Čís. 13324.

Vymáhající věřitel, opírající svůj nárok i o obživnutí pohledávky podle § 67 vyr. ř., není podle §§ 54 čís. 2 a 55 ex. ř. povinen, by v návrhu na povolení exekuce tvrdil a dokázal předpoklady obživnutí pohledávky.
(Rozh. ze dne 1. března 1934, R I 24/34.) Tvrdíc, že neplacením vyrovnacích kvót povinnou stranou nastala ve smyslu § 67 vyr. ř. bezúčinnost vyrovnání navrhla vymáhající strana na základě rozsudku ze dne 10. listopadu 1931 exekuci zabavením pohledávky. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle § 57 býv. vyrovnacího řádu nastala bezúčinnost vyrovnání, nesplnil-li dlužník včas a plně potvrzené vyrovnání. Bezúčinnost vyrovnání nastala tudíž sama sebou bezpodmínečně a mohl věřitel na základě exekučního titulu vésti ihned exekuci na celou obživlou pohledávku. Zákonem ze dne 27. března 1931 čís. 64 sb. z. a n. nastala však změna, neboť podle § 67 vyr. ř. pozbývá potvrzené vyrovnání účinnost jen tehdy, nesplní-li dlužník potvrzené vyrovnání po lhůtě, kterou mu věřitel doporučeně zaslaným upomínacím dopisem poskytl. Nastane tudíž bezúčinnost vyrovnání jen, byla-li věřitelem splněna podmínka § 67 vyr. ř. Musí tudíž věřitel podle § 7 ex. ř. prokázati veřejnou listinou, že upomenul dlužníka a že mu poskytl ve smyslu § 67 vyr. ř. lhůtu k plnění. Ježto v projednávaném případě vymáhající věřitel ani netvrdil, tím méně prokázal, že dlužníka upomenul a mu dal lhůtu ku plnění, nelze exekuci povoliti, ježto není prokázáno, že celá pohledávka, pro kterou vymáhající věřitel vede exekuci, jest splatná.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Namítá-li povinná strana, že vymáhaná pohledávka z exekučního titulu (rozsudku) neobživla v původní výši, poněvadž nebyly splněny předpoklady obživnutí v § 67 vyr. ř. uvedené a že od vymáhané pohledávky nebyly odečteny zaplacené vyrovnací částky kvóty, nečiní námitku, k níž by bylo přihlížeti z úřadu, nýbrž uvádí okolnosti nárok zrušující nebo stavící, které nastaly teprve po vzniku exekučního titulu a které nelze pro zákaz novot uplatňovati v rekursním řízení, nýbrž jen žalobou podle § 35 ex. ř. Není proto vymáhající věřitel, opírající svůj nárok také o obživnutí pohledávky, podle §§ 54 čís. 2 a 55 ex. ř. povinen v návrhu na povolení exekuce tvrditi a dokazovali předpoklady obživnutí pohledávky.

Citace:

č. 13324. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 276-277.