Všehrd. List československých právníků, 12 (1931). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:
Političtí trestanci. Nemáme dosud zákona o výkonu trestu politických provinilců. Platí sice nejv. rozh. ze dne 28/10.1849, avšak jest sporné, zda vůbec a v jakém rozsahu možno ho použíti. Je zejména pochybno, zda toto rozhodnutí platí též při odsouzení pro trestné činy, spáchané podle zákona na ochr. rep. Minist. spravedlnosti výnosem ze dne 2./5. 1928, č. 17428/28 sdělilo, že lze odsouzencům pro delikty podle zákona na ochr. rep. povolovati pouze v jednotlivých případech na žádost určité konkrétní výhody a úlevy, které vypočítává. Tím tedy postavilo se min. spravedlnosti na stanovisko, že odsouzenci podle tohoto zákona nemají nároku na výhody politických vězňů. V praxi se též tyto výhody většinou nepovolovaly, zejména pokud šlo o odsouzení pro zločin dle § 15/3 zák. na ochr. rep. Nejvyšší správní soud rozhodnutím ze dne 30/1. 1931 č. 18785/30 prohlásil tuto praksi za nezákonnou. V daném případě byl stěžovatel odsouzen pro zločin dle § 15/3 zák. na o. r. spáchaný podněcováním ke zločinu uvedenému v §§ 1, 2 tohoto zákona. Žádost jeho o přiznání výhod politických vězňů byla pořadem instancí zamítnuta s odůvodněním, že výhody politických vězňů příslušejí pouze těm, kdož byli odsouzeni pro trestné činy výslovně vypočtené v nejv. rozh. ze dne 28/10. 1849. Nejvyšší správní soud zrušiv rozhodnutí min. spravedlnosti pro nezákonnost, uvedl v důvodech, že za delikt politický jest tu nutno pokládati každý, který vykazuje charakteristické známky deliktů v uvedeném rozhodnutí taxative vypočtených. Nejvyšší správní soud ale nemusí podati úplnou a vyčerpávající definici politického deliktu ve smyslu tohoto nejv. rozhodnutí z r. 1849, protože v daném případě je povaha politického deliktu zcela jasná. Dle právního řádu v r. 1849 byly prohlášeny veškeré úklady o eksistenci a celistvost státu za zločiny velezrady, bez ohledu, šlo-li o činnost bezprostřední či pouhé podněcování k ní. Veškeré tyto velezrádné činy byly prohlášeny za delikty politické. Je proto nutno i dnes podněcování ke zločinu dle §§ 1 a 2 (býv. velezrada) uznati za delikt politický ve smyslu nejv. rozhodnutí z r. 1849, třebas toto jednání tvořilo dnes samostatný zločin (§ 15/3 zák. na ochr. rep.). 1
Ský.
  1. *) K tomu jest připomenouti, že 23. dubna 1931, tedy kdy tato zpráva byla vysazena, podala vláda v poslanecké sněmovně osnovu zákona o státním vězení, která přináší nové předpisy pro výkon trestů politických provinilců. Pozn. redakce.
Citace:
Političtí trestanci.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1931, svazek/ročník 12, číslo/sešit 9, s. 279-279.