NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Komasace.
(Arrondování č. scelování pozemků.)
I. Pojem.
Komasací nazýváme soujem předpisů, jimiž upravují se poměry vlastnické ku hospodářským (někdy i lesním) pozemkům způsobem, jakého vyžaduje účinnější hospodářství. Jeť známo, že usedlosti zejména menší mají pole svá rozkouskována a roztroušena, k nimž často i potřebných polních cest schází, kdežto zase jinde je přílišný nadbytek mezí, hranic i cest; hospodářství lesní trpí různými enklávami a špatně zaokrouhlenými hranicemi. Nelze v té věci žádati, aby vlastníci sami jako jednotlivci počali nedostatky takové odstraňovati a proto ujímá se iniciativy v té příčině samo zákonodárství. Rakouské zákonodárství pokoušelo se již několikráte o zlepšení agrárních poměrů v tomto směru, tak ku př. bylo zákonem ze dne 3. března 1868 č. 17 ř. z. prohlášeno, že, zaokrouhlují-li se pozemky hospodářské, nelze žádati ani poplatků ani kolků, dále vyhraženo je dle zákona ze dne 6. února 1869 č. 18 ř. z. knihovním interessentům právo, aby prohlásili odpor věřitelů, který tito proti zamýšlené výměně hospodářských pozemků podali, za bezúčinný, jestliže výměnou tou pozemky vyměňujícího se zaokrouhlí, aneb když tím způsobem umožněno bude zdatnější hospodaření; při tom ovšem se předpokládá, že výměnou tou nebude ohrožena jistota pohledávek, k vůli nimž odpor byl učiněn (§1374 o. o. z.). Kdežto zákony svrchu uvedené zaokrouhlení pozemků pouze podporovaly, předpokládajíce, že již tím hospodářské poměry se zlepší, přicházel stále více k platnosti názor, že, má-li se v té příčině nějaká vydatnější náprava agrárních poměrů přivoditi, nelze to ponechati jen dobré vůli jednotlivých interessentů, nýbrž že je třeba, aby majitelé pozemků za jistých okolností ku scelení pozemků mohli býti donuceni. Tento náhled přijal zákon ze dne 7. června 1883 č. 92 ř. z., v němž stanoveny byly základní zásady, jimiž scelování pozemků se má říditi; vydání podrobných přípisů ponecháno zákonodárství zemskému. Doposud byly vydány zemské zákony o komasaci: na Moravě zák. ze dne 13. února 1884 č. 30 z. z., v Dol. Rakousích ze dne 3. června 1886 č. 39 z. z. a ve Slezsku ze dne 28. prosince 1887 č. 12 z. z. z r. 1888.
II. Základní zásady.
1. Pozemky, které již sceleny byly dle tohoto zákona, podrobeny jsou proti vůli držitelově jen tehda opětnému scelení, když komasace nařízena bude zákonem zemským za účelem, aby zavodnění neb odvodnění větších obvodů zemských vhodněji mohlo býti vykonáno. (§ 1. odst. 2. zák. ze dne 16. června 1883 č. 92 ř. z.)
2. Jednání komasační jsou úplně poplatků i kolků prosta. (§ 4 a 5 jmen. z.)
Převody práv majetkových a nabytí jich na základě plánu scelovacího prosty jsou poplatků jen do 15 let ode dne, kdy zákon tento počne účinkovati.
3. Příslušnými orgány jsou:
a) přísežní místní komisaři;
b) zemské komise politických zemských úřadů;
c) ministerská komise při ministerstvu orby.
Tyto úřady jsou výhradně příslušnými ode dne, kdy vydána byla vyhláška, že úřední činnost místního komisaře započala.
Z pravomoci komasačních úřadů vyjmuty jsou:
aa) spory s komasaci souvisící, které již před vydáním vyhlášky u řádného soudu zahájeny byly;
bb) spory o vlastnictví a držbu pozemků do řízení scelovacího pojatých;
cc) záležitosti týkající se železnic, neb upravené řádem stavebním; všechna rozhodnutí v záležitostech těchto vydobyta buďtež na úřadech, v jichž zákonnou působnost’ patří záležitosti tyto.
ad a) Působnost’ místního komisaře: Tento má instruovati spory stran v řízení scelovacím, říditi předběžné práce pro komasaci, jakož i spolupůsobiti při sdělávání plánu scelovacího (§ 27), vyložiti plán tento veřejně v obcích, patřících k obvodu scelovacímu, podávati vysvětlení k němu a přijímati písemné i ústní odpory proti němu (§ 34), působiti při konečném usnesení přímých účastníků o plánu scelovacím (§ 37), oznámiti výsledek hlasování, přijímati stížnosti proti tomuto hlasování a předložiti pak scelovací plán, hlasovací protokol a stížnosti, které byly podány, komisi zemské.
ad b) Komisím zemským přísluší:
aa) rozhodovati o všech skutečných a právních poměrech, které nemohou zůstati ve svém dosavadním stavu, pokud nejsou příslušnými jiné úřady (§ 37);
bb) rozhodovati o odvoláních podaných proti komasačnímu plánu;
cc) zkoušeti komasační plán a rozhodovati, je-li k dalšímu řízení způsobilý, aneb má-li se opraviti;
dd) nedocílí-li se při hlasování o plánu scelovacím většiny, neschválí komise plán tento a prohlásí řízení za skončené. (§ 39.)
ee) Komisi dále přísluší: zrušiti komasační plán již sice potvrzený, ale neprovedený, jestliže poměry držby pozemkové, jež jsou základem plánu scelovacímu, se značně změnily, po případě naříditi nové práce předběžné a sestavení nového scelovacího plánu (§ 41);
ff) schvalovati prohlášení a narovnání na místě úřadu opatrovnického (§ 24); připustiti odvolání (§ 25);
gg) rozhodovati o sporech mezi účastníky;
hh) rozhodovati o tom, zda-li komasační plán beze spolupůsobení místního komisaře sestavený má býti přijat, či má-li se v řízení pokračovati (§ 33); rozhodovati o stížnostech podaných proti hlasování (§ 39); udělovati konečné potvrzení plánu a dáti ho provésti místním komisařem (§ 38);
ad с) Působností ministerské komise:
Tato rozhoduje o všech odvoláních proti rozhodnutím zemské komise, pokud odvolání vůbec je přípustno (ad b až ad gg). Komise rozhoduje dle předpisů příslušných zákonů a uváživši veškerý obsah jednání rozhodne, zda skutkové tvrzení pokládati jest za pravdivé čili nic, při čemž není vázána zákonitými pravidly průvodními. Okolnosti, jež pro její přesvědčení byly rozhodnými, mají v nálezu býti uvedeny. Konečné nálezy komasačních úřadů, jakož i narovnání jimi schválená mají právní účinek nálezů a narovnání soudních nebo politických, pokud jde o záležitosti politické správy a stejným způsobem, jako tyto vykonají se úřady, které nehledě ku komasaci jsou příslušnými. Při zápisech, které se v knihách veřejných dle těchto listin vykonají, není třeba, aby slyšeny byly osoby třetí, pro něž věcná práva jsou zapsána (§ 11).
III. Účastníci.
Každý vlastník, jehož pozemky pojmou se do scelení, nazývá se přímým účastníkem (§ 12), kdežto nepřímými účastníky jsou ty osoby, které jako pán lenní, čekatelé neb opatrovníci statků lenních, svěřenských neb substitučních, věřitelé reální nebo pachtýři scelením jen nepřímo dotčeny jsou ve svých právech, (§ 15). Jenom přímí účastníci mají právo hlasovati a usnášeti se o scelovacím plánu (§ 37), kdežto nepřímí účastníci nemohou svým odporem scelení zmařiti (§ 15), ale ovšem mohou jednání býti přítomni a činiti námitky proti vyšetření náhrady, proti odhadu věcí a meliorací pozemkových, jakož i proti zrušení nebo převodu služebností potud, pokud mají za to, že jejich práva tím jsou zkrácena (§ 15). Každý přímý účastník má dle hodnoty svých pozemku nárok na náhradu pozemků do scelení pojatých. Přihlédajíc při tom k úspěšnějšímu vzdělávání neb k lepšímu zaokrouhlení, mohou nepatrné rozdíly mezi starými pozemky a náhradními vyrovnány býti penězi. Vyrovnání toto nesmí se státi proti vůli osoby, již jest uspokojiti, jestliže by menší náhrada v pozemcích patrně měla v zápětí změnu jejího volebního práva do obecního nebo vyššího zastupitelstva. Pozemky v náhradu dané neb částky peněžité přímému účastníku přidělené nastoupí pak na místo jeho pozemků, které do scelení byly pojaty (§ 13).
IV. Práva osob třetích.
1. Služebnosti pozemkové (§ 474 o. o. z) zaniknou bez rozdílu, zda-li panující nebo služebný pozemek aneb toliko jeden z nich podroben byl scelení, a sice bez nároku na náhradu, jestliže pozemku panujícímu následkem komasace služebnosti není více zapotřebí. Není-li tomu tak, zůstanou služebnosti pozemkové na pozemku služebném. Nepravidelné a zdánlivé služebnosti (§ 479 o. o. z.) mohou se přenésti z pozemku služebného na pozemek náhradný, je-li toho, hledě ku daným okolnostem potřebí. (§ 16.) Předpisy tyto platí rovněž o břemenech reálních.
2. Výminek.
Nedohodnou-li se účastníci o něčem jiném, bud’ výminek převeden na pozemek v náhradu daný (§ 17).
3. Práva pachtovní a nájemní.
Je li pozemek propachtován a není-li ničeho o komasaci ve smlouvě pachtovní ustanoveno, bude pachtýř užívati pozemků náhradných; dostal-li aneb zaplatil-li propachtovatel nějakou náhradu peněžitou, zmenší nebo zvětší se pachtovné o 5% z obnosu této náhrady. Náklady scelovací a náklady na zařízení, jichž následkem komasace na scelených pozemcích je třeba (jako cesty, příkopy, napajedla, ohrady atd.), má zapraviti propachtovatel (§ 19). Byla-li provedena komasace, může pachtýř pacht vypověděti, třeba by nebyla ještě uplynula doba k tomu výslovně neb mlčky smluvená. V tomto případě nemá nárok na náhradu z důvodu předčasného zrušení smlouvy ani propachtovatel ani pachtýř (§ 21). Předpisy o pachtu platí též o nájmu (§ 22).
4. Je-li na pozemku komasaci podrobeném zapsána osobní služebnosť užívání nebo požívání (§ 478 o. o. z.), buď o právech těch obdobně užito předpisů o pachtu, leč že by zvláštní povaha práva užívacího překážela převodu služebnosti, aneb že by takovým převodem stižen byl výkon tohoto práva, ve kterýchžto případech zůstane právo užívací na pozemku služebném. Osobní služebnosť bytu (§ 478 o. o. z.) zůstane na služebném domě, jestliže se strany na něčem jiném neshodnou (§ 18).
V. Řízení scelovací.
1. Práce předběžné. Předběžné práce mohou býti vykonány buď beze spolupůsobení místního komisaře některým nebo několika vlastníky pozemků, jež mají býti sceleny, aneb za spolupůsobení onoho (§ 28—30).
Je-li k těmto přípravným pracem třeba konati vyšetřování a měření v celém obvodu scelovacím, jest si vyžádati k tomu svolení zemské komise (§ 31). Scelovací plán musí obsahovati ocenění pozemků a práv, k nimž přihlédati jest při náhradě nebo při vyrovnání, označení dílů starých a náhradných a ona společná zařízení, která byla uznána za potřebná ku hospodářskému užívání pozemků náhradných (§ 27). Nevyhovuje-li předložený scelovací plán zákonitým ustanovením, aneb má-li značné vady, dá zemská komise účastníkům na vůli, aby předložili zlepšený plán, šetříce při tom opět předpisů ediktálních obsažených v § 32 cit. z. V ostatních případech bude ustanoven zemskou komisí místní komisař. Den, kdy úřední jeho činnosť počíti má, buď veřejně vyhlášen úředními novinami zemskými, pak též v obcích onoho obvodu, k němuž činnosť místního komisaře se vztahovati má, a to s dodatkem, že počínajíc tímto dnem nabudou působnosti předpisy tohoto zákona o příslušnosti úřadů, o přímých a nepřímých účastnících, jakož i o prohlášeních jimi učiněných neb uzavřených smírech, konečně o závazku právních zástupců k uznání právního stavu k tomu zřízeného, aby komasace mohla býti provedena (§ 29). Na základě vyšetření, jež předsevezme komisař na místě samém, z čehož nelze odvolati se ku komisi ministerské, rozhodne se, zda-li přikročeno má býti k vyložení plánu scelovacího, nebo má-li se plán ještě v jistém směru opraviti. Komise zemská má zříditi místního komisaře, aby předsevzal potřebné práce předběžné a sestavil scelovací plán, jestliže nejméně polovice vlastníků pozemků hospodářských za to žádá.
2. Konečné schválení plánu scelovacího.
Komasační plán, bez rozdílu zda zdělán byl za spolupůsobení místního komisaře, nebo bez něho, bud’ ve všech obcích náležejících ku komasačnímu obvodu po 30 dní vyložen s vyzváním, aby přímí jakož i nepřímí účastníci podali buď písemně neb ústně do protokolu komisaři místnímu své námitky proti tomuto plánu a sice do 45 dnů ode dne, kdy plán vyložen byl v obci (§ 34). O podaných námitkách rozhodne komise zemská, a bylo-li proti tomuto rozhodnutí podáno odvolání, komise ministerská. Nařídí-li se změna plánu scelovacího, má místní komisař uvésti tento plán dříve ve shodu s vydaným nálezem komise zemské nebo ministerské, a pokud komise zemská uzná, že třeba toho ku znázornění provedených změn, má ho znova vyložiti a opařiti konečným usnesením přímých účastníkův. Scelovací plán pokládá se za přijatý, přisvědčí-li k němu většina všech přímných účastníků a representují-li jich pozemky aspoň dvě třetiny čistého katastrálního výnosu celého komasačního obvodu (§ 37). Je-li vlastnictví pozemku sporným, má právo hlasovací toliko držitel; je-li držba spornou, mají sporné strany zříditi společného hlasovatele, a jestliže by toho opomenuly, zřídí jej komise zemská ku žádosti některého účastníka, neb po zprávě místního komisaře. (§ 14). Výsledek hlasování oznámí mistní komisař veřejně ihned po skončeném hlasování v obcích k obvodu scelovacímu náležejících s vyzváním, aby osoby ku hlasování oprávněné, které mají za to, že jsou stiženy řízením, jehož šetřeno bylo při hlasování, aneb počítáním hlasů, podaly příslušné stížnosti do 14 dnů ode dne tohoto oznámení a sice buď písemně neb ústně do protokolu. Po uplynutí této lhůty předloží místní komisař komisi zemské scelovací plán, hlasovací protokol a stížnosti, které byly podány (§ 38). Zemská komise rozhodne o těchto stížnostech s vyloučením stížnosti a potvrdí plán, anebo potvrzení jeho odepře dle toho, bylo-li dosaženo zákonné většiny čili nic. Scelovací plán komisí zemskou schválený není podroben odvolání ani navrácení ku předešlému právu (restituci) (§ 39).
VI. Dodatečná vyrovnání cen.
1. Jestliže byla hodnota pozemku komasaci podrobeného aneb předmětu vyhrazeného zvláštnímu ocenění zmenšena nahodilou událostí dříve, než pozemek nebo předmět odevzdán byl novému vlastníkovi, může nový vlastník do 60 dnů od doby, kdy příslušný díl scelovacího plánu byl proveden, žádati na dřívějším vlastníku za dodatečné vyrovnání hodnoty.
2. Stala-li se při provádění komasace chyba ve měření nebo v počtech, může ten, jenž utrpěl tím újmu, žádati do roka po provedení příslušné části plánu náhradu na penězích od osoby, k jíž prospěchu se chyba stala.
3. Utrpí-li někdo škodu tím, že přechodná ustanovení úřadem nařízená nebyla splněna, může žádati na dřívějším vlastníku náhradných pozemků náhrady v penězích do 60 dnů po provedení příslušné části scelovacího plánu. Náhrada má býti poskytnuta v penězích, výjimečně též v pozemcích (§ 40).
VII. Zrušení plánu scelovacího.
Jestliže poměry držby pozemkové tak značně se změnily vyšší mocí (změněným tokem vod, trvalým zpustošením vodou způsobeným atd.) v době, kdy byl sice plán potvrzen ale ne proveden, že vyrovnání hodnoty, jak v § 40 cit. z. bylo nařízeno, nemůže poskytnouti žádné pomoci, může zemská komise ku žádosti některého přímého účastníka zrušiti plán scelovací zcela nebo z části. Z tohoto nařízení může se každý přímý účastník odvolati ku komisi ministerské do 14 dnů ode dne, kdy nařízení bylo vydáno.
VIII. Právní účinek komasace.
Právní stav, jenž komasací byl utvořen, jest závazným pro všechny právní nástupce zúčastněných osob. (§§ 23 a 24.) Prohlášení za řízení scelovacího před úřadem písemně nebo protokolárně učiněná smějí jen tenkráte býti odvolána, když dle stavu prací scelovacích od dotčeného odvolání není se obávati značného rušení těchto prací, o čemž rozhoduje komise zemská. (§ 25.)
IX. Náklady.
Odměnu místního komisaře (cestovné, výlohy kancelářské atd.) zapravuje stát sám; další ustanovení o nákladech komasace jest zůstaveno zákonodárství zemskému (§ 43). Půjčky na provedení komasace a úroky z nich, nikoli přes 3 léta zadržené, požívají privilegovaného práva zástavního bezprostředně po zeměpanských daních a dávkách, po případě po společenských závazcích učiněných dle § 23 zák. ze dne 30. května 1869 č. 93 ř. z. Existence těchto pohledávek z půjčky buď označena v knihách pozemkových (§ 44).
X. Zákonodárství zemské.
Zemskému zákonodárství zůstaveno je:
1. ustanoviti, co pokládati je za »hospodářský« pozemek (pole, louky, pastviny atd.), dále které pozemky tohoto druhu pro své zvláštní vlastnosti podrobeny smějí býti komasaci jen se svolením vlastníkovým, aneb které smějí z ní vyloučeny býti i proti vůli vlastníkově a konečně, pokud též jednotlivé lesní pozemky mohou býti pojaty do scelení;
2. ustanoviti, zda a dle kterých zásad pozemky, které pojaty byly do řízení scelovacího při komasaci, mají býti rozděleny nebo kterak práva držební a užívací k nim se vztahující jakož i správní práva dle zák. ze dne 7. července 1883 č. 94 ř. z. mají býti upravena; rovněž dle kterých zásad společná zařízení, jichž třeba je ku hospodářskému užívání pozemků náhradných, mají býti provedena a v dobrém stavu udržována (§ 3);
3. ustanoviti podrobnější předpisy o zřizování místních komisařů a o složení zemských komisí (§ 10);
4. ustanoviti řízení, jehož šetřiti je při výkonu prací předběžných a při sestavování plánu scelovacího (§ 30);
5. ustanoviti řízení při hlasování a naříditi po případě, že ku přijetí plánu potřebí je větší většiny přímých účastníků i většího výnosu katastrálního pozemků k této většině náležejících, než jak stanoveno v § 37 odst. 1 cit. zák.; rovněž může zákonodárství zemské ustanoviti, že většina musí vedle toho ještě representovati určitý díl úhrnné výměry všech pozemků v tomto obvodě komasaci podrobených (§ 37);
6. ustanoviti, kdo má opatřiti a udržovati místnost’ úřední pro komisaře místního a nésti ostatní náklady komasační, a jak tyto náklady rozvrhnouti jest na osoby zavázané;
7. o to pečovati, aby vlastníci pozemků komasaci podrobených mohli obdržeti půjčky vytčené v § 44 cit. z. za mírných podmínek z peněz zemských, od ústavů zemských aneb i od jiných ústavů veřejných.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Vodovody. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 491-491.