Saccharin.I. Ve srozumění s ministry vlády uherské zapovídá se v říši naší na základě čl. VI. zák ze dne 25. května 1882 č. 47 ř. z. dovoz saccharinu a podobných umělých sladidel, jimiž se obchoduje (jako methyl-saccharin, sukrol, cukerín, dulcin, krystalosa atd.) a syrupů látkami těmito oslazených. Za podobná umělá sladidla pokládati jest ony chemické preparáty ke slazení, které nenáležejí ke skupině uhlohydrátův. Zápověď tato nevztahuje se však k saccharinu, jejž za zvláštních podmínek odbírají lékárníci, droguisté a materialisté (nař. min. vnitra, financí a obchodu ze dne 20. dubna 1898 č. 49 ř. z.). Saccharin (kyselina anhydro-ortho-sulfamin-benzoová nebo sulfonid kyseliny benzoové a jeho chemické sloučeniny) vyskytuje se v obchodu buďto sám o sobě v podobě bílého nebo nažloutlého prášku nebo smísen bývá (těžko se rozpouštěje) s dvojuhličitanem sodnatým nebo také v malých lisovaných tabulkách (preparáty saccharinové). Saccharin vyznačuje se vydatnou, dlouho působící sladkou chutí a snadno se rozpouští v nakysnatelém étheru. II. Lékárníci, droguisté a materialisté hodlajíce zásobovati se saccharinem z ciziny, povinni jsou při dovozu předložiti povolení politického úřadu zemského, které nutno opatřiti si pro jednotlivý případ zvlášť; v povolení tomto má býti udáno: 1. jméno a bydliště zasílatele, počet název a hrubá (brutto) váha jednotlivých kusů, dále ryzí (netto) váha dováženého saccharinu a konečně tvar, ve kterém dovážen bude ; — 2. celní úřad, jímž zboží prochází; 3. jméno, bydliště a zaměstnání příjemce. Bez takovéhoto řádně vyhotoveného povolení nesmí se nižádná zásilka vyříditi. Povolení vzpomenuté platnost má jen pro celní úřad tam uvedený, kterýž podrží je za doklad k rejstříku. Vzejde-li na celním úřadu pochybnost v tom směru, že zásilka obsahuje snad jiná umělá sladidla, než saccharin, nevyřídí se ihned, nýbrž zašle se vzorek ku prozkoumání c. k. zemědělskému chemickému ústavu pokusnému ve Vídni. O došlé zásilce má příjemce učiniti podrobný záznam ve zvláštním rejstříku příjmů vydání (jmenovitě uvésti dlužno den dodání, způsob zabalení, ryzí váhu, jakož i tvar, ve kterém saccharin byl dovezen — viz. nař. min. vnitra, financí a obchodu ze dne 20. dubna 1898 č. 51 ř. z.). III. Saccharinu a preparátů saccharinových, jakož i podobných umělých sladidel nesmí se při živnostenské výrobě potravin užívati, prodávati v tuzemsku vyjma tyto případy : 1. Lékárníci oprávněni jsou užívati saccharinu a látek sacharinových při výhradné výrobě léků a dietetických prostředků nebo preparátů, které smějí lékárníci vydávati k lékařskému předpisu (receptu) nebo i bez tohoto v přímém (ručním) obchodu. Mimo to mohou lékárníci vydati saccharin zákazníkům, kteří k lékařskému odporučení užívati mají do domácích potravin saccharinu. Toto lékařské nařízení dlužno pak předložiti lékárníku; nařízení takovéto může míti platnost po celá tři léta a nevyhotovuje se snad od případu k případu. (Podrobnější ustanovení v té příčině udána jsou v §§ 3 a 4 nař. min. ze dne 20. dubna 1898 č. 52 ř. z.). 2. Zápoveď svrchu dotčená neodnáší se dále k nemocnicím, sanatoriím, léčebným ústavům a pod., které připravují stravu (s úředním povolením) pro své pacienty. 3. Politický úřad zemský vyslechna zemskou zdravotní radu může živnostníkům (t. j. hostinským a výčepníkům) v lázeňských místech k žádosti jich výjimečně a do odvolání uděliti povolení ku přípravě nápojů a jídel s použitím saccharinu a podobných látek. Dispens tato nesmí být udělena na dobu delší tří let, po třech létech může býti však obnovena. 4. K živnostenské výrobě a prodeji zboží pekařského a cukrářského pro osoby požívající výrobků těchto k radě lékařské potřebí jest zvláštního povolení politického úřadu zemského, kterého nabýti možno teprve po předchozím dobrozdání zemské zdravotní rady. Povolení toto uděliti lze toliko spořádaným a důchodkově nezávadným živnostníkům a nanejvýš na dobu tříletou; povolení udělené lze kdykoli odvolati a ovšem i po vypršení lhůty tříleté prodloužiti. Pečivo nebo cukroví s přísadou saccharinu smí se vydati jen zákazníkům zvláště a výslovně za to žádajícím (viz nař. min. vnitra, financí a obchodu ze dne 20. dubna 1898 č. 52 ř. z.).