Č. 813.

Volební řád do obcí: * Osmidenní lhůtu k podání žádosti, aby se volba konala podle zásady poměrného zastoupení dle § 19 zák. ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n., čítati jest za platnosti zákona z 19. prosince 1919 č. 663 sb. z. a n. ode dne, kdy byla v obci vyvěšena vyhláška o rozepsání volby.
(Nález ze dne 16. dubna 1921 č. 893.)
Věc: Josef T. v Božeticích proti reklamační komisi při okresní správě politické v Klatovech o způsobu volení do obecního zastupitelstva.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: Vypsání volby do obecního zastupitelstva ve Vítni-Božeticich po rozumu § 11 zák. ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. bylo veřejně vyhlášeno a vyhláška o tom vyvěšena dne 15. září 1920. Poněvadž obec ta nemá více než 700 obyvatelů, měla se volba konati dle zásady relativní většiny, a proto bylo ve vyhlášce té, jak to § 11 cit. zákona přikazuje, také uvedeno, že za provedení volby dle zásady poměrného zastoupení lze žádati do 8 dnů ode dne vyložení seznamů voličských. Dne 3. října 1920 podána byla předsedovi obecní správní komise žádost, opatřená 12 podpisy voličů, aby se volba provedla dle zásady poměrného zastoupení. Předseda obecní správní komise, pokládaje žádost tu za opožděnou, odepřel ji přijati, ale na vyzvání okresní správy politické ji přijal a předložil reklamační komisi k rozhodnutí dle § 19 vol. ř. ob.
Naříkaným rozhodnutím vyhověla reklamační komise při okresní správě politické v Klatovech této žádosti a rozhodla, že se má volba do obecního zastupitelstva ve Vítni-Božeticích konati podle zásady poměrného zastoupení, ježto jsou splněny zákonné podmínky pro vyhovění této žádosti.
Do tohoto rozhodnutí podána jest stížnost, o které nejvyšší správní soud takto uvažoval:
Stížnost vytýká naříkanému rozhodnutí nezákonnost a spatřuje ji v tom, že žádost za změnu způsobu volby byla podána opožděně a že ji nepodala aspoň desetina voličů. Za opožděnou pokládá stížnost onu žádost proto, že 8denní lhůtu v § 19 vol. řádu stanovenou dlužno nyní za platnosti zákona ze dne 19. prosince 1919 č. 663 sb. z. a n. o stálých voličských seznamech počítati ode dne vyložení stálých voličských seznamů.
Tomuto náhledu nemohl nejvyšší správní soud přisvědčiti. Z ustanovení třetí hlavy zákona z 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. vysvítá, že rozhodnutí o tom, má-li se v obci, která nemá více než 700 obyvatelů, konati volba dle zásady poměrného zastoupení, se má státi v přípravném řízení volebním, jež zahájí úřad dohlédací rozepsáním a vyhlášením volby (§ 11), a to podá-li aspoň desetina voličů zapsaných ve voličských seznamech do 8 dnů ode dne vyložení seznamů voličských (§ 14) žádost, aby se volba dle této zásady provedla. Zákon tedy váže podání podobné žádosti na dvojí předpoklad a termín: jednak rozepsání a vyhlášení volby, jednak vyložení seznamů voličských.
Podle zákona ze dne 19. prosince 1919 č. 663 sb. z. a n. o stálých seznamech voličských odpadá nyní sestavování seznamů voličských pro obecní volby po rozepsání jejich a volby ty konají se podle stálých seznamů (§ 14), jež se zřizují každého půl roku (§ 8).
Rovněž odpadá v přípravném řízení volebním vyložení seznamu voličských za účelem provedení reklamačního řízení (§ 14 zákona z 31. ledna 1919), ježto stálé seznamy se každého půl roku, vždy 15. června a 15. prosince za týmž účelem vykládají k veřejnému nahlédnutí (§ 8 zák. z 19. prosince 1919).
Z toho je patrno, že zákon ze dne 19. prosince 1919, vyloučiv z přípravného řízení pro rozepsané volby sestavování voličských seznamů a reklamační řízení o nich, a nařídiv, aby volby ty provedeny byly dle stálých seznamů, jejichž úprava i s reklamačním řízením se děje neodvisle od konkrétních voleb každého půl roku, odstranil z přípravného řízení pro rozepsané již volby i vykládání seznamů dle § 14 zákona z 31. ledna 1919, jež bylo podkladem pro provedení reklamačního řízení.
Důsledek toho jest, že i pro podání žádosti za rozhodnutí o způsobu volení dle § 19 zákona z 31. ledna 1919 nemůže býti již rozhodným den vyložení seznamů voličských, neboť takový den v přípravném řízení volebním z uvedených důvodů vůbec neexistuje, a že nemůže ani ve vyhlášce o rozepsání volby, jež se v obci vyvěsí (§ 11, odst. 4 téhož zákona), stanovena býti lhůta k podání této žádosti dle předpisu cit. § 19.
Zbývá tedy jen druhý z obou svrchu uvedených termínů pro stanovení dne, od něhož lze čítati osmidenní lhůtu § 19, totiž rozepsání a vyhlášení volby. Že za účinnosti zákona z 19. prosince 1919 jedině tento moment je rozhodný, plyne z ustanovení § 11 zákona z 31. ledna 1919, jenž ukládá dohlédacímu úřadu, aby rozepsal volbu tak, aby přípravy k ní mohly býti skončeny včas, a § 30 téhož zákona, dle něhož starosta nejméně osmý den před volbou vyhlásí mimo jiné též zásady, podle nichž se bude volba konati.
Má-li se těmto předpisům vyhověti, je nutno, aby návrh na provedení volby dle poměrného zastoupení byl podán v určité lhůtě a to tak, aby rozhodnutí o tom, zda se bude voliti dle této zásady nebo dle zásady relativní většiny, se stalo v přípravném volebním řízení a mohlo býti starostou obce nejméně 8. den před volbou vyhlášeno. Lhůta pro takový návrh vyhrazená stanovena jest v § 19 osmi dny a — ježto, jak bylo ukázáno, jiného termínu tu není a ježto provedení volby v ustanovenou dobu musí býti zabezpečeno — počíná dnem vyhlášení volby a to vyhlášení v obci, kde se též návrhy na rozhodnutí o způsobu volení podávají.
Názor stížnosti, že lhůtu počítati jest ode dne vyložení stálých seznamů voličských, nemohl soud sdíleti. Volby do obecního zastupitelstva budou se dle § 10 zákona z 31. ledna 1919 konati pravidelně vždy po 4 létech. Mohou ovšem nadejíti i dříve a to v termínech nepředvídaných, na př. vzdá-li se obecní zastupitelstvo svého úřadu nebo je-li úředně rozpuštěno. Stálé voličské seznamy zřizují se, jak už bylo uvedeno, každého půl roku. Nehledě k tomu, že by voličové v obcích do 700 obyvatelů musili při každém půlročně se opětujícím vyložení stálých seznamů voličských podávati návrhy na provedení příští volby dle zásady poměrného zastoupení, kdyby si chtěli zabezpečiti, aby v případě, že by snad v příštím půlletí došlo k nové volbě obecního zastupitelstva, volba ta provedena byla dle zásady té, nehledě dále k tomu, že v několika měsících, jež mohou uplynouti mezi dobou, kdy takovýto návrh byl podán a dle něho rozhodnuto, a dobou, kdy k volbě skutečně dojde, se může smýšlení voličů. kteří návrh ten podali, tak změniti, že by dřívější jejich návrh a rozhodnutí vůli jejich v době konání voleb již neodpovídal — nesrovnávalo by se podávání těchto návrhů a rozhodování o nich v době, dokud volba není rozepsána, se zákonem, ježto — jak již bylo uvedeno — § 11 zákona z 31. ledna 1919 odkazuje věc tuto do přípravného řízení volebního, které se počíná teprv rozepsáním a vyhlášením volby.
V daném případě dlužno zmíněnou lhůtu počítati tím spíše od momentu vypsání volby a jeho veřejného vyhlášení, protože ze zprávy, kterou předseda obecní správní komise dne 26. září 1920 podal okresní správě politické, vychází na jevo, že současně s vyhláškou o rozepsání volby vyloženy byly znovu také stálé voličské seznamy.
Uváží-li se, že vyhláška o rozepsání volby byla vyvěšena a seznamy voličské vyloženy dne 15. září 1920, končila se osmidenní lhůta k podání žádosti o změnu způsobu volby dnem 23. září 1920.
Žádost voličů, o kterou jde, byla datována dne 1. října 1920, tudíž po uplynutí lhůty pro její podání předepsané. Protože podání spisu po uplynutí propadné lhůty přivádí týž právní stav, jakoby se podání vůbec nestalo, neměl se žalovaný úřad do věcného rozhodování o této záležitosti pustiti, nýbrž měl ji jako opožděnou odmítnouti. Neučiniv toho, porušil zákon a bylo proto jeho rozhodnutí zrušiti po rozumu § 7 zák. o správ. soudě.
Vzhledem k nepřípustnosti opožděné žádosti bylo by bezúčelným zabývati se další námitkou stížnosti, že totiž žádost nebyla podepsána dostatečným počtem voličů.

Citace:

č. 813. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 463-466.