NPD documents search: Boh. adm., 13 (1931), sv. 1

Č. 8987.

Obecní volby: 1. * Starostou obce může býti zvolen i člen takové skupiny, která, uplatnivši podle § 62 ob. vol. řádu nárok na úřad náměstka, volby starosty se neúčastnila. — 2. * Při volbě obecní rady včítá se starosta, zvolený ze skupiny, jež se volby jeho nezúčatnila, skupině, k níž náleží (§ 64, odst. 2 ob. vol. řádu).
(Nález ze dne 13. ledna 1931 č. 350.)
Prejudikatura: Boh. A 460/20, 601/20, 7902/29.)
Věc: Rudolf D. v D. proti zemské správě politické v Praze o volbu starosty, náměstků a obecní rady.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Při ustavující schůzi obecního zastupitelstva v D., zvoleného dne 11. března 1928 podle zásady poměrného zastoupení, uplatnila nárok na úřad 2. náměstka volební skupina sloučených stran národně-demokratické, republikánské a živnostensko-středostavovské. Ježto pak na místo 1. náměstka žádnou ze skupin nárok uplatněn nebyl, provedena volba jeho i volba starosty ostatními skupinami, jež starostou zvolily Josefa B., zvoleného do obecního zastupitelstva z kandidátní listiny národně demokratické. Když pak určován byl počet mandátů obecní rady, jež mají na jednotlivé strany připadnouti, a zjištěno, že na skupinu národně demokratickou má připadnouti 1 mandát, bylo uznáno, že tento její nárok byl již vyčerpán zvolením starosty, vyšlého z kandidátní listiny této skupiny, a proto nebyl této skupině žádný další mandát přiznán.
Námitky, jež podal st-l proti této volbě, žal. úřad nař. rozhodnutím zamítl.
O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvažoval nss takto:
St-l dovozoval již ve svých námitkách a dovozuje i ve stížnosti, že postup při volbě, jak shora byl popsán, je nezákonný, a to proto, že tímto postupem byla připravena skupina národně-demokratická o své zákonné právo, vyslati do obecní rady člena podle vlastní své volby. Podle názoru st-lem hájeného neměla buď volba starosty býti vůbec uznána za platnou, poněvadž skupiny, zúčastnivší se volby starosty, byly oprávněny zvoliti jím jen některého příslušníka ze svého středu, nebo bylo-li již uznáno, že tyto skupiny byly oprávněny zvoliti starostou také příslušníka některé skupiny jiné, neměl býti při rozvrhování mandátů obecní rady mandát starosty včítán skupině, ke které náležel, nýbrž skupinám, jež se volby tohoto starosty zúčastnily.
Názor tento není správný. Nss již v nál. Boh. A 460/20, 601/20 a 7902/29 vyslovil právní názor, že z ustanovení § 10 odst. 4 řádu volení v obcích ani ve znění novely č. 253/22 nedá se dovoditi, že by volební skupiny směly mandáty, které jim podle § 64 ob. ř. vol. obsaditi přísluší, obsaditi výlučně jen svými příslušníky. V nál. Boh. A 7902/29 vyslovil však nss také právní názor, že mandát starosty, který obsadí některé volební skupiny volbou osoby, jež není jejich příslušníkem, nemůže se při obsazování dalších mandátů obecní rady včítati na vrub těmto volebním skupinám. V případu, který byl podkladem pro vydání tohoto nálezu, byla ovšem za starostu zvolena osoba, jež nepřináležela k žádné ze skupin, jež měly nárok na mandát v obecní radě, leč zásada v nálezu tom vyslovená má stejnou platnost i pro případ dnešní a důvody, jež nss uvedl pro svůj názor v případě tehdejším, platí stejně i pro případ dnešní.
Dovolává-li se st-l k obhájení opačného názoru ustanovení § 8 odst. 2 bodu 9 ob. vol. řádu, jenž stanoví, že od povinnosti přijmouti volbu do obecní rady jsou osvobozeni, kdož zvoleni byli toliko volební skupinou, kterou nebyli kandidováni do obecního zastupitelstva, pak tím nejen není s to opříti svoje vývody, nýbrž přivádí argument, který mluví přímo proti jeho názoru. Podle § 9 odst. 3 a § 60 odst. 1 obec. voleb, řádu jsou starosta a náměstkové členy obecní rady. Nemůže tedy býti pochybnosti, že také na ně se vztahuje výhoda § 8 odst. 2 bodu 9 téhož zák. Ale pak je zřejmo, že zákonodárce sám již počítal s tím, že členové obecní rady a tedy i starosta a náměstkové mohou býti zvoleni skupinou, která je do obecního zastupitelstva nekandidovala. Přes to však nepřiznal skupině, která by se takovýmto postupem cítila poškozenou, odpomoc výjimkou ze zásady § 64 odst. 2 cit. zák., snad v ten smysl, že by se takto zvolený starosta (nebo jiný člen obecní rady) nevčítal straně, k níž náleží, nýbrž skupině, kterou byl zvolen, nýbrž jediné poskytnutím možnosti, že takto zvolený člen obecní rady (a tedy i starosta) volbu přijmouti odepře. Proto setrval nss při právním názoru v cit. nálezech vysloveném i v daném případě.
Tím jsou vyvráceny veškeré námitky stížnosti a slušelo ji proto zamítnouti.

Citace:

č. 8987. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 215-217.