§§ 90.—93. Řízení při ustavení se vodního družstva.

§ 90. Neshodli-li se účastníci o to, k čemu, v jaké míře a kterak společenské podniknutí k vysušování a zvlažování pozemků aneb k stavění ochranných a upravovacích vodostrojů, má býti zařízeno, muže každý účastník a každá obec, v které podniknutí zřízeno býti má, navrhovati politickému úřadu příslušnému, aby rozhodl, zdali naproti tomu hlasující povinni jsou, některé a které nemovitosti k společenstvu přiraziti.
K tomu návrhu buď přiložen plán a rozvrh nákladu, dle kterého podniknutí se zříditi má; také má návrh všemu vyhověti, čeho § 78. žádá.
Náklad, jejž navrhovatelé za podání a zřízení zapravili, buď jim od společenstva nahražen, pokud toho žádají a pokud politický úřad uzná, že ten náklad byl potřebný.
§ 91. Úřad ustanoví, které nemovitosti, a v jaké rozsáhlosti mají býti považovány za účastny, když se společenstvo zřizuje (§ 54.), načež plán a rozvrh nákladů podle § 79. prozkoumá a když se shledalo, že obecnému dobrému nikterak neodporuje, má úřad, přivezma veškeré účastníky, dáti změniti plán, ač shledá-li se změna býti potřebnou neb vhodnou a rozebrav úplně všecky okolnosti sem se vztahující, má ustanoviti, v jaké míře podniknutí zřízeno býti může.
§ 92. Když bylo ustanoveno, kterak společenské podniknutí se zříditi má, mají se počítati hlasy svolujících proti hlasům nesvolujících, při čemž ti, kteří určitě aneb vůbec se nepronesli, přirazí se k nesvolujícím, aneb nepočítají se, když sejde s toho, aby byli vzati v společenstvo.1
§ 93. Nepřisvědčí-li většina hlasů zákonem vyměřená, společnému podniknutí aneb shledá-li se, že by i při většině hlasů zákonem nařízené toho zde nebylo, čeho vyhledává § 54. (§ 21. zák. říšsk.), že by tedy nebylo spravedlivé, aby na menšinu nucením se naléhalo, nemá řízení dále před se jíti, nýbrž úřad má nálezem, rozhodovacími příčinami opatřeným toliko vyřknouti, že ti, kteří přistoupiti nechtějí, k tomu přinuceni býti nemohou.
Je-li pak většina hlasů k podniknutí svalujících taková, jak zákon nařizuje, a je-li zákonem odůvodněno, aby menšina nucením k tomu připravena byla, má úřad podle §§ 81., 82., 83. a 84. dále říditi, a má nálezem, jejž podle §§ 86., 87. a 92. vynese, rozhodnouti zároveň, jsou-li nesvolující povinni přistoupiti v společenstvo.
Jak v oddílu IV. jednajícím o vodních družstvech obšírněji bylo vysvětleno, jest vodní družstvo vlastně sdružením pozemků v určité oblasti ležících za účelem provedení určitého vodního díla a to buď zařízení zavlažovacího neb odvodňovacího aneb regulačního neb ochranného. Vlastníci pozemků jsou pouze representanty nemovitostí do svazku družstevního pojatých.
Ze zásady této vyplývá především nutnost, aby tam, kde vodní družstvo ať již za tím neb oním účelem má býti přivedeno v život, byla dle možnosti přesně stanovena oblast příštího vodního družstva, t. j. souhrn oněch pozemků, na které výkonnost projektovaného podniku má se vztahovati.
Jako při každém jiném podniku společném vychází pravidelně i při tvoření se vodního družstva popud od jednotlivce, který event. za součinnosti technické kanceláře rady zemědělské svolá po provedení nejnutnějších přípravných prací a zkoušek, informativní schůzi zájemníků za dvojím účelem: Nejprve třeba všem objasniti a vysvětliti výhody zamýšleného družstevního podniku, seznati názory a přání ostatních zájemníků a aspoň aproximativně určiti za použití parcelního protokolu a event. ad hoc přibraných znalců pracovní pole příštího vodního družstva, a pak třeba ustanoviti (určitý subjekt právní, který by přípravné práce až do konstituování se družstva provedl.
Byla-li v této neb snad pozdější schůzce zájemníků zjistěna nálada projektu příznivá, zvolí zájemníci pravidelně ze svého středu přípravné komité, které pověří podrobným vypracováním projektu a provedením všech nutných kroků, aby družstvo za intervence úřadu bylo utvořeno.
Jedná-li se o dobrovolné sdružení všech pozemků, na něž podnik družstevní má se vztahovati, bude práce přípravného komité poměrně snazší a jednodušší. Zadá odborníkovi, resp. zažádá u technické kanceláře rady zemědělské za vypracování detailního projektu, vypracuje stanovy, svolá ustavující valnou hromadu, která usnese se na stanovách, vysloví souhlas s projektem a zvolí si ihned dle stanov svoji representaci, která pak u úřadu vodoprávního zakročí jednak o uznání družstva, jednak o vodoprávní konsens pro projektované vodní dílo družstevní.
Jedná-li se však o družstvo s členstvím nuceným, t. j. nebylo-li v přípravném projednávání docíleno naprosté shody všech zájemníků, nýbrž bylo-li konstatováno, že pro provedení projektu a pro dobrovolný přístup k družstvu jest pouze většina zájemníků, takže bude nutno, má-li býti projekt ve svazku družstevním proveden, přiměti menšinu nálezem vodoprávního úřadu ke vstupu do družstva, bude řízení obtížnější a také nákladnější.
Zde bude utvoření vodního družstva odvislo na nálezu vodoprávního úřadu, který vydán bude po řízení provedeném dle §§ 90.—93. a jímž bude uznáno, zda jsou v daném případě splněny podmínky § 54. a zda tudíž přehlasovaná menšina povinna jest přistoupiti k projektovanému vodnímu družstvu. S tímto řízením, jež všeobecně bývá zváno řízením hlasovacím zpravidla bude současně provedeno i řízení konsensní o projektovaném vodním díle, ač není námitek proti tomu, aby zejména při větších družstevních podnicích byla obě řízení provedena odděleně. Upozorniti jest pro úplnost na to, že není vodním zákonem vyloučena možnost jisté kombinace tvoření se vodních družstev a to že družstvo utvořené dobrovolnou dohodou dodatečně přemění se (za účelem přibrání dalších, pro podnik nutných členů) v družstvo s členstvím nuceným. Pravidelný případ bude ovšem ten, že návrh na utvoření se družstva s členstvím nuceným bude učiněn ještě před zahájením podniku, při čemž odborníkem vypracovaný projekt a rozpočet tvoří podklad řízení, jehož jest úkolem, aby provedeny byly nutné neb účelné korektury projektu. Jsou-li již stavby provedeny, nastoupí na místo projektu a rozpočtu (§ 78.) dílo samo a účet výloh, z čehož jen plyne, že — selže-li utvoření se družstva s nuceným členstvím — zůstanou provedené stavby co podnik spočívající na dobrovolné úmluvě. Řízení v tomto případě musí býti ovšem zavedeno a provedeno tak, jako by byl teprve předložen projekt a rozpočet družstevního díla.2
Za zahájení řízení hlasovacího zažádá zpravidla přípravné komité, ač zákon k vyvolání tohoto řízení výslovně legitimuje kteréhokoli účastníka budoucího družstva, ba i obec, v jejímž obvodu nalézá se oblast družstevní a nevyžaduje ani, aby obec sama byla zájemníkem.
Žádost podána bude u toho vodoprávního okresního úřadu, v jehož obvodu projektované dílo má býti provedeno. Bude-li dílo vykonávati přímý vliv na vodní poměry splavných řek, jest podati mimo to žádost za schválení projektu u politického úřadu zemského. Je-li oblast družstevního podniku rozložena v několika okresích, třeba žádost podati u toho okresního úřadu, v jehož správním obvodu nalézá se hlavní část díla. (§ 76.)
Žádost, doložená řádným projektem a technickou zprávou, obsahovati musí mimo náležitosti každé žádosti za vodoprávní konsens § 78. a—e předepsané, ještě členský katastr, t. j. jména těch osob, které k podniknutí mají přistoupiti (ať tedy dobrovolně se hlásících neb těch, kteří teprve výrokem úřadu mají býti k přístupu donuceni). Při projektovaném díle zavodňovacím neb odvodňovacím jest připojiti seznam parcel, které do družstva mají býti pojaty, s udáním jich plochy (dle berního katastru), při projektovaném díle ochranném neb regulačním seznam chráněných objektů s udáním jich ceny (vypočtené dle § 56., tudíž nynější hodnoty s připočtením obnosu, oč objekt meliorací získá). Mimo to třeba přiložiti odborníkem ověřený, resp. vypracovaný rozpočet nákladů zařizovacích a udržovacích a uvésti prostředky k uhrazení tohoto nákladu, t. j. načrtnouti hospodářský plán ke krytí nákladu praeliminovaného.
K dožádání legitimované strany ustanoví úřad komisionelní jednání, při němž má býti provedeno jak řízení hlasovací, tak i konsensní, vyhlášku o jednání jako při každém jiném vodoprávním řízení publikuje a zejména pozve individuelně k jednání všechny praesumptivní členy tvořícího se vodního družstva (dle předloženého členského katastru).
Účelem tohoto jednání jest jednak určiti objem budoucího družstva, dále stanoviti, zda a event. s jakými změnami jest projekt proveditelný, zda splněny jsou podmínky § 54., t. j. je-li projektovaná stavba neb zřízení patrně užitečné, je-li zřízení družstevní účelně neproveditelné bez rozšíření jeho na pozemky menšiny a zda uskutečněním družstevního projektu nezmění se způsob dosavadního užívání určitého pozemku v jiný, pro vlastníka méně prospěšný. (O materielním obsahu a významu těchto podmínek srovnej výklad § 54.)
Po vyšetření, zda splněny jsou tyto podmínky, požadované zákonem pro donucení zdráhající se menšiny, přikročí úřad k zjištění, zda jest skutečně v daném případě potřebné, zákonem blíže kvalifikované většiny účastníků pro projektované družstevní dílo.
V kladném případě vysloví úřad — nebylo-li v současně neb odděleně provedeném řízení konsensním zjištěno ani se stanoviska veřejného ani soukromého proti vodoprávnímu schválení projektu podstatných námitek — že projekt vodoprávně schvaluje a že uznává přehlasovanou menšinu za povinnu vstoupiti do svazku družstevního.
Neshledá-li úřad, že jsou splněny podmínky § 54., zamítne žádost podanou za donucení menšiny ke vstupu do družstva, aniž by rozhodoval o přípustnosti projektovaného díla po stránce vodoprávní. Samozřejmě, že ten neb onen nález úřadu musí býti opatřen důvody rozhodnutí a doručen s poučením o opravných prostředcích všem účastníkům.
Pokud podrobností se týče, třeba uvésti:
Zjištění potřebné většiny provedeno bude takto: Z reální povahy vodního družstva plyne, že většina ta nečítá se dle hlav, nýbrž dle objektů, které mají býti do svazku družstevního pojaty a to u děl melioračních dle plochy pozemků, u děl ochranných a regulačních dle meliorační ceny chráněných objektů (viz § 56.).
Podkladem pro hlasování jest členský katastr s uvedením jmen všech praesumptivních členů družstva a objektů, které mají býti do družstva pojaty s udáním jich plošné výměry neb meliorační ceny.
Nejeví-li se katastr ten zřejmě nesprávným a není-li proti jeho údajům se strany zájemníků námitek, lze ho použíti za pevný podklad hlasování. Jsou-li námitky podány ať již proti udané výměře pozemků nebo proti odhadu chráněných objektů, aneb sezná-li úřední znalec, že údaje katastru nejsou správné, bude třeba dříve, než přikročí se k hlasování, katastr ten dle posudku znalců upraviti.
Stalo-li se tak a byl-li předem objem budoucího družstva přesně vymezen, přistoupí se k vlastnímu hlasování. Účastníci hlasují pro nebo proti navrženému (neb během řízení částečně změněnému, zejména rozsahově omezenějšímu) projektu. Hlasování děje se veřejně a hlas (pro nebo proti) se v katastru vyznačí. Ti, kteří se k hlasování nedostavili (ač byli individuelně pozváni) aneb kteří se určitě neprohlásili, počítají se v Čechách a ve Slezsku mezi ty, kdož hlasovali proti. (Na Moravě naopak počítají se pro, leč dává se jim po hlasování ještě nepřekročitelná lhůta, v níž mohou opačný svůj projev učiniti.)
Dle § 92. jest jedině úlohou úřadu, aby po stanovení objemu družstevního podniku zjistil poměr hlasů odevzdaných pro nebo proti. Zda úřad zvolí pro to cestu ústního neb písemného hlasování ve valném shromáždění účastníků aneb zda na něm pouze zjistí, kdo je pro a kdo proti a teprve dodatečně vypočte cenu neb plochu objektů zájemníků, zůstává vyhraženo jeho volnému uvážení a řídí se dle okolností případu.3
Dle výsledku hlasování se pak zjistí, je-li zde většiny dle § 56. potřebné k tomu, aby menšina byla ke vstupu do družstva donucena.
Není-li této většiny, vyřkne úřad, že není zde podmínky pro donucení menšiny, je-li většina získána, pokračuje úřad ihned v řízení konsensním, při čemž zabývá se jednak námitkami proti dílu projektovanému podanými, jednak otázkou, zda a pokud bude třeba k uskutečnění projektu povoliti žádaných služebností.
Nález vodoprávního úřadu obsahuje pak (dle Pantůčka) tyto body:
1. výrok o tom, jak projekt díla byl upraven a následkem toho objem podniku na jisto byl postaven;
2. výpočet hlasů pro i proti odevzdaných a zjištění, že se pro podnik prohlásila potřebná většina;
3. nález, kteří z účastníků přehlasovaných — již buďte jménem uvedeni — jsou dle §§ 54., 92. a 93. povinni k družstvu jako členové přistoupiti;
4. vodoprávní konsens díla s vytčením všech podmínek k vodnímu povolení dle § 19. připojených;
5. výrok expropriační dle § 87.;
6. určení lhůty, do které povolená stavba vodního zařízení, nemá-li konsens uhasnouti, musí býti provedena (§ 86.);
7. rozhodnutí o útratách (§ 99.);
8. poučení o opravných prostředcích.
K nálezu jest připojiti zevrubné odůvodnění, v němž se stanovisko vodoprávním úřadem zaujaté vysvětlí, o všech námitkách během řízení učiněných projedná a vytkne, zda a pokud se jim vyhovělo a proč se jim vyhověti nemohlo.
Podotknouti ještě nutno, že zrušení nálezu, jímž donucena byla řada osob ke vstupu do vodního družstva, vyslovené na základě stížnosti několika členů, působí jen ve prospěch stěžovatelů; osoby, které nepoužily opravných prostředků, staly se nálezem, jimi nenaříkaným, členy družstva a nemohou uplatňovati dodatečně vadu řízení, sloužícího za podklad nálezu. Neboť jako při přistoupení k stávajícímu vodnímu družstvu, tak i pro výstup členů z družstva jest rozhodna nejprve dohoda účastníků (toho, kdo o vstup nebo výstup žádá a družstva) a teprve v případě, nemohou-li se strany dohodnouti, nastupuje rozhodující právo úřadu. Z toho plyne, že strany se mohou zříci zákonem předepsaného řízení k zjištění zákonných předpokladů pro povinnost přístupu (resp. pro právo výstupu). Strana, která nepoužije opravných prostředků, které má k disposici, musí býti považována za účastníka, který se zřekl provedení řízení zákonem předepsaného.4

Moravský vodní zákon uchyluje se zde podstatně od českého a slezského ustanovením, že v mlčení nebo absenci pozvaného jest spatřovati projev souhlasu a seslabuje stanovisko své potud, že dává ještě po hlasování členu, jenž se neprohlásil, lhůtu nepřekročitelnou úřadem stanovenou, ve které může opačné (než zákonem praesumované) prohlášení podati.)
Srov. Budw. 9028 A ai 1912.)
Srov. Budw. 9028 A ai 1912.)
Srov. Budw. 11466 A ai 1916.)

Citace:

LUKÁŠ, Josef. Bureau International du Travail. Série législative.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Právnická jednota v Praze, 1923, svazek/ročník 62, číslo/sešit 3, s. 132-133.