Praktické případy.Zbožné odkazy. (§ 685. obč. z.)V pozůstalostní záležitosti po F. D. vyhověl rekursní soud částečně stížnosti universálního dědice E. D. do usnesení soudu I. stolice a změnil naříkané usnesení v ten rozum, že universální dědic není povinen z odkazu městskému zastupitelství ve V. per 8000 K pro zřízení nadace pro chudého a pilného studujícího z hejtmanství V-ho platiti 5% úroky dříve nežli uplynul jeden rok od smrti zůstavitele.V ostatní části, týkající se odkazů České lékařské komory v B. per 8000 K pro zřízení nadace ve prospěch jednoho lékaře nebo sirotka a Sirotčímu spolku ve V. per 2000 K, naříkanému usnesení nevyhověl a v této části potírané usnesení potvrdil.Odůvodnění:Stěžovatel pokládá se za stižena z toho důvodu, že první soudce odkazy: 1. České lékařské komoře v B. per 8000 K, 2. městskému zastupitelství ve V. per 8000 K, 3. Sirotčímu spolku ve V. per 2000 K, považoval za odkazy »zbožné« ve smyslu §u 685. obč. zák. a že následkem toho universálnímu dědici nařídil, aby z těchto odkazů zaplatil ode dne úmrtí F. D., t. j. ode dne 17. srpna 1914 do dne složení odkazu úroky a to: ohledně odkazů nahoře ad 1. a ad 2. uvedených 5% a z odkazu ad 3. uvedeného od sirotčího spolku jen požadované 4%.Stěžovatel broje proti názoru prvního soudce o povaze veškerých těchto odkazů, domáhá se změny naříkaného usnesení v ten rozum, aby rekursní soud uznal, že všechny tyto legáty nemají charakter »zbožných« odkazů, nýbrž že jsou pouze obyčejnými legáty a že proto universální dědic nemá povinnosti platiti úroky z těchto odkazů dříve nežli uplynul jeden rok od smrti zůstavitele (§ 685. obč. z.). Mimo to uplatňuje stížnost, že pozůstalostní jmění bylo částečně již rozděleno legatářům a co zbývalo, že bylo složeno u pozůstalostního soudu, že z toho k soudu uloženého jmění zbožné legáty budou zaplaceny a že proto mají i skutečně zbožné nadace nárok na úrok jen v té výši, jak je platí sirotčí pokladna, t. j. 4%; žádá tudíž stížnost pro případ změny potíraného usnesení změnu iv tom smyslu, že úroky dědici k placení uložené jsou jenom úroky4%.Stížnosti této lze jen částečně přiznati oprávnění.Ohledně otázky, dlužno-li shora zmíněné odkazy považovati za zbožné nebo za obyčejné legáty, nutno především poukázati k následujícímu. Dle obyčejného způsobu mluvení a dle přirozeného smyslu slova poznačme výraz »zbožný« jen to, co je v nějaké souvislosti s náboženstvím. Za zbožný v tomto smyslu sluší tedy považovati odkaz, který přispívati má činnému osvědčení náboženských citů, nebo slouží k vykonání služby Boží nebo cvičení v pobožnosti. Za zbožný v tomto smyslu nelze žádný z řečených odkazů označiti.Sluší ale poukázati k tomu, že znění dvorních dekretů ze dne 1. března 1809 čís. 885 sb. s. zák. a ze dne 19. září 1812 čís. 1006 sb. s. zák. vede k úsudku, že nutno přiznati charakter zbožného odkazu také odkazům věnovaným chudým, ovšem jen, když jsou určeny pro skutečnou péči pro chudé, t. j. účelům pro podporu a výživu osob pro stáří nebo nemoce k výdělku nezpůsobilých a docela nuzných. Tento předpoklad patrně jest dán ohledně odkazu ad 1. uvedeného per 8000 K České lékařské komoře v B. Neboť odkaz tento, i když slouží zájmu určitého, obyčejně hmotně a sociálně lépe postaveného stavu, jest věnován v první řadě pro lékaře, který »přišel k úrazu neb těžké nemoci nezhojitelné tak, že svou lékařskou praxi provozovati nemůže a jest zcela nezámožným Péče o takovou osobu rovná se péči o chudé, poněvadž taková osoba pro svou nezpůsobilost k výdělku a nemajetnost byla by odkázána na podporu z jiné strany, pro případ pouze na veřejnou nebo soukromou chudinskou podporu.Taktéž dlužno i odkaz pro ústav sirotčímu spolku ve V. shora ad 3. uvedený považovati za zbožný odkaz v širším smyslu slova, jak nahoře bylo vylíčeno. Jak všeobecně známo, má sirotčí spolek za účel, sirotky nebo jiné osoby, jimž se jinak nedostává nutného vychování a potřebné výživy, vychovati a jim k tomu účelu poskytovati potřebného vychování, pro případ umožniti, aby byly vychovány v sirotčinci. Osoby, jejichž vychování sirotčinský spolek má na starosti, jsou pravidelně úplně nemajetné a již následkem svého mládí k práci nebo k výdělku neschopné. Péče o takové osoby jest tedy pravá péče o chudé, jen omezena na kruh mladých osob, a proto padá i tento odkaz mezi odkazy zbožné ve smyslu nahoře uvedeném.Vzhledem k tomu považuje i rekursní soud odkazy České lékařské komoře v B. per 8000 K a sirotčímu spolku ve V. per 2000 K za zbožné odkazy, z kterých universální dědic úroky ode dne smrti zůstavitele platiti musí.Jiný jest stav věci při odkazu městskému zastupitelství ve V. pro studujícího. Účel tohoto odkazu jest, chudému a pilnému studujícímu umožniti provozování studií. To ovšem slouží všeužitečnému účelu, není ale totožným s péčí o chudé. Vždyť není vyloučeno, že by byl dotyčný studující již s to, samostatně se uživiti a odkazem má býti jen docíleno, aby pilný a chudý žák pomocí stipendia nabyl vyššího vzdělání a tím základ pro lepší nebo výhodnější po- volání, — což již nepadá do oboru péče o chudé. Že takové všeobecné účely nutno lišiti od zbožných účelů, vysvítá také z §u 159. nesporného patentu, jenž jedná mimo zbožných odkazů také o všeužitečných, tedy tyto v oněch nezahrnuje. Tomuto odkazu tedy povaha zbožného odkazu nepřísluší, pročež v tomto bodě stížnosti bylovyhověno.Sluší konečně ještě rozebrati otázku, je-li universální dědic povinen, zbožný legát České lékařské komoře zúrokovati 5%, jako zákonitou mírou úrokovou. V tomto směru stěžovatel přehlíží, že posud nerozdělené pozůstalostní jmění nebylo do uschování převzato jako zaplacení legátu, nýbrž pro pozůstalost a bylo usnesením pozůstalostního soudu pouze vysloveno, že svého času odkazy se zapraví z vkladů do soudního uschování převzatých, že vkladu jen úroky ve výši 4% přirostou, nemá proto žádného vlivu na povinnost k zaplacení úroků v §u 685. vš. zák. obč. stanovenou, a jelikož dle §u 2. zákona ze dne 15. května 1885 čís. 77 ř. z. zákonitá míra úroková obnáší 5%, první soudce ohledně legátu České lékařské komory universálnímu dědici správně uložil povinnost, platiti 5%. V tomto směru tudíž stížnosti vyhověli nelze.Dovolací stížnosti c. k. finanční prokuratury v B. jménem studentské nadace F. D. nejvyšší soudní dvůr nevyhověl, poukázav na odůvodnění soudu rekursního, jež jak stavu věci, tak i zákonu odpovídá.(Rozh. c. k. nejv. soudního dvoru ze dne 21./9. 1915, R III 171/15 / 1). A. K.