Čís. 14283.

Vládní nařízení ze dne 13. července 1934 čís. 142 Sb. z. a n. nevztahuje se na pohledávky vymáhané proti pozůstalosti po zemědělci.
(Rozh. ze dne 4. dubna 1935, R I 292/35.)
Žalobu, o niž tu jde, podala žalobkyně jednak proti pozůstalosti po Karlu K-ovi, jednak na Charlottu K-ovou, jež po podání žaloby zemřela. Jak Karel K. tak i Charlotta K-ová byli zemědělci podle § 6 vládního nařízení čís. 142/34 sb. z. a n. Návrhu opatrovníka žalované pozůstalosti a právního zástupce spolužalované zemřelé Charlotty K-ové na přerušení sporu podle § 3 vl. nař. čís. 142/34 sb. z. a n. prvý soud vyhověl, odvolací soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Z ustanovení § 6 vl. nař. ze dne 13. července 1934 čís. 142 sb. z. a n., že zemědělci ve smyslu tohoto nařízení jsou osoby, které se vyživují hospodařením na zemědělských pozemcích, vyplývá zřejmě, že zákon tu má na mysli pouze osoby fysické, neboť o osobách právnických nebo o pozůstalosti nelze mluviti, že se vyživují. Pozůstalost jest sice samostatným právním podmětem, nikoliv však osobou fysickou. Fikci § 547 obč. z. nelze bráti doslova a nepřichází v úvahu, kde zákon předpokládá jsoucnost fysické osoby, jako v tomto případě

Citace:

č. 14283. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 296-296.