NPD documents search: Soudní síň, 3 (1926) - Nároky stávkujícího na náhradu za okamžité propuštění

Nároky stávkujícího na náhradu za okamžité propuštění.

(Nejvyšší soud v Brně.)

V době stávky bank. úředníků pohrozila Česká průmyslová a hospodářská banka svým zaměstnancům okamžitým zrušením služebního poměru, nevrátí-li se ihned na svá pracovní místa. Kdo se nevrátil, byl také skutečně propuštěn.
Jeden z postižených vedoucích úředníků v Praze podal žalobu, jíž se domáhal vyplacení nevyplacených požitků a náhrady za okamžité zrušení služebního poměru.
Obchodní soud pražský žalobu zamítnul s odůvodněním, že „žalobce neměl se podrobiti usnesení odborové organisace, nýbrž nařízení banky, a jestliže nemohl svou služební povinnost vůči bance srovnati se svými závazky vůči své odborové onganisaci, se zásadou solidarity a se svou ctí, pak že nemá práva domáhati se náhrady za škody, způsobené okamžitým zrušením služebního poměru.“
Zemský vrchní soud v Praze tento rozsudek pražského obchodního soudu potvrdil.
Totéž učinil minulý týden i nejvyšší soud za předsednictví dr. Prouzy. Uznal, že Česká průmyslová a hospodářská banka propustila žalobce bez výpovědi právem a že „žalobce nemůže si právem stěžovati do toho, že nižší soudy uznaly služební smlouvu jeho za zrušenou bez ohledu na to, že bankovní úřednictvo usneslo se stávkovati a bez ohledu na pohnutky, jež vedly žalobce k připojení se ke stávce této. Propuštění žalobcovo bylo důvodno a stalo se formálně správně, neboť úředníci byli cirkulářem upozorněni, že stávka bude pokládána za důvod k okamžitému zrušení poměru služebního. Banka měla zákonný důvod pro okamžité propuštění.“

Citace:

Nároky stávkujícího na náhradu za okamžité propuštění. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 8, s. 95-95.