Č. 2454.

Pozemková reforma:I. Není vadou, nehleděl-li pozemkový úřad, zamítaje žádost vlastníka zabrané půdy za souhlas k zcizení její části, k tomu, že vlastník zamýšlí strženou cenou trhovou zaplatiti dávku z majetku. — II. Právně mylný je názor, jakoby prodej zabraných nemovitostí ve větším rozsahu a tedy každá soukromá parcelace zabraného statku eo ipso se příčila intencím záborového zákona.
(Nález ze dne 5. června 1923 č. 9132.)

Věc: Ilona K. v J. (adv. Dr. Jan Žáček z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu o odepření souhlasu ke zcizení zabraných nemovitostí.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.

Důvody: — — — —
Podstatnou vadu řízení spatřuje stížnost v tom, že žal. úřad v nař. rozhodnutí nezabývá se vůbec tím, co bylo důvodem pro st-lku k odprodeji zabrané půdy, totiž získáním nutných prostředků na zaplacení dávky z majetku a z přírůstku majetku a v tom, že nebylo vyšetřeno, zda st-lka skutečně z toho důvodu část svého majetku zciziti hodlá.Výtka ta je však bezdůvodná.
Žal. úřad, nezabývaje se v důvodech nař. rozhodnutí udáním st-lky, že zcizuje zabranou půdu za účelem zaplacení oné dávky, považoval zřejmě okolnost tu za irelevantní a to právem. Neboť — jak nss vyslovil již v celé řadě svých nálezů — žal. úřad rozhoduje o tom,
má-li či nemá-li uděliti souhlas ke zcizení dle § 7 záb. zák., může postupovati jen v mezích daných mu účelem zákona záborového a zákonů zákon ten provádějících. Dospěl-li tedy žal. úřad k názoru, že by zamýšlené st-lkou zcizení překáželo nebo značně ztížilo účelné provedení reformy pozemkové, pak nemohl hleděti k tomu, že st-lka zamýšlí kupní cenou zaplatiti dávku z majetku a z přírůstku na majetku a že snad včasným zaplacením dávky té vzejde, jak za to má stížnost, i státu prospěch. Neboť úvaha o tomto tvrzeném prospěchu státu vymyká se z mezí, daných volné úvaze žal. úřadu účelem zákonů o reformě pozemkové. Proto ovšem není ani vadou, že úřad nevyšetřoval, je-li pravdivé udání st-lky, že kupní ceny potřebuje k zaplacení oné dávky.
Stížnost vytýká dále nař. rozhodnutí nezákonnost, dovozujíc, že jde pouze o částečné zcizení zabrané půdy a že zcizení takové záborovým zákonem zakázáno není, nýbrž pouze vázáno na souhlas stpú-u, který jen důvodně smí býti odepřen.
Žal. úřad v nař, rozhodnutí odpírá udělení souhlasu, poněvadž je toho názoru, že by toto zcizení nesrovnávalo se se zákony o pozemkové reformě a pozemkovou reformu by jen křížilo a mařilo. Názor ten opírá žal. úřad o to, že jde o rozparcelování zabrané půdy st-lčiny a že parcelace taková může býti provedena jen pod autoritou žal. úřadu, aby mohly býti splněny důležité hospodářské a sociálně politické cíle, jež sleduje pozemková reforma.
St-1 má za to, že žal. úřad souhlas odmítl, vycházeje z názoru, že není povinen vůbec v žádném případě souhlas uděliti a že tedy je věcí libovůle jeho, chce-li ho uděliti.
Takový názor ovšem žal. úřad v nař. rozhodnutí nevyslovuje, nýbrž vychází v něm z právního názoru, že nemůže uděliti souhlas k rozprodeji zabrané půdy v takové míře, jak o něj žádala st-lka. Nss nesdílí však ani tento názor. Neboť záborový zákon soukromé zcizení zabraných statků neobmezuje co do výměry vůbec, nestanoviv nikde mez, kterou by zcizení takové nesmělo překročiti. Jest tedy názor žal. úřadu, že by prodej zabraných nemovitostí ve větším rozsahu a tedy
každá soukromá parcelace zabraného statku již eo ipso byla dle zákona vyloučena, resp. příčila se intencím záborového zákona, právně mylným.
Ovšem není vyloučeno, že prodej většího množství zabrané půdy v tom kterém konkrétním případě může brániti úspěšnému provedení pozemkové reformy neb aspoň je ztížiti. Že by však prodej, o který jde, provedení pozemkové reformy na statku st-lčině skutečně překážel provedení pozemkové reformy, nař. rozhodnutí netvrdí, nýbrž uvádí jen všeobecně, že parcelace soukromé nejsou ve shodě se zákony o pozemkové reformě. Také ve spisech není podkladu pro zjištění, že by prodej ten mohl úspěšné provedení pozemkové reformy mařiti neb stěžovati.
Žal. úřad o této otázce neuvažoval a k ní stanovisko nezaujal proto, poněvadž vycházel z právně mylného názoru, že soukromé parcelace příčí se účelu záborového zákona. Proto muselo nař. rozhodnutí, neobsahující důvodů, proč by právě tento prodej dle názoru žal. úřadu
provedení pozemkové reformy mohl mařiti neb ztížiti, býti zrušeno dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 2454. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 202-205.