Č. 3571.

Státní úředníci. — Učitelé. — Vojenské věci: K výkladu pojmu »válečná pololetí započítatelná« ve smyslu § 24 nař. č. 666/20.
(Nález ze dne 7. května 1924 č. 8057). Prejudikatura: Boh. 1188 a 3221 adm.
Věc: Pavel St. v K. proti miinsterstvu školství a národní osvěty o započtení válečných pololetí.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l konav od 16. června 1915 do 15. dubna 1919 vojenskou službu, naposled jako poručík, nastoupil 15. května 1919 službu školskou jako výpomocný učitel a byl výnosem zem. škol. rady slezské ze 6. prosince 1920 jmenován definitivním učitelem bez určení služebního místa.
Platebním rozkazem zšr-y ze 16. prosince 1920 byla mu válečná pololetí přiznána, toto přiznání však platebním rozkazem z 21. září 1921 opět odvoláno.
Na jeho rozklad z 26. září 1921, ve kterém se odvolával na zákon č. 470/19 a 222/20, rozhodla zšr 31, května 1922, že u něho není podmínek pro přiznání válečných pololetí, poněvadž nebyl dne 1. listopadu 1918 v činné školní službě veřejné, aniž povolán byl ve smyslu § 1 zák. z 23. července 1919 č. 457 Sb. bezprostředně z veřejné školní služby k aktivní službě válečné.
Rekurs byl nař. rozhodnutím zamítnut jako neodůvodněný z důvodů rozhodnutí zšr-y. Při tom podotčeno, že ani ustanovení § 24 vl. nař. č. 666/20 nepřicházejí tu v úvahu, ježto se nejedná o přestup z jiné služby, při němž připočtená tam válečná pololetí bylo by ponechati.
Rozhoduje o stížnosti vyšel nss z těchto úvah: — — —
Pokud stížnost opírá nárok na započtení válečných pololetí o předpisy § 24 vl. nař. č. 666/20 a § 6 zák. z 19. března 1920 č. 195 Sb., dlužno poukázati k tomu, že podle § 24 vl. nař. č. 666/20 »k válečným půlletím v mimostátní a vojenské službě započteným nebo započítatelným přihlíží se jen potud, pokud nepřevyšují pět půlletí.. .«
Podle § 13 č. 3 téhož nař. platí, pokud jde o válečná pololetí započtená nebo započítatelná ve smyslu zák. z 19. března 1920 č. 195 Sb. ustanovení § 24, a jsou podle druhého odstavce téhož § »započítatelná také ona půlletí, jež by byla bývala započtena, kdyby zaměstnanec byl býval zůstal v aktivní službě vojenské až do účinnosti zák. č. 195/20«.
§ 6 zák. č. 195/1920 stanoví, že »gážisté, kteří v den účinnosti tohoto zák. (t. j. 1. ledna 1920) v činné službě byli, zařaďují se do platové stupnice stanovené . . .
Započítatelná jsou tato léta:
1. pro aktivní gážisty . . .
b) válečná léta. Za každý kalendářní rok 1915 až 1919, za který byl gážista aspoň po šest měsíců v činné službě nebo v zajetí, připočítá se půl roku pro postup do vyšších požitků.
2. Pro neaktivní gážisty, dosud v činné službě jsoucí: jsou započítatelná skutečná služební léta... pak válečná léta podle bodu 1 b)«.
St-l ovšem dne 1. ledna 1920 v činné vojenské službě nebyl a nebyla mu proto válečná pololetí podle § 6 zák. č. 195/20 jako vojenskému gážistovi započtena.
Jelikož však uvedený § 24 nař. č. 666/20 mluví nejen o započtených, ale i o započítatelných válečných pololetích, tedy jest vzhledem k uvedenému znění § 13 nař. č. 666/20 zřejmo — jak ostatně nss vyslovil již v nál. Boh. 1188 adm., — že připočítati jest podl § 24 vl. nař. č. 666/20 v civilní službě (resp. ve službě učitelské) v rozsahu tam stanoveném též válečná pololetí, na která civilní zaměstnanec (učitel) podle zák. č. 195/20 má nárok ve službě vojenské a která by mu ve službě vojenské byla bývala započtena, kdyby se byl ve vojenské službě terminu účinnosti zák. č. 195/1920 dočkal.
Podle dalšího právního názoru projeveného v cit. již nál. Boh. 1188, rozhoduje úřad provádějící zák. č. 222/20 a nař. č. 666/20 pro svůj obor, jsou-li válečná pololetí podle zák. č. 195/20 započítatelná. Tuto povinnost měl také žal. úřad.
Žal. úřal v tomto směru prostě vyslovil, že ani ustanoveni § 24 vl. nař. č. 666/20 nepřicházejí tu v úvahu, ježto se nejedná o přestup z jiné služby, při němž připočtená tam válečná pololetí bylo by ponechati.
Právní názor tu projevený není však správný ve dvojím směru: jednak není podle toho, co právě řečeno, pro posouzení započítatelnosti válečných pololetí podle § 24 nař. č. 666/20 třeba, aby válečná léta byla ve vojenské službě již započtena, naopak má úřad také zkoumati, jsou-li tu »započitatelná« válečná pololetí z doby vojenské služby, jednak stanoví § 21 nař. č. 666/20 výslovně, že »doby, jež se podle tohoto nařízení započítávají, nemusí... době služby státní (resp. u učitele školské), do níž se započítávají, bezprostředně předcházeti«.
Vychází-li však — jak dolíčeno — žal. úřad z nesprávného právního názoru, bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž mohl nss podle zásady §§ 5, 6 a 7 svého zák., maje toliko působnost kasační, nikoliv též instanční — sám vysloviti, zda a kolik válečných pololetí má st-li z doby, kdy konal vojenskou službu, býti započtena u příležitosti propočtení jeho služební doby učitelské. Naopak bude věcí žal. úřadu, aby řídě se právními názory nss-em shora projevenými, uplatňovaný nárok st-lův znovu posoudil.

Citace:

č. 3571. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1213-1215.