Č. 2561.

Trestní právo policejní. — Města statutární:
Trestati přestupky zákona o sčítání lidu přísluší ve Znojmě městské radě se starostou nebo starostovi samotnému; trestní pravomoc nemůže býti starostou přenesena na přednostu městského policejního úřadu.
(Nález ze dne 27. června 1923 č. 3844).
Věc: Ida W. ve Znojmě proti zemské správě politické v Brně (min. rada Rud. Šiška) o trestní nález pro přestupek zákona o sčítání lidu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: — — — —
St-lka především vytýká, že trestní nález vydán byl správcem
městského policejního úřadu, k čemuž orgán ten nebyl vůbec kompetentním.
Dle §u 4 zákona z 8. dubna 1920 č. 256 Sb. trestají se úmyslná jednání a opomenutí, kterými se porušujr neb ohrožuje správnost sčítání
lidu, pokud sama o sobě neb ve spojení s jinými činy nespadají pod trestní zákon, politickými úřady I. stolice.
Zemským zákonem z 20. ledna 1867 č. 5 z. z. vydán obecní statut pro město Znojmo; dle §u 2 tvoří město Znojmo svůj vlastní okres anpodléhá, pokud se týče státem naň přenesené působnosti, zemské správě; dle §u 63 jest obor působnosti obce nejen samostatný, nýbrž i přenesený; dle §u 65, odst. 2 má obec věci patřící do oboru působnosti politické okresní správy odstarávati a k cíli tomu potřebná zařízení a ústavy opatřiti.
Spadá tudíž trestání po rozumu §u 4 zák. o sčítání lidu do přenesené působnosti obce. § 66, posl. věta cit. zem. zákona stanoví pak, že pře-
nesenou pravomoc vykonává purkmistr s městkou radou; jak se provádějí úkony přenesené působnosti, o tom jedná ustanovení §u 88, odst. 1 a 2 cit. z. z. Z ustanovení tohoto ve spojitosti s předpisem uvedeným plyne, že pravomoc trestní vykonávati může jen městská rada se starostou neb starosta sám.
Z toho, že odst. 2 §u 88 připouští, aby v případech zvláště nutných,
kde městská rada nemůže předsevzíti usnesení o dotyčné záležitosti, starosta sám neprodleně nutná opatření zařídil, lze vyvoditi jen, že starosta může na sebe vzíti výkon, který by jinak musela prováděti s ním společně městská rada, ale nikoliv, že by sám takového výkonu mohl se zhostiti tím, že k jeho provedení zmocní jiný orgán obce.
Nelze proto dle úvah těchto přisvědčiti vývodům odvodního spisu žal. úřadu, že starosta byl po rozumu §u 88, odst. 2 cit. z. z. oprávněn
zmocniti přednostu městského policejního úřadu, aby převzal provedení trestních případů spadajících pod zákon o sčítání lidu a že nejednal protizákonně.
Jest proto důvodnou námitka svrchu uvedená.
Nebylo-li v I. stolici v trestní věci, o kterou jde, rozhodnuto úřadem kompetentním, pak nedostávalo se žal. úřadu pro jeho instanční věcné rozhodování potřebného substrátu, který by podati mohl jen nález vydaný v mezích příslušnosti I. stolice a právní účinnosti schopný. Žal. úřad však rozhodl bez tohoto podkladu.
Neodpovídá proto nař. rozhodnutí zákonu a bylo je zrušiti dle §u 7 zák. o ss.

Citace:

č. 2561. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 394-395.