Dr. BEDŘICH PEŠEK:

K článku „Poplatky veřejného notára z pozostalostí“.

V čísle 7. ročníku XIV. tohoto časopisu navrhuje pan Dr. Michal Slavik ve shora uvedeném článku reformu sazby odměn notářů jako soudních komisařů za projednání pozůstalostí. Odměna má býti stanovena paušálem podle hrubé hodnoty pozůstalosti a podle rozsahu prací (za další roky atd.).
Návrh pana Dra Slavika lze vitati a má mnoho výhod:
Úspora času pro notáře, nebude-li muset sestavovat zdlouhavé a opakující se seznamy útrat.
Úspora času pro soud, nebude-li muset seznamy zkoumat.
Odměna může býti stanovena tak, aby méně zatěžovala nepatrné pozůstalosti a za to byla vyšší při pozůstalostech větších.
Bude-li sazba dosti pružná (jak níže navrženo), může býti při stanovení odměny brán zřetel na obtížnost projednání.
Stinnou stránkou byla by okolnost, že soudce by měl při stanovení odměny velkou volnost; ale věřme objektivnosti soudců a možnosti zjednati nápravu opravnými prostředky. Konečně má soudce i dnes značnou volnost vzhledem k nejasným ustanovením vlád. nař.
53 č. 102/1923 Sb. z. a n. o poplatcích veřejných notářů a sazby.
S panem Drem Slavíkem však nesouhlasím v těchto bodech:
1. při pozůstalostech do 5000 Kč nenáleží notáři náhrada hotových výloh;
2. odměna je stanovena pevnou neměnitelnou sumou;
3. odměna při pozůstalostech do 300000 Kč je téměř vesměs snížena pod nynější minimální výměru (při pozůstalostech do 1000 Kč bezmála na polovici!).
ad 1. Jest základní zásadou, že notáři přísluší v každém případě náhrada hotových vydání (§§ 9 a 16 vl. nař. č. 102/1923 Sb. z. a n.); i v tom případě, kdy notář nemá vůbec nároku na odměnu (pozůst. do 200 Kč), náleží mu přece náhrada hotových vydání. Nelze po notáři spravedlivě požadovati, aby z vlastní kapsy platil poštovné, kolky a pod. za dědice, zejména i v případě, kdy za svou práci vůbec žádnou odměnu nedostane. A podle řečeného návrhu má dokonce notář z vlastní kapsy hradit hotová vydání při pozůstalostech až do 5000 Kč!
ad 2. Je-li stanovena odměna pevnou neměnitelnou sumou, vznikají jednak při nepatrném rozdílu hodnot pozůstalostí velké skoky odměny, jednak nelze odměnit obtížnost práce notářovy. Tak při hodnotě 20000 Kč náleží odměna 450 Kč, při 20050 Kč již 550 Kč, t. j. o 100 Kč více; při hodnotě na př. 4000 Kč byla by odměna 140 Kč bez ohledu na to, zda pozůstalost dědí bez jakýchkoli komplikací jediný dědic, který přizná jmění místopřísežně, či zda tu jsou složité výpočty povinných podílů, kolace, zdlouhavé soupisy a odhady a pod.
ad 3. V citovaném článku jsou odměny vypočteny dle nynějších sazeb při projednání co nejjednodušším (»Teda toto sú minimálne sadzby«). Jakkoli nelze s výpočtem plně souhlasit (za lustrování podle pol. 6 nikoli 11 k), za stránku obyčejných opisů 2 Kč 50 h, nikoli 3 Kč atd.). lze přece vzíti výpočty ty za základ dalších úvah; vzhledem k nejasnému znění vl. nař. o poplatcích notářů nelze totiž vůbec absolutně správně a přesně odměnu vypočíst.
Pan Dr. Slavik navrhuje při menších pozůstalostech odměnu značně nižší, než by příslušela podle platných sazeb, a teprve při pozůstalostech přes 300000 Kč je odměna o něco vyšší. Zřejmě má býti újma, kterou by notáři při malých pozůstalostech utrpěli, vyvážena vyššími odměnami při pozůstalostech velkých; na papíře věc vypadá velmi pěkně. Ale kolik velkých pozůstalostí projednávají notáři? Ze zkušenosti je všeobecně známo, že za platnosti nešťastného ustanovení 2. věty 3. odst. § 29 nesp. pat. ve znění zák. č. 123/1923 Sb. z. a n., že strany si mohou pozůstalost projednat samy nebo svým oprávněným zmocněncem, téměř všechny velké pozůstalosti projednávají advokáti; odměna notářů za bezplatné projednání a nižší sazby při menších pozůstalostech, navržená vyššími sazbami při pozůstalostech nad 300000 Kč, jest tudíž ilusorní. Za platnosti cit. nespravedlivého ustanovení budou přece jen notáři projednávati téměř výhradně pozůstalosti pod 100000 Kč a sazby za tyto nelze proto tak pronikavě snížit.
Navrhuji proto úpravu té látky takto:
1. Sazba odměn notářů za projednání pozůstalosti:
Hrubá hodnota pozůstalosti - Odměna
nad Kč - do Kč - od Kč - do Kč
200 1000 60 90
1000 2000 85 115
2000 3000 105 135
3000 4000 130 160
4000 5000 160 220
5000 10000 280 360
10000 20000 410 490
20000 30000 520 600
30000 40000 615 695
40000 50000 700 780
50000 60000 785 860
60000 70000 860 920
70000 80000 910 950
80000 90000 940 1000
90000 100000 970 1030
a tak podobně dále.
2. Při hodnotě pozůstalosti do 200 Kč nenáleží notáři odměna za projednání, nýbrž jen náhrada hotových vydání (stejně § 16 nynější sazby).
3. Bylo-li třeba druhého roku, náleží odměna o 20% vyšší; za každý další k projednání potřebný rok zvýší se odměna dále o 10% základní sazby. Zvýšení nesmí přesahovat 50% základní sazby.
4. Při přenechání pozůstalosti do 5000 Kč iure crediti náleží polovina odměny (stejně pol. 11 e) nynější sazby).
5. Hotové výlohy buďtež nahrazeny vždy zvlášť (stejně § 9 sazby).
6. Mimo uvedenou odměnu a náhradu hotových vydání náleží notáři při projednání pouze poplatky podle pol. 13 (cestovné, stravné, nocležné a poplatek za promeškání času) a pol. 11 k) not. sazby (za provedení dobrovolné dražby za poz. řízení).
7. Soudce stanoví odměnu v mezích sazby, hledě k hrubé hodnotě pozůstalosti а k obtížnosti projednání.
8. Je-li projednání spojeno s obzvláštními obtížemi a
vyžaduje-li neobyčejně mnoho práce (viz pozn. 1 k pol.
11 nynější sazby), může býti stanovena i přiměřená odměna vyšší.
9. Za prozkoumání pozůstalosti, kterou si účastníci projednali sami nebo svým zmocněncem, náleží notáři 50% odměny dle hořejší sazby.
10. Okolnosti rozhodné pro stanovení odměny a hotové výdaje uvede notář stručně ve zprávě, kterou předkládá projednanou pozůstalost soudu k usnesení.
54

Citace:

K článku "Poplatky veřejného notára z pozostalosti". České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1933, svazek/ročník 15, číslo/sešit 7, s. 61-62.