NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 5

Ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti, které bylo zřízeno v březnu 1848 současně s ministerstvem záležitostí zahraničných, vnitra, financí, a války, obdrželo především agendy nejvyššího úřadu justičního resp. dvorské komise pro záležitosti justiční. Dekretem nejvyššího dvoru soudního ze dne 24. června 1848 č. 4005 vydán prozatímní předpis o působnosti ministerstva spravedlnosti a poměru jeho k úřadům soudním, kterýžto předpis byl ve formě poněkud změněné cís. schválením ze dne 19. srpna 1848 potvrzen. Dle tohoto předpisu, jakož i dle nejv. rozh. ze dne 12. dubna a 27. května 1852 upravujících organisaci ministerstev vůbec, záleží obor působnosti ministerstva spravedlnosti v povšechné správě a rozhodování všech správních záležitostí správy justiční ; vojenská správa justiční jest vyjmuta. Poměr úřední moci ministerstva spravedlnosti k úřadu soudcovskému jest ve smyslu ústavy určen § 6 zákl. zák. stát. ze dne 21. prosince 1867 č. 144 ř. z., dle kteréhož soudcové, vykonávajíce svůj úřad soudcovský jsou samostatnými a neodvislými.
Do oboru působnosti ministerstva spravedlnosti spadají jmenovitě tyto záležitosti:
1. Vrchní dohled na všechny soudy, jich úředníky a sluhy.
2. Vrchní dohled na všechny úředníky generální prokuratury při kasačním soudu, vrchních zastupitelstev státních a státních zastupitelstev a povšechná správa úřední činnosti těchto úřadů a dozor nad ní, jakož i stanovení, zda-li funkce státních zastupitelstev při soudech okresních mají obstarávati úředníci zastupitelstev státních, Či úředníci úřadů politických a policejních, zvláště k tomu určení, nebo zvláště jmenovaní funkcionáři zastupitelstev státních (§ 488 tr. ř., § 87 nař. ze dne 19. listopadu 1873 č. 152 ř. z.) a dále rozhodnutí o tom, má-li funkcionář státního zastupitelstva za jeho úřední výkony obdržeti remuneraci a v jaké výši (§ 91 nař. ze dne 19. listopadu 1873 č. 152 ř. z.). Ministerstvo spravedlnosti. 355
3. Péče o hospodářské potřeby úřadů soudních a zastupitelstev státních, jakož i opatření potřebných úřadoven.
4. Řízení a správa vězeňství (nař. ze dne 25. října 1865 č. 109 ř. z.) a jmenování důvěrníků výkonných komisí (zák. ze dne 1. dubna 1872 č. 43 ř. z.).
5. Spolupůsobení při správě jmění sirotčího a při správě soudních deposit úřady berními.
6. Vrchní dohled a kontrola nad nakládáním s penězi potřebnými k uhrazení správy justiční.
7. Vedení výkazu o stavu všech úředníků justičních a rozhodování o zařaďování těchto ve statut konkretální (§ 44 instr. s. a výn. min. sprav. ze dne 31. prosince 1855 č. 27410).
8. Konečné rozhodnutí ve příčině obsazování míst služebních přikázaného vrchním zemským soudům výnosem min. sprav, ze dne 8. srpna 1859 č. 12289, když praesidium vrchního zemského soudu k usnesení se většiny vrchního zemského soudu přistoupiti nechce a vyžádá si rozhodnutí ministerstva spravedlnosti (výn. min. sprav. ze dne 8. srpna 1859 č. 12289).
9. Ve srozumění s ministrem spravedlnosti ustanovuje první, po případě druhý předseda nejvyššího soudního a kasačního dvoru předsedu senátu, který pro případ zaneprázdnění obou předsedů správu nejvyššího soudního a kasačního dvoru převzíti má (cís. pat. ze dne 8. srpna 1850 § 12).
10. Ministr spravedlnosti vymáhá dovolenou pro předsedu nejvyššího soudního a kasačního dvoru u císaře a udílí dovolenou předsedům vrchních soudů, jakož i generálnímu prokurátorovi (§ 70 instr. soud.); jemu přísluší dále udíleti úředníkům neb sluhům dovolenou na dobu jednoho roku, když toho potřeba káže, buď najednou neb v obdobích více než 6 týdnů čítajících (§ 69 instr. soud.).
11. Ministr spravedlnosti rozhoduje o stížnosti podané zúčastněným soudcovským úředníkem proti důtce předsedy nejvyššího soudního dvoru (zák. ze dne 21. května 1868 č. 46 ř. z., § 5) a o stížnosti na téhož, bylo-li soudcovskému úředníku zadrženo služné pro nedovolené vzdálení se z úřadu (§ 37 cit. z.).
Ministru spravedlnosti přísluší dále:
12. právo nahlížeti do všech jednání úřadů soudních, jakož i vyžádati sobě potřebná dobrá zdání, objasnění a výkazy;
13. právo uděliti rozkaz generálnímu prokurátorovi při kasačním soudě, aby podal zmateční stížnost ku zachování zákona proti rozsudkům trestních soudů, jimiž zákon byl porušen nebo nesprávně použit, jakož i proti každému nezákonnému rozhodnutí neb jednání trestního soudu, a to i tehdy ještě, když obžalovaný nebo žalobce v zákonné lhůtě stížnosti zmateční nepodali (§ 33 tr. ř.);
14. rozhodování o stížnostech na vyloučení z listiny obhájců (§ 39 tr. ř.) ;
15. schválení rozhodnutí vrchních zemských soudů o návrzích na vydání obžalovaného uherským neb cizím úřadům (§ 59 tr. ř.);
16. opatření nálezu o falšovaných cizích penězích a úvěrních papírech při trestním vyšetřování pro falšování nebo padělání veřejných úvěrních papírů a při falšování mincí (§ 136 tr. ř.); Ministerstvo spravedlnosti.
17. příslušná opatření, aby se dostavil svědek, který se zdržuje mimo obvod zemí v říšské radě zastoupených a který dobrovolně se nedostavil, ačkoli osobní jeho přítomnost jest nutná (§ 157 tr. ř.);
18. rozhodování o výkonu trestu na svobodě, který by vykonán býti měl u soudu nález vynesšího, u jiného soudu mimo obvod sborového soudu II. instance (§ 406 tr. ř.);
19. udělení bezpečného průvodu nepřítomnému neb uprchlému obviněnému, který prohlásí, že se v bezpečném průvodu před soud dostaví (§ 419 tr. ř.);
20. odstranění překážek bránících vydání obviněného, jenž mešká v cizině neb v některé zemi uherské (§ 421 tr. ř.);
21. prohlášení souhlasu s nálezem ministra vnitra o nutnosti zavedení práva stanného, když v jednotlivých neb ve většině okresů vražda, loupež, žhářství neb zločin veřejného násilí dle § 85 tr. z. zvláště nebezpečným způsobem se vyskytují (§ 430 tr. ř.), jakož i o zrušení řízení stanného (§ 446 tr. ř.);
22. vydávání vysvědčení o zákonech v rakouském státě platících těm, kdož toto ku dobývání neb hájení svých práv v cizině potřebují (cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z., § 282);
23. právo tam, kde toho místní neb obchodní poměry vyžadují, cestou nařízení ve srozumění s dotyčným sněmem zemským jednotlivé obce nebo panství jiným okrškům soudním přikazovati, rozsáhlé soudní okršky děliti, okresy spojovati neb jinou změnu v rozdělení úřadů předsebráti (zák. ze dne 11. června 1868 č. 59 ř. z., § 2);
24. právo předsebráti změny v territoriálním obvodu okršků soudů zemských obchodních a krajských buď vyloučením neb přikázáním jednot- livých okresních soudů aneb sloučením stávajících již soudů aneb konečně zřízením nových soudních dvorů, jakož i změniti sídlo soudních dvorů I. instance, když byl ovšem slyšen prve sněm zemský (zák. ze dne 26. dubna 1873 č. 62 ř. z., § 1);
25. právo zříditi ve městech, ve kterých jsou samostatné obchodní soudy (ve Vídni, Praze a Terstu), pro okršek tamějších městských delegovaných okresních soudů zvláštní soud bagatelni ve věcech obchodních resp., dle nové jur. normy, okresní obchodní soud v těchto i v jiných místech (zák. ze dne 27. dubna 1873 č. 66 ř. z., § 2; § 2. nov. jur. nor. a čl. XXI. úv. zák. k nov. jur. nor.);
26. podávání návrhů mocnáři v těchto případech:
а) kde jedná se o prominutí nebo zmírnění trestu, které zákon neuvádí (§ 411 tř. ř.),
b) když vynesený rozsudek smrti pro případ udělení milosti k nejvyššímu schválení předložiti se musí (§ 341 tr. ř.),
c) kde jedná se o obsazení místa, které udílí císař,
d) v případech adopce, má-li na adoptované dítě přeneseno býti šlechtictví adoptantů a jich erb (ve srozumění s ministrem vnitra) (cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z., § 261),
e) v případech, kde není závady, aby nemanželské dítko k žádosti rodičů se zeměpanekým svolením bylo legitimováno (cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z., § 264). Ministerstvo spravedlnosti. 357
Ministru spravedlnosti přísluší dále:
27. prominutí zkušební praxe ku vstupu do soudní služby (cís. roz. nejv. ze dne 10. října 1854 č. 262 ř. z.) a udílení dispense od zkoušky o vedení knih pozemkových (nař. min. ze dne 10. června 1855 č. 101 ř. z. § 3), jakož i
28. rozhodování o stížnostech
а) nebyl-li kdo vůbec přijat za právního praktikanta aneb nebyl-li přijat u určitého soudu,
b) nebyl li kdo připuštěn ku praktické zkoušce soudcovské (cís. roz. ze dne 10. října 1854 č. 268 ř. z., § 20),
c) jde-li o otázku, zda a pokud mohou býti theoretické státní zkoušky při kandidátech soudcovství, notářství a advokatury nahrazeny přísnými zkouškami doktorskými složenými na některé universitě rakouské, a to ve srozumění s ministerstvem vyučování (cís. roz. ze dne 6. dubna 1859 č. 91 ř. z.). Dle zák. ze dne 20. dubna 1893 č. 68 ř. z. nemohou býti státní zkoušky nahrazeny přísnými zkouškami doktorskými po 1. říjnu 1894 složenými.
K působnosti ministerstva spravedlnosti náleží dále:
29. ustanoviti počet přísedících ze stavu obchodníků při každém obchodním soudu a při obchodních senátech jednotlivých sborových soudů I. instance a jmenovati je na úřední dobu 3 let, obé ve srozumění s ministerstvem obchodu (§ 12 instr. soud., výn. min. ze dne 2. prosince 1864 č. 89 ř. z., § 20 zák. o org. soud. ze dne 27. listopadu 1896 č. 217 ř. z.), dále ustanoviti počet přísedících horníků při horních senátech a jmenovati je, ve srozumění s ministerstvem orby (§12 jur. norm., výn. min. pro zemědělství a hornictví ze dne 5. června 1850 č. 865);
30. bezprostřední rozhodování o žádostech v soukromoprávních záležitostech, ohledně kterých nejvyšší jako kasační soud rozhodl, že řízení soudní místa míti nemá, nýbrž že má zákonu ponechána býti volnost. Ministerstvu spravedlnosti přísluší
31. vrchní dohled nad advokáty zaznamenanými v listině advokátů a nad kandidáty advokacie zapsanými v listině advokátní komory (zák. ze dne 1. dubna 1872 č. 40 ř. z.) a to zvláště
a) schvaluje jednací řád advokátních komor a jich výborů (zák. ze dne 6. července 1868 č. 96 ř. z.),
b) schvaluje jednací řád disciplinární rady komory advokátní (zák. ze dne 1. dubna 1872 č. 40 ř. z.),
c) může meniti obvody advokátních komor a zřizovati nové komory slyšev prve komory posavadní (zák. ze dne 6. července 1865 č. 96 ř. z. § 22),
d) má právo přihlížeti buď bezprostředně neb svými orgány k působnosti disciplinární rady, jakož i kdykoli zkoumati právě projednávaná disciplinární vyšetřování a přičiniti se, aby shledané snad vady byly napraveny, dále může zrušiti disciplinární radu advokátní komory a novou volbu naříditi (zák. ze dne 1. dubna 1872 č. 40 ř. z.);
e) ministerstvo spravedlnosti může na srovnalý návrh advokátních komor sousedních okrsků v obvodu téhož vrchního zemského soudu ustanoviti, aby pro komory tohoto obvodu zřízena byla společná disciplinární rada v sídle té neb oné komory; může tak učiniti i bez srovnalého návrhu, když bylo vyslechlo súčastněné komory, pakli jedna z těchto komor čítá méně než 25 členů aneb může také, když tato svolení své odepřela, záležitosti její přenésti na disciplinární radu jiné komory (zák. ze dne 1. dubna 1872 č. 40 ř. z., § 6). Ministerstvo spravedlnosti vykonává
32. vrchní dohled nad notáři, a tu přísluší mu zvláště:
a) ustanovili počet notářských míst v každém okrsku sborového soudu I. instance, jakož i počet úředních sídel v tomtéž okršku, rozmnožiti nebo zmenšiti (po slyšení notářské komory) počet notářských míst v jednotlivých okršcích nebo přeložiti notářský úřad z jednoho místa na druhé, jakož i ustanoviti, mají-li při notářství odbývány býti dny úřední (§ 9 not. řádu),
b) právo sloučiti notářské kollegium okršku sborového soudu, ve kterém se nalézá méně než 15 systemisováných míst notářských, s kollegiem jednoho neb více sousedních okrsků soudních v obvodu téhož vrchního zesmkého soudu (ovšem po slyšení těchto notářských kollegií a po případě notářské komory, pakli taková jest zřízena) a zříditi společnou notářskou komoru a sídlo její ustanoviti (§ 126 not. ř.),
c) jmenovati notáře (§ 19 not. ř.) a přijímati složení úřadu notářského (§ 19 not. ř) přikázati sborovému soudu I. instance záležitosti v notářském řádu komoře notářské přikázané, pakli sice pro soudní obvod komora zřízena byla, nelze-li však obsaditi místa členů komory (§ 125 not. ř.),
d) schvalovati jednací řády notářských kollegií (§ 134 not. ř.) a notářských komor (§ 135 not. ř.),
e) zrušiti notářskou komoru (§ 142 not. ř.),
f) udíleti dovolenou notářům na dobu delší 3 měsíců (§137 not. ř.),
g) ustanoviti, aby v případech, kde záležitosti notářské komoře přikázané obstarává sborový soud, pokud možno hlasovaní se účastnili dva notáři soudního okršku, kteří mají sídlo své v místě sborového soudu neb v jeho nejbližším okolí a jež volí notářské kollegium rovněž jako členy notářské komory (§ 132 not. ř.),
h) ustanoviti místa a okrsky, ve kterých zříditi se mají notářské archivy, jakož i organisaci jejich dle potřeby a ve shodě s účastněnými notářskými komorami (§ 143 not. ř.),
i) jmenovati ředitele a adjunkta při každém notářském archivu a přijímati složení těchto úřadů (§ 144 not. ř.).
33. Ministerstvo spravedlnosti může v řízení, kterým upravují se knihy pozemkové nebo horní, při zakládání jich, doplňování, znovuzřizování neb změně na návrh vrchního zemského soudu a vyslyševši zemský výbor, vyžaduje-li toho prospěch všeobecný, prodloužit! dodatečně ediktální lhůtu vypsanou na základě zákona ze dne 25. července 1871 č. 96 ř. z., aniž by při tom vázáno bylo na určité meze §§ 6 a 14 tohoto zákona (zák. ze dne 25. července 1871 č. 96 ř. z., § 24).
34. Konečně zřizuje ministerstvo spravedlnosti ve shodě s ministerstvem obchodu a vyslechnuvši prve zemský sněm resp. výbor soudy živnostenské a schvaluje osnovy jich řádů jednacích (zák. ze dne 19. května 1869 č. 63 ř. z § 2 a § 28).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost elektrotechnická. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 998-999.