Č. 8075.

Jazykové právo: O jazykové stránce knihovních žádostí podaných u zem. soudu civ. v Praze, jakožto soudu desk zemských — věta jako při Boh. A 7382/28.
(Nález ze dne 28. června 1929 č. 29647/28.)
Prejudikatura: Boh. A 7382/28.
Věc: Jenny Sch. ve W. (adv. Dr. Eduard Pergner z Prahy) proti ministerstvu spravedlnosti o jazykové právo. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lka podala u zem. soudu civ. v Praze německy sepsanou knihovní žádost o zápis ve vložce desk zemských č. ..., týkající se zapsaného tam statku W., ležícího v sodním okrese tachovském. Žádost tato byla usnesením jmenovaného soudu z 10. března 1926 odmítnuta a žadatelce vrácena z toho důvodu, že u zem. soudu civ. i příslušníci jazyka něm. musí podávati žádosti o zápisy v zem. deskách také v příčině nemovitostí ležících v menšinovém okrese výhradně v jazyku státním, poněvadž působnost zem. soudu civ. nevztahuje se na žádný soudní okres s jazykovou menšinou. Jazykové stížnosti do usnesení toho podané byly v pořadí instančmm presidiem zem. soudu civ., vrch. zem. soudu a naposledy min-em sprav. nař. rozhodnutím zamítnuty. O stížnosti, vytýkající tomuto rozhodnutí nezákonnost, uvážil nss toto : Předmětem sporu jest otázka, může-li příslušník něm. menšiny u zem. soudu civ. v Praze ve věcech zemskodeskových činiti podání v jazyce německém v tom případě, leží-li dotčená desková nemovitost v soudním okresu menšinovém. Otázku tuto zodpověděl žal. úřad v nař. rozhodnutí záporně, vycházejíc z názoru, že pro řešení její jest rozhodným předpis § 118 č. 1 jur. normy, podle něhož příslušnost zem. soudu civ. v Praze k vedení zem. desk jest založena tím, že se u něho nalézají desky zemské, takže jen toto místo má význam pro posouzení, kde právní věc zemskodesková podle § 2 jaz. zák. jest zmístněna, a že pří tom nesejde na územní poloze nemovitosti, která jest v deskách zemských zapsána a jíž ona věc se týká. Stížnost hájí naproti tomu právní názor, že právě okolnost, v kterém soudním okrese leží nemovitost v deskách zem. zapsaná, jest rozhodnou pro posouzení, kde knihovní věc na ni se vztahující jest zmístněna, a dovozuje že leží-li v okrese menšinovém, jest příslušník této jazykové menšiny oprávněn i u zem. soudu civ. v Praze ve věcech zemskodeskových, týkajících se takovéto nemovitosti, činiti podání sepsaná v jazyce něm., ježto působnost zem. soudu civ. v Praze jako soudu zemskodeskového vztahuje se i na všechny menšinové okresy v Čechách, pokud v nich leží zemskodeskové statky. Řešením uvedené sporné otázky zabýval se nss již v nál. Boh. A 7382/28, kde vyslovil a zevrubně odůvodnil právní názor, že příslušník národní menšiny německé není oprávněn, aby podal u zem. soudu civ. v Praze jako soudu českých desk zemských knihovní žádost, týkající se zemskodeskových pozemků, ležících v soudním okrese s kvalifikovanou menšinou německou, v jazyce německém. Nss trvá na tomto právním názoru, který byl schválen také usnesením jeho odborného plena ze 13. května 1929 č. pres. 1409/28. K vývodům stížnosti budiž uvedeno ještě toto: Dovolává-li se stížnost k obhájení svého opačného právního názoru doslovu § 2 jaz. zák. a zdůrazňuje-li, že mluví se tam o působnosti soudů a úřadů, vztahující se na okres s jaz. menšinou a nikoli o příslušnosti, nelze takovému rozlišování přikládati rozhodný význam, ježto výraz působnost neznamená podle svého významu, jaký v řeči má a se zřetelem na souvislost, v jaké výrazu toho v cit. ustanovení bylo použito, nic jiného, než co vyjadřuje technický výraz příslušnost.

Citace:

Č. 8075. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 62-64.