Čís. 15459.

K výkladu § 69 zák. ze dne 16. června 1894 čís. 63 z. z. pro Moravu.
Není třeba, aby schodky v obytných domech byly opatřeny žerděmi na obou stranách.
(Rozh. ze dne 2. října 1936, R II 340/36.)
Žalobkyně se ua žalované domáhá náhrady škody tvrdíc, že se zranila pádem na schodišti v domě žalované a že se tak stalo proto, že schodiště nebylo opatřeno na straně zdi žerdí, jak prý to předpisuje § 69 mor. stav. řádu. Prvý soud zamítl žalobu. Odvolací soud uložil prvému soudu nové jednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud zrušiv usnesení odvolacího soudu uložil tomuto, by o odvolání znovu rozhodl.
Důvody:
Pro město, kde se nehoda stala, platí, hledíc k vypravení schodů v obytných domech, ustanovení třetího odstavce § 69 zákona ze dne 16. června 1894 čís. 63 z. z. mor., podle něhož »mějtež« hlavní schody v budovách dvoupatrových aspoň 1,10 m, v budovách několikapatrových aspoň 1,30 m světlosti a buďtež žerděmi k přidržování, kromě toho pak buďtež na všech volných místech opatřeny zábradlím, které jest z ohnivzdorného materiálu zděláno a má výšku jednoho metru měřenou od hrany stupně v pravém úhlu k povrchu zábradlí. Toto ustanovení nebylo změněno ani zákonem ze dne 16. června 1914 čís. 39 z. z., ani zákonem ze dne 23. května 1919 čís. 277 Sb. z. a n. Z tohoto doslovu zákona, zvláště pak z výrazů »žerdě«, »kromě toho« a »zábradlí« nelze dovozovati, jak se mylně odvolací soud snaží, že by žerdě k přidržování mu»sily býti v každém případě upevněny na obou stranách schodiště. V souzeném případě nebylo žalobkyní nic tvrzeno, že výstavba schodů jest takového rázu, jenž by vyžadoval upevnění ochranných žerdí po obou stranách schodiště. Je-li zábradlí na volném konci schodů opatřeno dřevěným madlem k přidržování, nelze schvalovati názor odvolacího soudu, podle něhož prý žalovaná ručí podle § 1311 obč. zák. za škodu žalobkyní způsobenou proto, že neopatřila schodiště v domě svrchu uvedeném žerděmi po jeho obou stranách. Za tohoto stavu věcí a poněvadž žalobkyně odvoláním napadla rozsudek soudu první stolice jediné s tohoto hlediska, není v souzeném případě ani skutkového, ani právního podkladu pro zrušení rozsudku soudu prvního odvolacím soudem vyslovené.

Citace:

č. 15459. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 903-904.