NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 1

Č. 11783.

Obecní poplatky: * Za odvádění odpadních vod do přirozeného vodního toku může obec vybírati poplatky kanalisační podle § 28 ob. fin. nov. č. 329/1921 Sb. jenom tehdy, je-li onen vodní tok součástí kanalisačního zařízení obecního, které obec na základě svého vodoprávního oprávnění dává svému obyvatelstvu k používání.
(Nález ze dne 8. března 1935 č. 12915/35.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 6745/27, 10435/33.
Věc: Jindřich L. ve V. proti okresnímu úřadu ve Varnsdorfu o poplatek za používání obecních stok.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: St-li byl z domů čp. ... ve V. za rok 1931 a z domů čp. ... ve V. za druhé pololetí 1931 předepsán platebními rozkazy městského úřadu ve V. poplatek za odvádění odpadních vod.
Nař. rozhodnutím bylo odvolání st-lovo z předpisu těchto poplatků v cestě instanční zamítnuto, a to z těchto důvodů:
»Rozhodnutí měst. zastupitelstva jest odůvodněno v § 2 výběrčích pravidel, podle něhož k částečné úhradě nákladu na udržování obecních stok nebo vodních toků sloužících k odvádění odpadních vod jsou majitelé všech budov v obvodu obce k odtokům odpadních vod připojených povinni odváděti roční poplatek za používání. Takový vodní tok jest též M. I strana se odvolávající přiznává, že odpadní vody všech jmenovaných realit odvádí se do M. Tím jest dána povinnost ku placení poplatků. Dále se poukazuje na odůvodnění výměru měst. úřadu z 29. srpna 1932. Naproti tvrzení strany, že vybírání uvedených poplatků pro odvádění odpadních vod do M. i se schválením vlády odporuje zákonu, poukazuje se na § 38 odst. 3, po př. § 28 odst. 6 zák. z 12. srpna 1921 č. 329 Sb.«
Stížnost uplatňuje, že splašky ze zmíněných budov jsou odváděny do řeky M. přímo soukromým potrubím, po případě soukromým potokem, aniž procházejí obecní stokou. M. jest přirozeným tokem a nemůže proto býti považována za zařízení obce zřízené ve smyslu § 28 zák. č. 329/1921 Sb. Pokud výběrčí pravidla podrobují poplatku za používání obecních stok, resp. za odvádění odpadních vod také majitele budov v obvodu obce, z nichž se odpadní vody odvádějí přímo do vodních toků obcí udržovaných, jsou v rozporu s cit. ustanovením zák.
Nss shledal stížnost důvodnou.
Paragraf 28 ob. fin. nov. č. 329/1921 Sb. připouští zavedení poplatků za »užívání zařízení obcí v zájmu veřejném zřízených a udržovaných«. Předpokladem vybírání těchto poplatků jest tedy existence ně- jakého zařízení obcí zřízeného a udržovaného, t. j. zařízení obecního (srov. Boh. A 6745/27), a důvodem vybírání poplatků jest, že obec poskytuje jednotlivcům užívání tohoto svého zařízení.
Nss vyslovil a odůvodnil blíže v nál. Boh. A 9217/31 právní názor, že za zařízení obcí zřízené ve smyslu § 28 zák. č. 329/1921 Sb. nelze pokládati přirozený vodní tok, i když fakticky se ho používá k odvádění splašek, a že nelze proto za odvádění splašek do přirozeného vodního toku vybírati obecní poplatek. V nál. Boh. A 10435/33 nss, zabývaje se rovněž výkladem pojmu »zařízení obcí zřízené a udržované« ve smyslu § 28 ob. fin. nov., dovodil, že zákon má tu na mysli zařízení, jež obec zřizuje a udržuje právě za tím účelem, aby jeho provozem obstarávala v oboru své působnosti na poli veřejné správy určitý úsek veřejné péče o kolektivní zájmy svého obyvatelstva, a tedy ovšem i zařízení kanalisační, jež obec zřizuje a udržuje ve smyslu příslušných předpisů stav. řádu. V dalším připustil nss, že za takovéto zařízení možno pokládati i takové zařízení, kterého obec sama sice nezřídila, nýbrž které nalezla již hotové, ale jen tehdy, jestliže je do svého kanalisačního systému zapojila a jako součást tohoto systému je udržuje.
Z názorů vyslovených v cit. nálezech, na nichž nss trvá i dnes, plyne, že přirozený tok vodní bylo by sice možno pokládati za zařízení obecní ve smyslu § 28 ob. fin. nov. a že by obec za používání jeho k odvádění odpadních vod mohla vybírati poplatky ve smyslu tohoto předpisu, ale jenom tehdy, jestliže by obec na základě vodoprávního povolení jí uděleného byla je učinila součástí svého kanalisačního systému, jí udržovaného, a sama jako své zařízení k používání odvádění odpadních vod je poskytovala. Jinak není tu předpokladu pro přípustnost vybírání obecních poplatků ve smyslu § 28 ob. fin. nov., byť i onen přirozený tok vodní udržovala svým nákladem obec z titulu jiného (srov. Boh. A 10435/33).
Jestliže tedy pravidla o kanalisačních poplatcích, schválená pro obec V. usnesením vlády z 26. března 1931, připouštějí vybírati poplatky kanalisační za vpuštění odpadních vod, resp. za používání »vodních toků«, jichž udržování náleží obci, docela všeobecně, neberouc zřetele na to, zda jde o vodní tok, který ve smyslu hořeních vývodů je součástí kanalisačního zařízení obce a jejž obec na základě svého oprávnění k po- užívání poskytuje, čili nic, ocitají se v rozporu s ustanovením § 28 ob. fin. nov. a nemohou proto býti právním podkladem pro předpis poplatků v konkrétním případě. Jestliže nař. rozhodnutí v cestě instanční předpis ten potvrdilo, je nezákonné.

Citace:

č. 7225. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 581-584.