Čís. 15476.

Nemožno počať zemedelské vyrovnacie pokračovanie, ak povodní dlžníci spolu s pristúpivšími solidárnými dlžníkmi ponúkli spoločne minimálnu kvótu. Veriteľ má právo požadovať od každého dlžníka — vynímajúc nerozvedených manželov (§ 13 vl. nar. č. 76/1936 Sb. z. a n.) — úplná minimálnu kvótu až do zaplatenia celej pohľadávky.1
(Rozh. zo 7. októbra 1936, R III 618/36.)
Rekurzný súd usnesenie súdu prvej stolice zmenil a návrh na počatie zemedelského vyrovnacieho pokračovania zamietol. Dôvody; Navrhovatelia I.—V., z ktorých len I. a II. sú nerozvedení manželia, ponúkli svojim veriteľom minimálnu kvótu podľa § 6 (2) č. 1 vl. nar. č. 76/1936 Sb. z. a n., pri čom v návrhu uviedli, že III., IV. a V. navrhovatelia prevzali dlžoby I. a II. navrhovateľov, z čoho plynie, že za tieto dlžoby ručia spolu s nimi solidárne. Podľa § 21 vyr. por., ktorý je pozmenený §om 13 vl. nar. č. 76/1936 Sb. z. a n. len dotyčné nerozvedených manželov, má veriteľ pri solidárných dlžníkoch právo požadovat od každého dlžníka uplnú minimálnu kvótu až do zaplatenia celej pohľadávky (Úr. sb. č. 1290). Dlžníci ponúkli však všetkým veriteľom len minimálnu kvótu spoločne. Nebolo preto podľa § 4 č. 5 vyr. por. a § 6, odst. 2 vl. nar. č. 76/1936 Sb. z. a n. počatie zemedelského vyrovnacieho pokračovania prípustné. Pretože nejde o formálnu vadu vyrovnacieho návrhu, lež o jeho nezákonný obsah, bolo treba rekurzu veriteľa vyhoveť a zmenou napadnutého usnesenia návrh zamietnuť, bez vrátenia k oprave podľa § 3 odst. 2 vyr. por.
Najvyšší súd rekurz navrhovateľov zamietol.
Dôvody:
Napadené usnesení rekursního soudu odpovídá stavu věci i zákonu.
Správnými jest právní stanovisko rekursního soudu, že navrhovatele jest pokládati za solidární dlužníky, neboť z jejich návrhu na zahájení zemědělského vyrovnacího řízení je patrné, že navrhovatelé III. až V. převzali dluhy svých rodičů — navrhovatelů I. a II. Ručí tedy jednotlivý navrhovatel III.—V. solidárne se svými rodiči — původními dlužníky — do výše převzatých dluhů. Za tohoto stavu věci je s hlediska § 21 vyr. ř. bez významu okolnost namítaná v rekursu, že v konkrétním případe jde jen o »jeden majetek«.
Poněvadž obsah návrhu rekurentů není v souhlase se zákonem, rekursní soud bez porušení právních pravidel změnil usnesení soudu prvé stolice a zamítl k rekursu věřitele návrh na zahájeni zemědělského vyrovnacího řízení v celém rozsahu.

Srov. Úr. sb. č. 1290, Sb. n. s. č. 11825.

Citace:

č. 15476. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 924-925.