Authors:
= Sociální revue, 6 (1925)
PDF

Z judikatury nejv. správního soudu.


Pensijní pojištění.
(Sděluje JUDr. Bronislav Wellek.)
Nálezem nejv. správního soudu ze dne 23. března 1925 č. 15241/24 byla zamítnuta stížnost proti rozhodnutí ministerstva sociální péče, že lesní hajný B. podle novely z roku 1914 nepodléhal pensijnímu pojištění, protože pro vyšší dozor ve smyslu § 1 odst. 2. lit e) a § 1 a), odst. 2. cís. nař. ze dne 25. června 1924, č. 138 ř. z., přichází v úvahu pouze onen lesní a honební personál, od kterého v zájmu veřejném se vyžaduje odborné předběžné vzdělání složením odborné zkoušky, čímž se odlišuje od skupiny nižšího lesního a honebního personálu.
Nálezem nejvyššího správního soudu ze dne 3. března 1925, č. 4214/25 byla zamítnuta stížnost proti rozhodnutí ministerstva sociální péče, že B., dozorce v pivovaře, podle pens. zákona z roku 1906 nepodléhal pens. pojištění, protože stížnost nebrojí proti tomu, že žalovaný úřad nehodnotil jeho činnost jako převážně duševní (§ 18 zákona o správním soudu), nýbrž toliko proti tomu, že ministerstvo rozhodlo jinak, než zemská správa politická, jež pojistnou povinnost B. podle novely z roku 1914 (od 1./X. 1914) pravoplatně uznala. Neboť nelze shledávati nezákonnosti v tom, že žalovaný úřad činnost B. ve sporné době (od 1./I. 1909 do 1./X. 1914) hodnotil jinak, než zemská správa politická za dobu účinnosti novely, poněvadž vyšší stolice není vázána právním názorem stolice nižší.
Nálezem ze dne 19. března 1925, č. 5522/25, byla zamítnuta stížnost proti rozhodnutí ministerstva sociální péče, že kontrolní dělník W. podle novely z roku 1914 nepodléhal pens. pojištění, protože stížnost nenamítá ničeho proti tomu, že žalovaný úřad nehodnotil jeho činnost jako převážně duševní (§ 18 zák. o správním soudě), nýbrž toliko, že nevycházel ze zjištění skutkového bezvadně provedeného. Nejv. správní soud nemohl však shledati, že by spočívalo na řízení vadném.
Nálezem ze dne 15. května 1925, č. 9751/25, byla zamítnuta stížnost proti rozhodnutí ministerstva sociální péče, že M. ve svém zaměstnání u stěžovatele F. od 1. července 1920 podléhá pens. pojištění z těchto důvodů:
§ 2, odst. 1. pens. zák. ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., vyjímá z pojistné povinnosti jen ty zaměstnance, kteří teprve po dokonaném 55. roku věku svého vstupují po prvé do zaměstnání, zakládajícího povinnost pensijní. Jest však nepopřeným faktem, že M. byl již v době mezi 1. lednem a 30. dubnem 1909, kdy mu ještě nebylo 55 let, pensijně pojištěn. Pak ovšem není dán důvod vylučovací podle cit. ustanovení. Také námitka, že M. požívá provise z bratrské pokladny, není odůvodněna, protože zákon v § 2, odst. 1. bodu 7. vyjímá z pojistné povinnosti jen ony zaměst-
15 225 nance, kteří požívají invalidního důchodu podle pens. zákona. Ustanovení to nemůže býti již proto, že jest výjimkou z pravidla § 1, vykládáno extensivně. Zákon chtěl zřejmě ustanovením § 2, bodu 7. zúžiti oproti dřívějšímu všeob. znění § 2, bodu 2. novely z roku 1914, okruh osob z pensijního pojištění vyňatých. Další námitka, že 1. července 1920 byl Český Těšín ještě částí plebiscitního území, nepadá zde na váhu, neboť Český Těšín byl rozhodnutím pařížské konference ze dne 28. července 1920 přiřknut Československé republice, takže tam od tohoto dne zřejmě také platil zákon ze dne 5. února 1920. Poněvadž pak podle § 34 tohoto zákona, počne-li pojištění během měsíce, má býti přece zaplacena plná měsíční premie, v daném případě tedy od 1. července 1920, nebyla naříkaným rozhodnutím stěžovateli nezákonným způsobem uložena nějaká povinnost, ani zasáhnuto do jeho práv.
Citace:
Pensijní pojištění.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1925, svazek/ročník 6, s. 237-238.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).