Právní prakse, měsíčník československých právníků , 1 (1936-37). Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 320 s.
Authors: Veselý, František Xaver

Stavby při železnicích.


Při stavbách těchto sluší rozeznávati dvě skupiny:
I. Stavbu dráhy a předmětů i budov k ní náležejících а II. stavbu budov, jež leží podél železnice a pro něž vydány byly zvláštní předpisy jednak ohledně vlastní bezpečnosti těchto budov, jednak též se zřetelem k tělesu železničnímu а k nerušenému provozování dráhy.
Ad I. viz čl. Dráhy.
1. Ustanovení o vzdálenosti předmětů vznětlivých od dráh železných.
a) Budovy, jež nově třeba zříditi ve vzdálenosti 30 sáhů od koruny, musí býti ohnivzdornými neb chráněny proti nebezpečí požáru. Proto nutno zejména buď upustiti od otvorů ve střechách na straně ke dráze, nebo buďtež otvory tyto zaskleny neb jinak pevně opatřeny.
b) Zpravidla se nedovoluje zřizovati nové stavby ve vzdálenosti 5 sáhů od trati. Výjimku dovoliti lze tam, kde ji připouštějí zvláštní poměry místní nebo dopravní, jen od případu ku případu po předchozím dohodnutí se s generálním ředitelstvím státních drah.
c) Budovy, jež státi mají od trati v menší vzdálenosti 10 sáhů, nebuďtež opatřeny směrem ku dráze bezprostředními východy, leda, že by východy tyto umožňovaly bezprostřední přístup ke dráze (dv. d. z 28. prosince 1843 č. 40114 sb. z. p. sv. 31, str. 307).
2. Jde-li o stavbu pracháren neb jinakých staveb výbuchem nebezpečných v blízkosti železnice, přibrán buď k místní komisí ohlédací příslušný komisař staveb silničních neb úřad technický podnik železniční řídící, by bylo možno při komisi stavební řádně uvážiti přípustnost’ takových staveb a způsob jich provedení (dv. d. z 13. července 1847, sb. z. p. sv. 75 č. 73, str. 118).
3. Co se týče staveb již zřízených, jež leží v obvodu požárním neb ostatním ohledům dopravním jsou na překážku, není třeba
zvláštního opatření neb všeobecné vyhlášky. Nelze o tom pochybovati, že budovy a předměty již stávající, jež nelze za příčinou provozování dráh státních ponechati, musí stát buď vykoupiti a odstraniti neb ohnivzdornými učiniti neb jinak ochrániti; není však nutným, by předpisů platících o zřizování nových budov a předmětů bylo veskrz a bez výjimky užito se vší přísností ohledně staveb již stávajících, neboť místní poměry mohou ospravedlniti další trvání budov a předmětů již zřízených, byť i nové jich zřízení se nedovolovalo. Dlužno tudíž ve trojím směru rozeznávati stavby ležící v sousedství dráhy:
a) stavby, jež se dotýkají tratě;
b) stavby, jež leží sice mimo dráhu, jež však mohou býti překážkou dopravě nebo býti nebezpečnými pro dráhu a konečně
c) stavby, jež jsou pro svou blízkosť dráze vysazeny nebezpečí požáru. Co se tkne předmětů ad a), je zbourání jich pro stavbu dráhy nezbytným. Výkup jich děje se příslušnou komisí dle předpisů o tom platných. Ohledně předmětů ad b) а с) dotčených platí zásada, že budovy tyto nutno na útraty státu vykoupiti a odstraniti neb ohnivzdornými učiniti neb jinak ochrániti (výn. gen. řed. státních drah z 3. února 1884 č. 372). (Viz ostatně čl. Expropriace za účelem zřízení a provozování železnic.)
4. Jednotlivé budovy, o samotě ležící, ať z kamene ať ze dřeva vystavěné, možno ponechati, ježto se nebezpečí požáru nemůže jimi na jiné budovy rozšířiti; avšak nutno doškové střechy ohnivzdornou látkou natříti a stěny zamaltovati. Střechy slaměné do vzdálenosti 30 sáhů od trati dlužno odstraniti; ve vzdálenosti pod 15 sáhů budiž budova, pokud stěny nemohou unésti ohnivzdornou střechu, vyvlastněná a úplně rozbourána. Konečně přihlíženo buď při vyšetřování bezpečnostních opatření vždy k poloze budovy, k účelu, jemuž budova slouží, dále k tomu, zda budova leží výše či níže než dráha, zda leží o samotě či v blízkosti jiných budov a jakého druhu (výn. gen. řed. z 24. března 1845 č. 2031).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Stavby při železnicích. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 848-849.