NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 6853.

Úrazové pojištění. — Administrativní řízení (Slovensko): I. Úrazový příspěvek pojistný je »vyměřen«, jakmile zemská úřadovna pro dělnické pojištění doručí straně výměr o předpisu, upravující výkaz o vyplacené mzdě, a platební předpis takovým způsobem, aby mohly poskytnouti úplnou orientaci o vzniku a o výši příspěvkové povinnosti zaměstnavatelově. — II. Doručení pouhého »výměru zařazovacího« nestojí v cestě promlučení nevyměřeného příspěvku úrazového.
(Nález ze dne 3. listopadu 1927 č. 22437).
Prejudikatura: Boh. 6138/26 a 6561/27 adm.
Věc: Firma Bratia K. v D. proti ministerstvu sociální péče o úrazové pojištění.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Platebním výměrem ze 6. listopadu 1925, předepsala zemská úřadovna pro dělnické pojištění v Bratislavě stěžující si firmě za rok 1920 z podniku »kácení dříví« příspěvek úrazového pojištění v částce 8539 Kč 92 h a na úrocích 1110 Kč 19 h kromě dalších úroků z prodlení. Dle tohoto výměru byly předepsané příspěvky splatné 15. ledna 1921.
Vyžádav si vyjádření zemské úřadovny zamítl župní úřad ve Zvolenu rozhodnutím z 2. ledna 1926 odvolání stěžující si firmy a potvrdil platební výměr zemské úřadovny. — — —
Dalšímu odvolání stěžující si firmy min. soc. péče nař. rozhodnutím nevyhovělo.
O stížnosti uvážil nss toto:
Žal. úřad jest právního názoru, že stěžující si firmou namítané promlčení úrazových příspěvků nenastalo, ježto běh promlčecí lhůty, jež počala dne 1. ledna 1921, byl přerušen zařazovacím výměrem zem. úřadovny pro děl. pojištění, doručeným stěžující si pokladně 15. března 1923. Názoru tomu stížnost právem vytýká, že není ve shodě se zákonem.
Úrazové pojištění jest institutem práva veřejného a mají úrazové pojistné příspěvky veřejnoprávní charakter. Nárok na veřejnoprávní plnění může se však promlčeti jen, je-li to výslovně stanoveno zvláštním zákonem a jen ustanovení tohoto zvláštního zákona mají význam při posouzení náležitosti promlčení a jeho případného stavení a přerušení.
Pro daný případ jest směrodatným § 46 zák. čl. XIX:1907, mající ohledně promlčení úraz. příspěvků toto specielní ustanovení: »vyměřené úrazové pojistné příspěvky a prémie se promlčují v 5 letech od vyměření počítajíc, za nevyměřené úrazové pojistné příspěvky ručí zaměstnavatel po 3 léta, počínajíc od vzniku jeho závazku.«
I v tomto druhém případě (při příspěvcích nevyměřených) jde, jak úřad správně usoudil, pojmově o promlčení, poněvadž i tu zaniká právo, resp. pomíjí závazek, již existentní, neuplatněním po dobu v zákoně stanovenou.
Dle předpisu toho a předešlých úvah může tedy zabrániti promlčení nevyměřených příspěvků jedině fakt vyměření poplatků, ježto zákon nemá ustanovení, podle něhož by i jiné události překážely průběhu lhůty té. Vyměřeným jest pak úrazový příspěvek podle § 20 min. nař. č. 4790 z r. 1917 M. E., jakmile zem. úřadovna pro dělnické pojištění doručí straně výměr o předpisu, upravující výkaz o vyplacené mzdě a plat. předpis takovým způsobem, aby mohly poskytnouti úplnou orientaci o vzniku příspěvkové povinnosti zaměstnavatele a její výši. Bližší direktivy pro vyměření úraz. příspěvku obsahuje pak § 20 a 21 nař. stát. poj. úřadu z 20. pros. 1917, č. 13101, dle nichž výměr o předpisu má tvořiti pro každý účetní rok zvláštní vyúčtování a musí obsahovati vedle sdělení, kolik činí vyměřený roční příspěvek úrazový, obnos započítatelného výdělku, způsob, jak byl zjištěn, nebezpečenské procento podniku, poplatkovou sazbu a udání, kolik zaměstnavatel za rok předpisu zaplatil. Teprve doručením výměru takto upraveného zaměstnavateli jest pojistný příspěvek úrazový platně vyměřen a tím zabráněno promlčení dle cit. § 46. Ustanovení o nějakém přerušení nebo stavení promlčení předpis tento, jak již shora vyloženo, nemá. Nebrání tedy, jak úřad míní, promlčení nevyměřeného příspěvku úrazového doručení výměru zařazovacího z 10. března 1923, jenž — jak zřejmo z originálu stranou předloženého — nemá shora uvedených náležitostí výměru o předpisu, ježto obsahuje vedle nového zařazení podniku stěžující si firmy od 1. ledna 1920 počínajíc dle vl. nař. ze 14. července 1922 č. 200 Sb. pod titul 397 a), nebezpečenské třídy 12 a nebezpečenského procenta 87 jen ještě poučení o příspěvkové sazbě (z každých 100 Kč vyplacené a započítatelné mzdy 8.70 Kč) a o tom, jak se pojistné příspěvky vypočítávají. O tom, zda a kolik na příspěvcích stěžující si firma za rok 1920 dluhuje, není ve výměru tom zmínky.
Bylo proto nař. rozhodnutí, vybudované na nesprávném výkladě cit. § 46, zrušiti dle § 7 zák. o ss.
Dodatek nař. rozhodnutí, »že promlčení předepsaných příspěvků nemohlo nastati také už vzhledem k počátku účinnosti nař. č. 199 a 200 z r. 1922«, označuje stížnost právem jako nesrozumitelný.
Ustanovení těchto vl. nař., pokud zde mají význam, nabyla účinnosti dnem 1. ledna 1920. Z dodatku tak, jak je, bez bližšího vysvětlení, nelze vyčísti, jaký vliv by tento den účinnosti mohl jeviti na běh lhůty promlčecí, zvláště když vl. nař. sama o promlčení nejednají, ponechávajíce zmíněné ustanovení § 46 odst. 3 nezměněně v platnosti (§ 11 vl. nař. č. 199/22).
Že by úřad byl chtěl vysloviti, že závazek, rozhodný pro počátek lhůty promlčecí, vznikl teprve vydáním nařízení těch, t. j. 26. července 1922 a že od tohoto dne běží promlčení, nelze se domnívati. Výkladu nař. rozhodnutí v tom smyslu brání jednak zjištění úřadu, že sporný závazek vznikl 1. ledna 1921, jednak okolnost, že i od data vydání oněch nařízení do doručení výměru o předpisu ze 6. listopadu 1925 uplynula tříletá lhůta promlčecí § 46 zák. čl. XIX: 1907.

Citace:

č. 6853. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 413-415.