůže soud hleděti k tomuto postupu.

(Rozh. ze dne 7. března 1936, Rv I 322/36.)
Žalovaný ujednal se žalobkyní, že ustupuje jí se svou knihovně zajištěnou pohledávkou a poskytuje jí úkojné právo před svou pohledávkou a že důsledkem toho při rozvrhu pohledávka žalobkyně bude uspokojena před pohledávkou žalovaného. Ujednání to nebylo vloženo do pozemkové knihy. Exekuční soud rozděluje nejvyšší podání nepřihlédl k tomuto ujednání a přikázal žalovanému na jeho pohledávku před pohledávkou žalobkyninou též 31381 Kč 75 h; odporu žalobkyninu do přikázání této částky bylo vyhověno soudy všech tří stolic, nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolání má pravdu v tom, že ujednání o postupu, jež nebylo vloženo do pozemkové knihy, má jen účinek obligační, nikoliv věcný. Avšak z toho plyne jen, že z něho nemůže býti odvozován nárok proti bezelstným osobám třetím, že nárok z něho nepřechází na singulární nástupce stran, nepožívá veřejné víry a že nemůže býti k němu přihlíženo exekučním soudem z úřadu při rozvrhu nejvyššího podání. V souzené věci však není nárok z mimoknihovního postupu přednosti uplatňován proti osobě třetí, která neměla o něm vědomost, nýbrž proti žalovanému jako smluvníku, jenž mimoknihovní postup ujednal, a nárok z tohoto ujednání byl při rozvrhovém roku uplatněn odporem podle § 213 ex. ř., jehož hlavní úkol spočívá právě v tom, že řeší rozpory mezi formálním stavem knihovním a stavem skutečným, odpovídajícím zásadám hmotného práva, jmenovitě též co do pořadí knihovních práv, ve prospěch stavu skutečného, pokud ovšem podle zásady publicity (důvěry ve veřejné knihy) neplatí absolutní účinek knihovního zápisu (srov. Sb. n. s. čís. 3871). Dovolací soud schvaluje proto názor odvolacího soudu, že mimoknihovní postup přednosti jest proti žalovanému právně účinný a že žalovaný jest povinen trpěti, by pohledávka žalobkyně byla v rozvrhovém řízení přikázána před pohledávkou žalovaného, ježto by jinak ujednání nemělo účinku. Tomu není na závadu ani předpis § 218 odst. 2 ex. ř. Má-li tento předpis při rozvrhu především na mysli pravidelný případ knihovně zapsaného postupu přednosti, nelze z toho úsudkem z opaku odvozovati, že k mimoknihovnímu postupu přednosti nelze při rozvrhu přihlížeti za žádných okolností, neboť postup přednosti jest pro strany i tehdy účinný a závazný, když nedošlo ke knihovnímu zápisu stanovenému v § 45 třetí dílčí novely k obč. zák.
Citace:
č. 15023. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 294-295.