NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8526 —
Č. 8526

Obecní dávka ze zábav: * Podle plavidel o dávce ze zábav (dodatek III. k vl. nař. č. 143/22 ve znění vl. nař. č. 15/28) vyměřuje se dávka i z členských lístků, vydávaných za cenu sníženou, podle vstupného, zapravovaného účastníky plně platícími za ten druh míst, k jichž použití tyto lístky opravňují.
(Nález ze dne 31. března 1930 č. 29699/28.) — Č. 8526 —
Věc: Obec města T. proti okresní správní komisi v Táboře o dávku ze zábav.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Při šibřinkách pořádaných tělocvičnou jednotou Sokol v T. dne 4. února 1928 bylo vybíráno vstupné za člena maskovaného 8 Kč, člena nemaskovaného 12 Kč, nečlena maskovaného 15 Kč a nečle- na nemaskovaného 18 Kč, maskovaného příslušníka rodiny člena 12 Kč a za nemaskovaného příslušníka rodiny člena 15 Kč. — Městská rada v T. vyměřila z této zábavy jednotě Sokol obecní dávku ze zábav ze vstupenek pro členy jednoty resp. pro příslušníky jejich rodin podle stejného vstupného, jak bylo určeno pro nečleny (maskované nebo nemaskované). Odvolání jednoty bylo měst. zastupitelstvem zamítnuto s poukazem na ustanovení § 7 odst. 2 pravidel. Dalšímu odvolání vyhověl žal. úřad nař. rozhodnutím vysloviv, že se dávka ze vstupenek členů resp. příslušníků jejich rodin má vybírati podle vstupného, jak bylo skutečně placeno.
Stížnost vytýká, že dle § 7 odst. 2 vl. nař. č. 143/22 ve znění vl. nař. č. 15/28 má býti dávka vyměřena plným obnosem bez ohledu na to, zda spolek svým členům chce poskytnouti výhody na vstupném. Nss shledal stížnost důvodnou.
Podle odst. 2 § 7 pravidel o vybírání obecní dávky ze zábav, vydaných vl. nař. č. 143/22, vyměří se dávka »z volných (čestných, členských a pod.) lístků podle vstupného zapravovaného platícími účastníky za ten druh míst, k jichž použití tyto lístky opravňují.« Dle čl. V. vl. nař. č. 15/28, které nabylo účinnosti dnem vyhlášení, to jest dnem 1. února 1928, a kterého jest pro daný případ použiti, poněvadž zábava byla pořádána dne 4. února 1928, »vypouští se v § 7 odst. 2 závorka«.
Má-li míti změna tato nějaký význam, nelze slova »volných« vztahovati jako dříve na všechny druhy lístků, dříve v závorce uvedené, nýbrž pouze na lístky čestné. Dle toho jest pak ve smyslu odst. 2 § 7 dávku vyměřovati: 1) z volných čestných lístků, 2) z lístků členských, 3) z lístků podobných. Nerozhoduje tedy vůbec, pokud jde o lístky členské, zdali jde o lístky volné, to jest lístky, z nichž se neplatí vůbec žádné vstupné, či o lístky, z nichž se platí vstupné snížené. Je-li tedy pro určité osoby z důvodů příslušnosti k spolku vstupné stanoveno nižším obnosem, než pro osoby ostatní, jest dávku pro ně vyměřiti přes to podle vstupného zapravovaného »platícími«, to jest plně platícími účastníky za stejný druh lístků. Při tom nezvýší se, jak žal. úřad míní, procento dávky nad míru uvedenou v odst. 1 § 7; neboť odst. 2 pro případy tam uvedené stanoví samostatně základ dávky, a na základ takto stanovený použije se pak normální sazby určené v odst. 1.
Z ustanovení § 8 odst. 1 pravidel, že vstupenka může platiti i pro více osob, jehož se dovolává žal. úřad, nelze pro výklad odst. 2 § 7 nic dovozovati. Uvádí-li odst. 1 § 8, že se dávka vyměřuje dle výše skutečné ceny každé jednotlivé vstupenky, jde o všeobecnou normu, která právě, —Č. 8527 —
pokud jde o lístky členské, byla pozměněna zvláštním předpisem odst. 2 § 7.
Jednala tedy obec po zákonu, když pro daný případ použila ustanovení posléz uvedeného a podrobila členské lístky stejné dávce jako ostatní lístky. Nař. rozhodnutí, které zastává opačné stanovisko, jest založeno na mylném výkladu zákona a bylo je proto zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 8526. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 600-602.