NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8649 —
Č. 8649.

Pojištění nemocenské, invalidní a starobní: * Nezletilý syn, který se v živnosti svého otce učí jeho řemeslu, nepodléhá sociálnímu pojištění dle § 2 odst. 1 zák. č. 221/24, není-li prokázáno, že byla o tom uzavřena smlouva.
(Nález ze dne 21. května 1930 č. 12858/28.) — Č. 8649 —
Prejudikatura: Boh. A 3977/24, 4330/25, 6480/27, 7129/28.
Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v Žatci proti zemské správě politické v Praze o sociální pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Platebním výměrem z 22. srpna 1927 předepsala okr. nemoc. pojišťovna v Žatci Aloisi P., mistru kovářskému v S., za syna Františka za dobu od 1. července 1926 do 31. července 1927 pojistné nemocenské, invalidní a starobní částkou 396 Kč 02 h. Ke stížnosti Aloise P. vyslovila osp v Žatci, že František P. v učení u svého otce pojištění pro případ nemoci, invalidity a stáří nepodléhá, poněvadž podle § 2 odst. 1. zák. č. 221/24 podléhá pojistné povinnosti jen ten, kdo vykonává práce na základě smluveného poměru pracovního, služebního nebo učňovského, kdežto v daném případě nebyl učňovský poměr založen úmluvou, nýbrž jednostrannou vůlí otce, následkem čehož schází předpoklad uzavření učednické smlouvy pro vznik pojistné povinnosti.
Odvolání stěžující si pojišťovny z tohoto výměru zsp v Praze nař. rozhodnutím nevyhověla z důvodů výměru prvé stolice, k nimž podotkla, že »když následkem toho, že v daném případě nebyla mezi otcem a synem uzavřena řádná smlouva učební a nenabývá tudíž poměr mezi mistrem a učedníkem právních účinků, jež s uzavřením smlouvy té spojuje živn. řád (§ 99), nemůže z těchto příčin také mezi řečeným otcem a synem jeho jako zaměstnaným vzniknouti řádný právní poměr, zakládající pojistnou povinnost podle § 2 zák. č. 221/24. Zákon ten slovy »na základě smluveného poměru«221/1924 sb., § 2 v § 2 chtěl jistě a contrario vysloviti, že tam, kde smluveného poměru není, nejvýše je možné pojištění dobrovolné, jak bylo stanoveno v § 2 starého nem. zák. č. 268/19. Pojistná povinnost předpokládá nyní nejen faktický výkon práce, nýbrž i právně smluvený poměr, kterýž v tomto případě nestával.«
O stížnosti nss uvážil:
Podle § 2 odst. 1 zák. z 9. října 1924 č. 221 Sb. o pojištění pro případ nemoci, invalidity a stáří, jest pojištěním povinen a podle tohoto zákona pojištěn, kdo vykonává práce neb služby na základě smluveného poměru pracovního, služebního nebo učňovského a nevykonává jich jako vedlejší zaměstnání nebo příležitostně. Z tohoto předpisu jde, že se vznik pojištění nepojí k pouhému faktu vykonávání prací nebo služeb, nýbrž že k tomuto faktu musí ještě přistoupiti právní titul, smluvený poměr pracovní, služební nebo učňovský, takže pojistný poměr vyžaduje ku svému vzniku uzavření smlouvy služební (učňovské) a zahájení prací neb služeb na základě této smlouvy (srovnej na př. nál. Boh. A 6480/27). Jen tenkráte, jsou-li splněny oba tyto předpoklady, jest dána pojistná povinnost podle cit. normy.
Stížnost připouští, že učební poměr v daném případě vznikl tím, že otec přikázal synovi, aby byl u něho učněm. Míní však, že i tím vznikly pro každou ze stran jisté závazky a jistá práva, jak o nich mluví živn. řád. Ačkoli otec nadále může vykonávati nad synem práva, vyplývající z moci otcovské, nemůže nedbati přece povinností, které mu proti synovi jako učni ukládá živn. řád. Jakmile však poměr učňovský vznikl, — Č. 8649 —
není po názoru stížnosti právního rozdílu mezi postavením tohoto učně a postavením jiného učně. Stížnost upozorňuje na judikaturu nss-u, jež prý prohlašuje za podstatnou známku služ. poměru, že zaměstnavateli přísluší nárok na vykonávání služeb. Za tohoto předpokladu jest prý pojištěním povinný i poměr učňovský mezi otcem a synem, zvláště když se podřízenost synova manifestuje faktem, že jde o poměr, kterým se má získati oprávnění k živnosti řemeslné.
Stížnosti nelze přisvědčiti.
Jak již řečeno, jest nezbytným předpokladem pojistné povinnosti podle cit. § 2 odst. 1 existence smlouvy služební neb učňovské. Aby došlo ke smlouvě vůbec, tedy i ke smlouvě služební neb učňovské, třeba projevu souhlasné vůle smluvních stran. Že k takovému souhlasnému projevu vůle stran v daném případě mezi Aloisem P. a jeho synem Františkem (resp. jeho opatrovníkem) nedošlo, stížnost připouští. Netvrdí-li však st-lka, že smlouva učňovská uzavřena byla, je míti za nesporno, že smlouvy učební tu není. Tento nedostatek nelze suplovati okolností, že Aloisi P. přísluší vůči synu Františku nárok na vykonávání služeb, neboť tento nárok a jeho rub, podřízenost a vázanost na rozkazy otcovy, může vyplynouti i z jiného právního titulu, nežli ze smlouvy učňovské, tak zejména může býti výronem moci otcovské nad nezletilcem (§§ 139 a 144 o. z .o.), jež zahrnuje mezi jiným povinnost a právo otcovo, nezletilé dítě vychovati a vyučovati, říditi jeho jednání a požadovati poslušnost jeho. V nároku na vykonávání služeb judikatura tohoto soudu spatřovala jedině indic, svědčící smlouvě služební, byla-li její existence sporná (srov. na příklad nál. Boh. A 3977/24, 4330/25, 7129/28 a j.).
Ježto jest nesporno, že k uzavření smlouvy učňovské nedošlo, nedostává se předpokladu pojistné povinnosti podle § 2 odst. 1 zák. č. 221/24 a nelze shledati nezákonným, když žal. úřad vyslovil, že tu není pojistného poměru podle cit. § 2 odst. 1.
Pro otázku, zda jest tu pojistný poměr podle cit. § 2 odst. 1, jest jedině rozhodné splnění podmínek tohoto předpisu a je bez právního významu otázka, zda a pokud sporný poměr vyhovuje jako učňovský poměr předpisům živn. řádu.
Stížnost ještě uvádí, že slova »smluvený« užívá zákon nikoliv v protivě ke slovu »nucený« a chtěl prý tím vyloučiti z pojistné povinnnosti práce káranců a trestanců, práce ve veř. stravovnách, práce vojínů, zajatců a vůbec osob, poukázaných ke práci na základě donucovacích předpisů právních.
I kdyby měla stížnost pravdu, že účelem slůvka »smluvený«221/1924 sb., — kterým nový zák. č. 221/24 doplnil dosavadní definici pojistného poměru zák. č. 268/19, kterou jinak bez podstatné změny převzal —, bylo vyloučiti výslovně práci nucenou, zákon tím nijak nevyloučil výklad, který byl slovům »poměr pracovní, služební nebo učňovský«268/1919 sb., použitým ve stejné spojitosti v zák. č. 268/19, přikládán v praxi a ustálené judikatuře nss-u, kterýžto výklad se kryje s tím, co bylo v předu řečeno o pojmových složkách pojistné povinnosti. Ba připojení slůvka »smluvený« svědčí spíše tomu. že zákon tím chtěl přímo přisvědčiti dosavadnímu výkladu.

Citace:

č. 8649. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 870-872.