Čís. 13124.


Směnky (zákon ze dne 13. prosince 1927, čís. 1 sb. z. a n. na rok 1928).
Ten, kdo nabyl bezelstně blankosměnky a podepsal ji jako výstavce, stal se originárním (směnečným) nabyvatelem směnky a jest chráněn proti námitkám z osoby předchůdce podle § 87 směn. zák.

(Rozh. ze dne 20. prosince 1933, R I 1146/33.)
Žalobce nabyl bezelstně biancosměnky od Josefa S-a a podepsal ji jako výstavce. Žalovaný byl na směnce podepsán jako přijatel. Proti směnečnému platebnímu příkazu vznesl žalovaný námitky z osoby Josefa S-a. Procesní soud prvé stolice ponechal směnečný platební příkaz v platnosti. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by ji, vyčkaje pravomoci, znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc odvolacímu soudu k novému rozhodnuti o odvolání.
Důvody:
Tím, že stěžovatel nabyl podle zjištění prvého soudu bezelstně biancosměnky od Josefa S-a a ji podepsal jako výstavce, stal se originárním směnečním nabyvatelem směnky a je chráněn proti námitkám z osoby předchůdce podle § 87 sm. zák., podle něhož může směnečný dlužník činiti jen takové námitky, které plynou ze směnečného práva samého nebo mu příslušejí bezprostředně proti tomu, kdo právě žaluje. Námitky žalovaným uplatňované mu však příslušejí proti Josefu S-ovi a nepříslušejí mu i proti stěžovateli již proto, že podepsal směnku jako výstavce (srov. judikát býv. nejvyššího soudu ve Vídni čís. 206, úřední sbírky čís. 1507 a rozh. sb. n. s. čís. 1102).
Citace:
Čís. 13124. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 666-666.