NPD documents search: Váž. tr., 1-2 (1919-20)

Č. 11981.

Pojištění úrazové: * Výstava aeroplánů, pořádaná aeroklubem, není skladištěm po živnostensku provozovaným podle čl. I bodu 5 zák. č. 168/1894 ř. z.
(Nález ze dne 18. června 1935 č. 16948/35.)
Věc: Úrazová pojišťovna dělnická pro Čechy proti zemskému úřadu v Praze o úrazové pojištění.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Stěžující si pojišťovna vyslovila výměrem z 8. listopadu 1927, že práce při výstavách cizích aeroplánů, pořádaných Aeroklubem v Praze na výstavišti, t. j. instalace a složení Stánků a ostatní práce pomocné nepodléhají úrazové pojistné povinnosti, ježto nejde o práce prováděné v leteckém podniku ani o práce stavební. K námitkám, jež podal proti tomuto výměru orgán státního dozoru nad stěžující si pojišťovnou, zem. úřad nař. rozhodnutím jej zrušil, vyslovil, že řečený podnik úrazovému pojištění podléhá a zařadil jej podle titulu 36 (podniky skladištní a skladní) do nebezpečenské třídy VI. a do nebezpečenského procenta 25. V důvodech se uvádí: Aeroklub republiky čsl. pořádá vždy ve tříletých obdobích výstavu aeroplánů, na nichž k postavení Stánků a strojů, jakož i k rozebrání jich zaměstnává přechodně dělníky. Při těchto výstavách Aeroklub uskladňuje a vystavuje v najatých prostorách letadla, motory a materiál pomocného průmyslu. Za tyto úkony vybírá poplatky, jak od firem cizích, tak i domácích. Při výstavě v r. 1927 docílil čistého zisku 30603 Kč 10 h. Z toho je zřejmo, že podnik, o nějž jde, jest podnikem živn. ve smyslu § 1 odst. 4 č. 2 úr. zák., neboť živn. podniky ve smyslu tohoto ustanovení sluší rozuměti všechny podniky provozované po živnostensku, t. j. směřující za ziskem, byť i nepodléhaly živn. řádu. Okolnost, jakým způsobem se s docíleným ziskem naloží, jest pro tuto otázku nerozhodnou. Vzhledem k povaze podniku (ukládání motorů, letadel a pomocného materiálu) lze podnik zařaditi pod titul 36 (podniky skladištní a skladní), takže tento podnik podléhá úrazové pojistné povinnosti podle zák. č. 168/1894 ř. z. (podniky skladišť zboží provozované po živnostensku), nehledíc k tomu, zda se v podniku užívá parního kotle nebo strojů hnaných živelní silou.
O stížnosti podané -na toto rozhodnutí uvažoval nss takto:
Kladný výrok o úrazové pojistné povinnosti podniku Aeroklubu, o který jde v tomto sporu, opřel žal. úřad, jak je zřejmo ze závěru odůvodnění nař. rozhodnutí, o ustanovení čl. I bodu 5 zák. z 20. července 1894 č. 168 ř. z. Podle něho jsou pro případ úrazu podrobeny pojistné povinnosti ve smyslu úraz. zák. z 28. prosince 1887 č. 1 ř. z. z r. 1888 podniky skladišť zboží, po živnostensku provozované. Z toho plyne, že zákonným předpokladem pro úrazovou pojistnou povinnost podle cit. předpisu jest, aby šlo o skladištní podnik, t. j. takový, v němž úschova cizího zboží za úplatu až do doby, kdy jím jeho majitel jinak disponuje, sama o sobě jest předmětem a účelem podnikání, které se děje po živnostensku, t. j. trvale s úmyslem a za účelem dosažení zisku (sr. Budw. 10843/1897 a 5938/1908 A). Jen tehdy, jsou-li in concreto splněny tyto pojmové znaky skladištního podniku, jest dána úrazová pojistná povinnost ve smyslu cit. zákonného ustanovení. Nestačí tedy pouhá úschova, resp. uskladnění cizích movitých věcí, jež se děje za jiným účelem, než za účelem úschovy.
Žal. úřad dospěl v nař. rozhodnutí k úsudku, že v tomto případě jsou uvedené předpoklady úrazové pojistné povinnosti dány. Stížnost to popírá a v rámci uplatněných námitek podstatné vadnosti řízení a nezákonnosti snaží se dovoditi, že výstavy cizích aeroplánů, pořádané Aeroklubem, t. j. instalace a složení stánků, jakož i ostatní práce pomocné nejsou vůbec podnikem skladiště zboží ve smyslu čl. 1 bodu 5 zák. č. 168/1894 ř. z. ani podnikem po živnostensku provozovaným, takže chybí tu zákonné předpoklady úrazové pojistné povinnosti uvedeného podniku. Jde tedy především o to, zda výstava aeroplánů, pořádaná Aeroklubem, jest skladištěm zboží ve smyslu čl. I bodu 5 zák. č. 168/1894 ř. z. V této příčině jest po stránce skutkové nesporno, že Aeroklub pořádá vždy ve tříletých obdobích výstavy aeroplánů, na nichž vystavuje letadla, motory a materiál pomocného průmyslu. Rovněž tak jest ne- popřeno, že za tyto úkony vybírá od vystavujících firem poplatky. Podle čl. II stanov, uložených u správních spisů, jest Aeroklub republiky Čsl. odborným sportovním a společenským střediskem k hájení a povznesení zájmů letectví ve všech jeho odvětvích. Činnost klubu směřuje k dosažení tohoto účelu a za tímto účelem mimo jiné pořádá odborné výstavy (čl. III lit. d) stanov). Z těchto ustanovení stanov a uvedených nesporných skutečností vyplývá, že účelem pořádání výstav Aeroklubem jest dosažení spolkového úkolu ve stanovách vytčeného, t. j. povznesení zájmů letectví předváděním cizích aeroplánů a leteckého materiálu veřejnosti ve formě výstavy, nikoli však úschova cizího zboží za úplatu, tedy účel jiný, než jaký jest nezbytným pojmovým znakem skladištního podniku.
Jestliže žal. úřad přes tento nedostatek podstatného pojmového znaku skladiště zboží ve smyslu ustanovení čl. I bodu 5 zák. č. 168/1894 ř. z. podnik pořádání výstav Aeroklubem subsumoval pod toto ustanovení a vyslovil jeho úrazovou pojistnou povinnost, vyložil si nesprávně cit. zákonné ustanovení, pročež nař. rozhodnutí musilo býti již proto zrušeno pro nezákonnost, aniž bylo třeba zabývati se také ještě otázkou, zda pořádání oněch výstav dálo se po živnostensku.

Citace:

Č. 11981. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 73-75.