Č. 8077.

Jazykové právo. — Řízení před nss-em: Je-li spor o užívání jazyka u zem. soudu civ. v Praze jakožto soudu desk zemských, nelze ani stížnost k nss-u podávati jazykem německým.
(Nález ze dne 28. června 1929 č. 2487.)
Prejudikatura: Boh. A 7382/28, 8075/29.
Věc: Městská obec M. proti ministerstvu spravedlnosti stran porušení jazykového práva.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Stěžující si obec, zastoupená advokátem, podala u zem. soudu civ. v Praze jako soudu desk zemských německým jazykem sepsanou žádost o vklad výmazu práva zástavního ve vložce desk zemských, v příčině nemovitostí: tam zapsaných, ležících v soudním okresu mosteckém. Žádost ta byla jmenovaným soudem podle § 1 č. 1 jaz. zák. a čl. 4 odst. 3 jaz. nař. zamítnuta a zástupci žadatelčinu vrácena z toho důvodu, že u zem. soudu civ. v Praze i příslušníci jazyka německého jsou povinni podávati knihovní žádosti o zápisy v zem. deskách na nemovitosti, ležící v menšinovém okrese, výhradně v jazyce státním. Dohlédací jazykovou stížnost do usnesení toho podanou, sepsanou v jazyce českém, zamítlo presidium zem. soudu civ. v Praze z věcných důvodů. Další jaz. stížnost, sepsanou — kromě českého záhlaví — jazykem německým a řízenou na presidium vrch. zem. soudu, odmítlo presidium zem. soudu civ. podle čl. 4 odst. 3 jaz. nař., ježto byla sepsána v jazyce nepřípustném. Jazykové stížnosti do obou těchto rozhodnutí podané zamítlo presidium vrch. zem. soudu, a min. sprav, další stížnosti nař. rozhodnutím nevyhovělo.
Stížnost podaná do rozhodnutí tohoto k nss-u sepsána jest jazykem německým. Nss musil si proto rozřešiti především otázku, zdali je použití tohoto menšinového jazyka ve stížnosti v daném případě podle jaz. zák. přípustné.
Z ustanovení §§ 1 a 2 jaz. zák. plyne, že podání u soudů díti se mají zásadně vždy jazykem státním, nejsou-li dány předpoklady, stanovené v § 2 odst. 2 pro výjimečné použití jazyka menšinového. Podle tohoto ustanovení jsou soudy, úřady a orgány republiky, jejichž působnost vztahuje se na soudní okres, v němž podle posledního soupisu lidu obývá alespoň 20% státních občanů téhož, však jiného jazyka než čsl., ve všech věcech, jichž vyřízení náleží jim na základě toho, že působnost jejich vztahuje se na tento okres, povinny přijímati od příslušníků jazyka této menšiny podání v témž jazyku a vydati vyřízení těchto podání nejen v jazyku čsl., nýbrž i v jazyku podání.
Jazykové právo příslušníka jazykové menšiny řídí se ve sporech o užiti jazyka při soudech a úřadech státních (§ 7 jaz. zák.) podle toho, zda věc, která zavdala podnět k jaz. sporu, vzešla v soudním okrese s kvalifikovanou jaz. menšinou (srov. nál. Boh. A 6271/27, opřený o usnesení odborného plena ze 6. prosince 1926 č. pres. 1506).
Věcí, která v daném případě zavdala podnět k jaz. sporu, byla něm. knihovní žádost, týkající se zemskodeskových nemovitostí, ležících v soudním okrese mosteckém a zapsaných ve vložce desk zemských, vedené u zem. soudu civ. v Praze, u něhož žádost ta byla podána a jím odmítnuta. Předmětem stížnosti u nss jest pak zamítnutí jaz. stížnosti u žal. úřadu vznesené, který v nař. rozhodnutí vyslovil, že věc ta jest zmístněna v soudním okrese pražském. Podle toho, co bylo řečeno, sluší tedy rozhodnouti otázku, zdali vzešla věc, ze které jazykový spor vznikl, v soudním okrese mosteckém, jenž má kvalifikovanou jaz. menšinu německou, či v soudním okrese pražském, který takové menšiny nemá. Otázkou, může-li podati příslušník jazykové menšiny německé u zem. soudu civ. v Praze jako soudu zemskodeskového knihovní žádost stran zemskodeskových nemovitostí, ležících v soudním okrese menšinovém, jazykem německým, zabýval se nss již v nál. Boh. A 7382/28, ve kterém vyslovil a podrobně odůvodnil právní názor, že u zem. soudu civ. v Praze jakožto soudu desk zemských lze podati knihovní žádost jen v jazyku státním, třeba jde o pozemky ležící v soudním okrese s kvalifikovanou menšinou. Na tomto právním názoru, schváleném také usnesením odborného plena za 13. května 1929 č. pres. 1409/28, trvá nss i v daném případě.
Poněvadž podle toho věc, ze které jaz. spor vzešel, jest zmístněna v sídle zem. soudu civ. v Praze, t. j. v soudním okrese pražském, který nemá kvalifikované jazykové menšiny německé, vyžadované v § 2 odst. 2 jaz. zák. jako jeden z předpokladů pro použití menšinového jazyka německého jeho příslušníkem, nelze proto přiznati ani st-lce jako příslušnici této menšiny nárok, aby ve stížnosti k nss, domáhající se ochrany svého domněle porušeného subj. jaz. práva, použila svého menšinového jazyka. Byla proto její stížnost, sepsaná v jazyce německém, v daném případě podle § 2 ods. 2 jaz. zák. nepřípustném z tohoto důvodu odmítnuta.

Citace:

Č. 8077. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 66-68.